Na 25 000 lidí se podle policie sešlo na demonstraci v Barceloně, kterou zorganizovali studenti na podporu uvězněných katalánských separatistických politiků. Manifestace se čtvrtý den konají i v dalších městech Katalánska a z pěti jeho měst jdou do Barcelony tisíce lidí v takzvaných Pochodech svobody. Ty komplikují provoz na silnicích i dálnicích a do Barcelony mají dorazit v pátek.
Při nepokojích v Katalánsku už bylo zraněno 170 demonstrantů a 72 policistů. Demonstrace vypukly v pondělí po verdiktu soudu nad katalánskými separatistickými politiky. Sledujte záběry z Barcelony v noci z úterý na středu, manifestace desetitisíců lidí tu přerostla v násilnosti. Na několika místech vyrostly barikády, na nichž radikální skupiny zapalovaly pneumatiky.
Nejméně 182 zraněných si vyžádaly páteční střety mezi demonstranty a příslušníky policie v Barceloně a dalších městech v Katalánsku. Policie k výslechu předvedla přes 80 lidí. Původně pokojný protest více než půlmilionu lidí proti vysokým trestům pro katalánské separatistické politiky přerostl v pátek večer v Barceloně v násilí, při němž demonstranti zapalovali barikády a házeli kameny a zápalné
Při pondělních protestech v Katalánsku ošetřili zdravotníci 131 lidí. Většina z nich byla zraněna lehce při potyčkách s policisty u barcelonského letiště, jeden ale zřejmě přišel o oko po zranění gumovým projektilem. Informoval o tom v úterý deník La Vanguardia.
Španělský nejvyšší soud dnes oznámil rozsudek nad 12 katalánskými politiky kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017; devět poslal do vězení na devět až 13 let. Proti bezprecedentnímu verdiktu v novodobých dějinách země vyšly podle očekávání v řadě katalánských měst demonstrovat tisíce lidí, někteří blokovali silnice či nádraží.
Španělské ministerstvo vnitra posílá tento týden do Katalánska další policisty, kteří tam mají místní policii pomoci se zvládáním demonstrací očekávaných kvůli verdiktu nad bývalým vedením tohoto autonomního regionu.
Křeslo v Evropském parlamentu získali i tři katalánští separatisté, z nichž dva jsou v exilu a jeden ve vězení: bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a člen tehdejšího kabinetu Toni Comín. Puigdemont a Comín žijí v Belgii a jsou obviněni ze vzpoury kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017 a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti; Junqueras je ze stejného důvodu ve vazbě ve Španělsku. Zatím není jasné, zda se mandátu budou moci ujmout, napsala dnes agentura AP.
Španělé jdou v neděli ke třetím parlamentním volbám během posledních zhruba tří let. Komentátoři je označují za jedny z nejdůležitějších a nejméně předvídatelných od přechodu k demokracii po smrti diktátora Franciska Franka v roce 1975. Vůbec poprvé se do parlamentu zřejmě dostane i krajně pravicová strana Vox, která vyrostla na odporu proti katalánskému nacionalismu.
Desítky tisíc lidí ve čtvrtek demonstrovaly v řadě měst Katalánska proti procesu s bývalým vedením tohoto autonomního regionu, který začal minulý týden v Madridu. Katalánským politikům v něm hrozí vysoké tresty vězení za předloňské referendum o nezávislosti. Čtvrteční demonstrace se konaly spolu s generální stávkou, k níž se ale přidala jen část odborů. Při několika incidentech byly lehce zraněny tři desítky lidí, včetně katalánských policistů.
Před nejvyšším soudem v Madridu, kde tento týden začal proces s bývalým vedením Katalánska kvůli referendu o nezávislosti, dnes vypovídali první obžalovaní. Bývalý regionální vicepremiér Oriol Junqueras i regionální ministr vnitra Joaquim Forn odmítli, že by během předloňských událostí jakýmkoli způsobem podněcovali k násilí. Právě to je klíčovým bodem jejich obvinění ze vzpoury.
Španělští poslanci nepodpořili vládní návrh rozpočtu na letošní rok. Podle tamních médií to znamená, že s nejvyšší pravděpodobností budou v zemi předčasné parlamentní volby. Ty by se mohly konat už v dubnu.
V Madridu za přísných bezpečnostních opatření začal v úterý ostře sledovaný proces s dvanácti bývalými členy vedení Katalánska, kteří jsou obžalovaní kvůli uspořádání referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska v roce 2017. Soud má rozhodnout o tom, zda se politici dopustili vzpoury, za což devíti obžalovaným hrozí vysoké tresty 16 až 25 let vězení.
Španělská vláda dnes oznámila, že končí jednání s katalánskými separatisty o budoucnosti regionu, protože skončilo ve slepé uličce. Informovala o tom agentura AP. Podle místopředsedkyně španělské vlády Carmen Calvové separatisté stále požadují referendum o nezávislosti, které je pro centrální vládu nepřijatelné.
Španělsko letos co do počtu nově příchozích běženců překonalo Itálii, která byla dlouhou dobu v popředí migrační krize. Do země na Pyrenejském poloostrově od ledna do poloviny prosince dorazilo na 55 tisíc lidí, což je téměř třikrát tolik co ve stejném období loni. K břehům Itálie pro srovnání připlulo 23 tisíc migrantů, zatímco před rokem to bylo přes 118 tisíc. Nový španělský velvyslanec v Praze Angel Lossada v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že jen ploty a zdi migraci nezastaví.
Přes 120 univerzitních profesorů práv z celého Španělska se domnívá, že katalánští separatističtí politici souzení kvůli vzpouře se tohoto trestného činu nedopustili. V manifestu, který ve čtvrtek zveřejnila španělská média, profesoři rovněž tvrdí, že prokuratura v této kauze klasifikovala jako trestný čin i uplatnění základních práv - práva shromažďovacího a práva projevu. Profesoři též vyzvali, aby bylo z vězení propuštěno devět politiků, z nichž někteří jsou rok ve vazbě. Profesoři práv se shodli na tom, že v kauze katalánských politiků nebyla naplněna podmínka "násilí", která figuruje u trestného činu vzpoury. Za ten hrozí bývalému vicepremiérovi Oriolu Junquerasovi až 25 let vězení.
Bývalé katalánské vedení čelí obvinění kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti regionu na zbytku Španělska.
Parlament tak neschválil rezoluci, v níž separatistické strany navrhovaly nárokovat si na Madridu sebeurčení tohoto regionu.
Katalánští separatisté svolali po celém regionu velké demonstrace.
Demonstrace katalánských separatistů si po potyčce s policií vyžádala čtyřiadvacet zraněných.
Lidé v Barceloně si připomněli Den Katalánska, výročí připojení regionu ke španělské koruně v roce 1714. Do ulic podle policie vyšel až milion lidí. S vlajkami v ruce se dožadovali nezávislosti regionu a propuštění bývalých lídrů, kteří jsou ve vazbě kvůli loňskému neúspěšnému referendu o odtržení. Podívejte se na nejlepší snímky z masové demonstrace.
