Reklama
Reklama

Katalánsko


Lidé před katalánským ministerstvem financí, kde španělská policie provedla razii.
Lidé před katalánským ministerstvem financí, kde španělská policie provedla razii.
Lidé před katalánským ministerstvem financí, kde španělská policie provedla razii.

Španělská policie provedla razii na katalánských ministerstvech, zadržela i pravou ruku vicepremiéra

Španělská policie provedla razie v několika sídlech katalánských ministerstev. V souvislosti s tím zadržela 12 lidí. Mezi nimi je i Josep Maria Jové, pravá ruka katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase. Razie cílí na úřady, které se mají podílet na přípravách referenda o nezávislosti Katalánska. To minulý týden zablokoval ústavní soud. Generální prokuratura tak přikázala policii pozatýkat osoby, které přesto referendum chystají.

Španělský premiér Mariano Rajoy
Španělský premiér Mariano Rajoy
Španělský premiér Mariano Rajoy

Referendum nebude, Rajoy dal Kataláncům ultimátum. Ctěte zákony, jinak váš rozpočet převezme vláda

Španělský premiér Mariano Rajoy v pátek zopakoval, že nepovolí Katalánsku se osamostatnit. Katalánci se v minulosti několikrát pokoušeli o referendum, avšak již dříve to zakázal Ústavní soud. Přesto katalánská vláda chystá referendum na 1. října. Rajoy řekl, že vláda bude pokračovat v akcích, které koná proti Katalánsku a udělil vládě ultimátum 48 hodin, aby začala plnit zákony a ctít rozhodnutí soudu. Podpořil také návrh ministra financí Cristóbala Montora, který plánuje převzít kontrolu nad 80 procenty katalánského rozpočtu.

Lidé v Barceloně během protestu za nezávislost Katalánska.
Lidé v Barceloně během protestu za nezávislost Katalánska.
Lidé v Barceloně během protestu za nezávislost Katalánska.

Další krok proti katalánskému referendu. Španělský Ústavní soud pozastavil zákon o osamostatnění

Španělský Ústavní soud v úterý vyhověl žádosti Madridu a pozastavil platnost katalánského zákona o oddělení od Španělska. Zákon představuje jakousi dočasnou ústavu pro případ, že se pro samostatné Katalánsko lidé vysloví v referendu. Zákon o přechodu Katalánska k samostatnému státu schválil ve čtvrtek tamní parlament, ve kterém mají většinu separatisté. Ústavní soud jej v úterý označil za "příhodný pro autokratický režim", napsal španělský deník El País. Urychlené schválení legislativy pak podle soudců mělo "jasně totalitní" povahu. Samotné hlasování je naplánováno na 1. října. Ústavní soud přitom už o víkendu pozastavil i zákon o vyhlášení referenda.

Reklama
Oslavy Dne Katalánska v Barceloně
Oslavy Dne Katalánska v Barceloně
Oslavy Dne Katalánska v Barceloně

Statisíce lidí v Barceloně slavily Den Katalánska. Nacionalisté burcují před chystaným referendem

V Barceloně si v pondělí připomněly Den Katalánska statisíce lidí. Svátek španělské autonomní oblasti slaví především místní nacionalisté. Největší akci uspořádala skupina Katalánské národní shromáždění (ANC) usilující o odtržení Katalánska, která počet jejích účastníků předem odhadovala na 450 tisíc. O vyjádření podpory pro chystané referendum, které by se mělo uskutečnit 1. října požádal obyvatele i předseda katalánské vlády Carles Puigdemont.

Demonstrace za nezávislost Katalánska ve městě Bilbao.
Demonstrace za nezávislost Katalánska ve městě Bilbao.
Demonstrace za nezávislost Katalánska ve městě Bilbao.

Stovky tisíc Katalánců míří do ulic. V centru Barcelony vytvoří obří kříž na podporu nezávislosti

V katalánské metropoli Barceloně se bude v pondělí konat velká demonstrace na podporu nezávislosti. A to jen zhruba tři týdny před referendem, které vyhlásila katalánská vláda. Španělská vláda v Madridu chce hlasování zabránit všemi právními prostředky. Zástupcům katalánské vlády, kteří se budou na přípravě referenda podílet, tak například hrozí trestní stíhání. Do centra Barcelony nyní míří oficiálně asi 400 tisíc demonstrantů, kteří chtějí referendum podpořit.

