Jako po apokalypse. Tak vypadá Portoriko týden po řádění hurikánu Maria. Přírodní živel za sebou zanechal nejméně 24 obětí. Zničil tisíce budov, stožárů elektrického vedení a množství úseků silnic. Spousta lidí je tak odříznutých od světa. Na ostrově nefunguje elektřina, telefony a vázne dodávka potravin a pitné vody. Portoričané si stěžují, že pomoc z Washingtonu je příliš pomalá a nedostatečná.
Kanadský vědec s českými kořeny Václav Smil (74) je emeritním profesorem University of Manitoba. V roce 2010 ho prestižní časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Bill Gates ho označuje za jednoho z nejinspirativnějších intelektuálů současnosti. Ve svých knihách se zabývá energetikou, životním prostředím, technologickým pokrokem, vývojem populace či světovou ekonomikou. V září vyšel jeho první titul v češtině - Globální katastrofy a trendy. Pochopení uváděných faktorů a souvislostí by podle něj mohlo zvrátit negativní trendy a minimalizovat rizika katastrof. "Nejsem ani optimista ani pesimista, nýbrž realista," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Středoamerické Mexiko se dál vzpamatovává z výjimečně silného zemětřesení, které zemi zasáhlo ve středu. Nepřežilo ho nejméně 268 lidí a bilance obětí dál roste. Otřesy zničily také velké množství budov v hlavním městě Mexico City. Některá městečka v okolí jsou po otřesech půdy doslova srovnána se zemí. Stovky Mexičanů jsou proto bez střechy nad hlavou. Úřady povolaly na pomoc i záchranáře, hasiče a specialisty se psy z Chile nebo Brazílie.
Hurikán Maria postupující Karibikem opět mírně nabral na síle a jeho střed se blíží k ostrovům Turks a Caicos a jižním Bahamám. Počet obětí bouře, která ničila stovky domů, způsobila lokální záplavy a připravila o elektřinu většinu obyvatel Portorika, stoupl na 32, informovala agentura Reuters. Nyní hurikán patří do třetí kategorie a doprovází ho vítr o rychlosti až 205 kilometrů v hodině. Nejvíce obětí Marii podle agentury Reuters registrují Portoriko a ostrov Dominika. Spojeným státům by se na rozdíl od Irmy, devastující před dvěma týdny Floridu, měla vyhnout.
Bylo to něco mimozemského, popisuje fotografka Lucie Robinson minuty strávené v oku hurikánu. Náš dům vytopila voda, když jste zavření v prostoru, ze kterého není kam utéct, dostanete strach, dodává.
Výraznější výkyvy počasí budou podle evropských vědců pro obyvatele starého kontinentu čím dál nebezpečnější. Podle nové studie výzkumného centra Evropské komise v italské Ispře budou Evropané čelit daleko častěji nejen extrémním vlnám veder, ale také mrazům, suchu, lesním požárům, intenzivnějším bouřím a záplavám. Kvůli nim může přijít do konce století na starém kontinentě o život až padesátkrát víc lidí než v současnosti. Pokud evropské země nepřijmou účinná opatření proti klimatickým změnám.
Nejméně dvě oběti a až dvě stovky zraněných si vyžádalo v noci na pátek zemětřesení na řeckém ostrově Kos. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že by mezi zraněnými nebo mrtvými neměli být žádní Češi. Síla zemětřesení podle odhadů dosáhla na 6,7 stupně. Otřesy, jejichž ohnisko leželo v hloubce až 10 kilometrů, způsobily i vlnu tsunami. Podle místních úřadů citovaných agenturou DPA pocházejí oběti z Turecka a Švédska.
Před 25 lety se zformovala skupina válečných novinářů a dobrovolníků, kteří se rozhodli pomáhat v místech krizí. Ze skupinky nadšenců vyrostla organizace s osmnácti sty zaměstnanci pracujících ve 32 zemích s rozpočtem 1,7 miliard korun. Za dobu existence působila organizace v 54 zemích a pomohla více než 18 milionům lidí. Dnes se nicméně zaměřuje více na práci v Česku, kde stovky tisíc lidí upadlo do těžkého zadlužení.
Vše začalo v roce 1992, kdy zahraničním reportérům kolem Jaromíra Štětiny přestalo stačit dovážet do republiky informace a chtěli na postižená místa také vyvážet humanitární pomoc. Reagovali na válku v Náhorní Karabachu, krátce po něm následovaly země bývalé Jugoslávie. Člověk v tísni byl původně malou partou nadšenců, dnes se jedná o předního evropského hráče na poli humanitární a rozvojové pomoci. Působí i v Česku, v terénu se stará o sociálně slabé rodiny, pomáhá také vést studenty k mediální gramotnosti a občanské uvědomělosti. "Ve válce se snažíme pomáhat na obou stranách konfliktu. Všude jsou obyčejní lidé, kteří jsou jeho oběťmi, říká finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický.
