Zapomeňte na pátek třináctého, skutečně smolný den je jindy. Do historie lidstva se smutně zapsalo datum 15. dubna. Právě v tento den se odehrálo pozoruhodné množství tragédií a katastrof. Od mrazivých vod Atlantiku, kde skončil Titanic, přes prach bostonského maratonu až po plameny katedrály Notre-Dame. Projděte si přehled událostí, které z 15. dubna udělaly nejčernější den v dějinách lidstva.
Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.
V okolí japonského Minamatského zálivu se v 50. letech začaly odehrávat znepokojivé události. Kočky náhle ztrácely kontrolu nad svými pohyby, zmítaly se v křečích a působily, jako by tančily. Místní proto začali mluvit o „horečce tančících koček“. Brzy se však podobné příznaky začaly objevovat i u lidí a záhada se rychle proměnila v jednu z nejzávažnějších environmentálních katastrof v dějinách.
Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.
Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.
Když se řekne námořní katastrofa, většina lidí si ihned vybaví Titanic, na jehož palubě zemřelo 1517 lidí. Ne každý ale ví, že zdaleka nejde o největší tragédii, ke které došlo na moři. V roce 1987 šel ke dnu filipínský trajekt Doña Paz a tato událost stála život přes čtyři tisíce cestujících.
Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.
Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.
Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.
Nejméně 14 obětí si dosud vyžádaly prudké povodně, které v úterý po silných lijácích postihly indonéskou provincii Severní Sulawesi. Čtyři lidé se stále pohřešují, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální činitele.
Tilly Smithové bylo deset let, když světu ukázala, že vzdělání může zachraňovat životy. Vše začalo ráno 26. prosince 2004, když si se svými rodiči užívala první společnou dovolenou v zahraničí a procházela po pláži Mai Khao na thajském ostrově Phuket. Okolí bylo nádherné, obloha jasná a moře na první pohled klidné. Přesto si Tilly všimla, že něco není v pořádku. Jako jediná.
Měla to být idylická sváteční neděle. 26. prosince 2004 stovky lidí mířily vlakem na rodinné oslavy nebo za odpočinkem k oceánu. Nikdo to ráno netušil, že pro mnohé z nich to bude poslední jízda v životě. Expres s názvem „Královna moře“ smetla vlna tsunami a proměnila ho v kovovou past, ve které zahynulo přes 1700 lidí.
V květnu 1980 se Spojené státy staly svědky výbuchu, jaký nepamatovaly: Mount St. Helens vybuchla silou 1500 atomových bomb a během několika minut přepsala mapu severozápadu země. Projděte si rekonstrukci katastrofy minutu po minutě, připomeňte příběhy lidí, kterých se dotkla, a podívejte se, jak tragédie navždy proměnila světovou vulkanologii.
Scéna staršího páru, který v objetí na lůžku čeká na smrt, zatímco se do kajuty valí voda, patří k nejsilnějším momentům Cameronova velkofilmu Titanic. Není to jen fikce. Manželé Strausovi skutečně odmítli jeden bez druhého opustit potápějící se loď. Teď ožívá jejich příběh skrze svědka posledních chvil: zlaté kapesní hodinky, které měl Isidor u sebe, když jeho tělo vylovili z oceánu.
Nevlídné podzimní počasí, mlha, podvečerní tma a hlavně nepozornost několika železničářů stály před 65 lety za nejhorším železničním neštěstím v české historii. U obce Stéblová na jednokolejné trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi se 14. listopadu 1960 střetl osobní vlak tažený parní lokomotivou s motorákem. Ponořte se do mrazivé rekonstrukce pekla na kolejích.
Fotograf Frank Fournier ji uviděl třetí den po erupci kolumbijské sopky Nevado del Ruiz. Třináctiletá Omayra Sánchezová byla uvězněná v bahenní kaši, voda jí sahala po krk, ale navzdory tomu zpívala. Zmáčkl spoušť. Její příběh, zachycený ikonickou fotografií, obletěl svět a stal se svědectvím o jedné z největších přírodních katastrof moderní historie.
V roce 1917 explodovala v kanadském přístavu Halifax loď plná výbušnin a způsobila největší předatomový výbuch v historii. Katastrofa zabila tisíce lidí a zničila část města. Reakce na tragédii přinesla průkopnické postupy v traumatologii, pediatrické a oční chirurgii, zlepšení námořní bezpečnosti a ukázala sílu přeshraniční solidarity.
Jedna noc. Jedna katastrofa. A půl milionu mrtvých. Ve čtvrtek 12. listopadu 1970 zasáhl jih Asie cyklon Bhola – přírodní síla tak ničivá, že zdecimovala celé ostrovy a navždy změnila mapu světa. Z trosek této katastrofy se totiž zrodil nový stát - Bangladéš.
Nejméně šest lidí zahynulo a přes 400 bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom v sobotu informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil asi 80 procent města. O obětech ve zhruba 14tisícovém městě Rio Bonito do Iguaçu informovala civilní obrana jihobrazilského státu Paraná.