Baskičtí separatisté podporující referendum na shromáždění v Mondragon.
Baskičtí separatisté podporující referendum na shromáždění v Mondragon.
Baskičtí separatisté podporující referendum na shromáždění v Mondragon.

Katalánsko chce samostatný stát. Parlament schválil zákon, který ho umožní vyhlásit

V případě, že si obyvatelé Katalánska odhlasují v referendu 1. října nezávislost, přejde Katalánsko k samostatnému státu. Zákon, který to umožní, v noci na pátek schválil katalánský parlament. Obyvatelé tohoto bohatého španělského regionu jsou ale v otázce samostatnosti nejednotní. Stejně tak i parlament. Před samotným hlasováním odešlo na protest několik poslanců. Podle centrální vlády v Madridu jsou snahy Katalánska o nezávislost nelegální a protiústavní. Madrid je rozhodnutý zabránit konání referenda všemi možnými prostředky.

Demonstrace za nezávislost Katalánska
Demonstrace za nezávislost Katalánska
Demonstrace za nezávislost Katalánska

Ústavní soud odmítl požadované katalánské referendum. Hlasovat se nebude, vzkázal premiér Rajoy

Ústavní soud Španělska pozastavil platnost zákona, podle kterého mělo proběhnout katalánské referendum o nezávislosti. Španělský generální prokurátor zároveň chce José Manuel Maza obvinit katalánské poslance za to, že schválili zákon o referendu ohledně nezávislosti Katalánska. Žaloba se má vztahovat i na členy katalánské vlády. Zákon schválil parlament ve středu. Všelidové hlasování je naplánované na 1. října, španělská vláda mu ale chce zabránit.

Reklama
Stoupenci katalánské nezávislosti po volbách v Barceloně.
Stoupenci katalánské nezávislosti po volbách v Barceloně.
Stoupenci katalánské nezávislosti po volbách v Barceloně.

Napětí ve Španělsku se znovu rozhořelo. Katalánská vláda tlačí na referendum o nezávislosti

Katalánská vláda v čele s Carlesem Puigdemontem se nehodlá vzdát snu o nezávislosti. Závazné referendum chystá na příští měsíc, a to i přes varování španělského premiéra Mariana Rajoye. Ten opakovaně upozorňuje, že je referendum protiústavní. Regionální vláda v Katalánsku si ale stojí za svým a už stihla připravit zákon, který popisuje, jak by první dny nezávislosti vypadaly. Puigdemont navíc popisuje i některé znaky osamostatněného Katalánska - mělo by například vlastní armádu.

Betonové zábrany proti teroristům v Turíně.
Betonové zábrany proti teroristům v Turíně.
Betonové zábrany proti teroristům v Turíně.

Barcelona posílí bezpečnost. Do ulic pošle až o pětinu více policistů, zvažuje i betonové bloky

Radnice ve španělské Barceloně povolá na ostrahu ulic více policistů. Jejich počet vzroste až o 20 procent. Úřady tak reagují na teroristické útoky z minulého týdne, za kterými stojí dvanáctičlenná teroristická buňka z malého katalánského města Ripoll. Barcelonští radní navíc zvažují, že na rušné obchodní třídy a promenády umístí betonové zábrany. Experti se shodují, že riziko dalších útoků ve Španělsku přetrvává.

Policisté na La Ramble v Barceloně.
Policisté na La Ramble v Barceloně.
Policisté na La Ramble v Barceloně.

Džihádistou se může stát každý. Španělská policie se zaměří i na děti a dobře integrované mladé

Ve Španělsku platí přísné protiteroristické zákony. Bezpečnostní složky se díky nim plně soustřeďují na prevenci. Po atentátu v Barceloně z minulého týdne ale bude práce policie ještě složitější. Podle expertů se policisté musí soustředit i na velmi mladé lidi, kteří se dosud nedostali do křížku se zákonem. Teroristé z Islámského státu navíc pohrozili Španělsku dalšími útoky.