Obří sesuv půdy zavalil 62 domů ve vesnici Sin-mo na jihozápadě Číny. Neštěstí způsobily vydatné deště, které rozmočily zeminu na horských stěnách. V oblasti táhnoucí se několik stovek metrů jsou vidět jen masy hlíny a kamení. Zasypaný je také asi dvoukilometrový úsek místní řeky a kilometr a půl silnice.
Svědek tragického požáru v Londýně na mobil natočil děsivou situaci, kdy Grenfell Tower už z větší části pohltily plameny. Muž stál jen kousek od hořícího domu. Z nejvyšších pater budovy se ozývalo zoufalé volání o pomoc. Hořet začalo po půlnoci ve čtvrtém patře, ale plameny se rychle rozšířily po celém objektu. Mnoho lidí tak nestačilo utéct. Požár má na svědomí nejméně sedmnáct obětí.
Německá vzducholoď LZ 129 Hindenburg patřila v polovině 30. let minulého století k zázrakům technického světa. Sloužila tak jako výkladní skříň nacistického režimu. Na svůj první let se Hindenburg vydal 4. března 1936. V provozu byl jen přes jeden rok. Zkáza létajícího kolosu znamenala začátek konce slávy éry vzducholodí. K tragédii došlo 6. května 1937 před přistáním v americkém Lakehurstu.
Dobrovolnictví v rámci Evropské unie funguje už téměř dvacet let a zájem o něj mezi mladými lidmi v Česku stoupá. Předseda Evropské komise Juncker v září oznámil, že chce vybudovat “armádu” dobrovolníků, kteří budou v záloze. Když přijde zemětřesení, záplavy nebo uprchlická krize, unie je zavolá na pomoc. Registrace do programu začala už v prosinci, už nyní je zaregistrovaných deset tisíc lidí. Do roku 2020 by v programu mělo být až 100 tisíc dobrovolníků.
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Kniha Sůl moře vyšla v USA letos v únoru. Za tu dobu se stala bestsellerem, sáhla po ní významná produkční společnost a chystá velkofilm. Čeká ji možná stejný úspěch jako v případě Titanicu, jenže námořní katastrofa německé lodi Wilhelm Gustloff z ledna 1945 je ještě působivější – po zásahu sovětskou ponorkou zde zahynulo 9000 lidí, tedy šestkrát více než na Titanicu, navíc se o této námořní tragédii příliš nemluví a čtenáři žasnou, jak to, že o ní nikdy neslyšeli. "Zkázu lodi chtěl nejprve zamlčet Hitler kvůli morálce vojáků. Po válce Němcům nepřišlo vhodné stavět se do role obětí. A Sověti? Velitele ponorky odstavili a mlčeli raději také," líčí autorka Ruta Sepetysová.
Itálie patří k seizmicky nejaktivnějším oblastem Evropy, což potvrdilo středeční zemětřesení. Jen necelá pětina domů ovšem splňuje zákonem stanovené stavební standardy, které mají pomoci zabránit zkáze. Moderní budovy se tak zhroutí častěji než středověké domy. Obcházení předpisů při rekonstrukci budov tak podle architektů a seizmologů přímo ohrožuje lidské životy.
Severoitalský Turín uspořádá v neděli festival se špagetami all'Amatriciana, jehož výtěžek půjde na pomoc oblastem postiženým zemětřesením. Část z prodeje těstovin s rajčatovou omáčkou původem z poničeného městečka Amatrice přislíbila věnovat na pomoc postižených řada italských restaurací po celém světě, do dobročinné akce se zapojil i známý britský šéfkuchař Jamie Oliver. Restaurace v Itálii chtějí věnovat z každé prodané porce zmíněných špaget dvě eura (54 korun), Oliver oznámil, že z ní odvede dvě libry (63 korun). Hlavními přísadami omáčky jsou rajčata, guanciale, což je italská masová specialita z nasolených a usušených vepřových podbradků, sýr pecorino a olivový olej.
Bývalý republikánský politik a v současnosti ředitel kontroverzní křesťanské společnosti přišel při záplavách, které sužují Louisianu, o dům. Zdánlivě smutný příběh má však komický podtext. Tony Perkins totiž tvrdí, že přírodní katastrofy jsou "ukázkou božího hněvu".
Obrovské povodně, které následovaly po zemětřesení před 4000 lety, způsobily jednu z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva. Žlutá řeka zaplavila dva tisíce kilometrů dlouhé údolí a pohřbila příbytky tehdejšího národa. Legendy hovoří o zakladateli první čínské dynastie, který řeku zkrotil a připravil podmínky pro vznik nejdéle fungující civilizace na světě. Vědci nyní našli důkazy o tom, že tento mýtus popisuje skutečné události.
Nejméně čtyři lidé zahynuli v noci na pondělí při záplavách ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko na jihu Německa. Vydatný déšť a bouřky se přesouvají k severu.