Reklama
Tímto autem teroristé najížděli do lidí v Cambrils. Policisté ho nechali odklidit
Tímto autem teroristé najížděli do lidí v Cambrils. Policisté ho nechali odklidit
Tímto autem teroristé najížděli do lidí v Cambrils. Policisté ho nechali odklidit

Černé auto, s nímž útočili teroristé ve Španělsku, bylo minulý týden v Paříži. Zachytila ho kamera

Jedno z aut, kterými teroristé ve čtvrtek útočili v Katalánsku, zachytila minulý týden kamera v Paříži. Francouzští vyšetřovatelé však zatím neodhalili spojení mezi Francií a buňkou, která operovala ve Španělsku. Černé audi mohlo Francií jen projíždět. Policie podle médií stále pátrá po dvaadvacetiletém Maročanovi Younesu Abouyaaquoubovi. Právě on mohl být řidičem, jenž ve čtvrtek najel do davu lidí na barcelonské třídě La Rambla. Jistě to ale vyšetřovatelé nevědí. Katalánská policie nevylučuje, že se hledanému muži podařilo utéct do Francie. Ve slavné katedrále Sagrada Família v Barceloně se v neděli dopoledne za účasti španělského krále Felipeho VI. konala mše k uctění památky obětí.

Teror ve Španělsku
Teror ve Španělsku
Teror ve Španělsku

Foto: Katalánsko se probouzí ze zlého snu. Tudy jely dodávka útočící na turisty i auto s teroristy

Čtvrteční útok v centru Barcelony, kdy úmyslně najela do davu lidí dodávka, si vyžádal 14 obětí. V nemocnici byla ošetřena více než stovka zraněných, 15 osob zůstává v kritickém stavu. Jde o nejhorší útok ve Španělsku od roku 2004, kdy islamisté nastražili bomby do příměstských vlaků v Madridu. Tehdy zemřelo 191 lidí. Policie oznámila, že zatkla čtyři podezřelé. V noci na pátek se policii podařilo zmařit další útok na chodce ve městě Cambrils asi 120 km na jih od Barcelony. Pět lidí v autě se zde snažilo porážet chodce, poranili asi šest kolemjdoucích a jednoho policistu. Čtyři z pachatelů byli zastřeleni na místě, pátý podlehl svým zraněním.

Reklama
Katalánské lidské věže na náměstí Jiřího z Poděbrad, Castell, Praha
Katalánské lidské věže na náměstí Jiřího z Poděbrad, Castell, Praha
Katalánské lidské věže na náměstí Jiřího z Poděbrad, Castell, Praha

Foto: Když se tají dech. Katalánci poprvé v Praze vystavěli lidské věže, na vrchol lezou malé děti

Katalánskou tradici, zapsanou od roku 1990 do seznamu nehmotného dědictví UNESCO, mohli poprvé obdivovat i lidé v Praze. Umění stavění lidských věží vysokých i víc jak deset metrů za pomoci ničeho jiného než vlastního umu a svalů předvedl soubor Katalánců přímo na náměstí Jiřího z Poděbrad. Umění, při kterém se divákům tají dech, budou moci zhlédnout a obdivovat i diváci v Ostravě, a to už na začátku prázdnin. Podívejte se v galerii, jak víc než 200 let stará tradice lidských věží vypadá.

Stoupenci katalánské nezávislosti po volbách v Barceloně.
Stoupenci katalánské nezávislosti po volbách v Barceloně.
Stoupenci katalánské nezávislosti po volbách v Barceloně.

Trest za zakázané referendum: Katalánský expremiér nesmí dva roky vykonávat veřejnou funkci

Bývalý premiér regionální katalánské vlády Artur Mas nesmí dva roky vykonávat žádnou veřejnou funkci. Potrestal ho tak soud za to, že v roce 2014 uspořádal referendum o nezávislosti na Španělsku, přestože mu to tehdy zakázal ústavní soud. Referendum bylo nezávazné. Přestože v něm 80 procent lidí hlasovalo pro odtrhnutí od Španělska, účast byla jen asi 40 procent.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama