Jen pár dnů předtím, než německá vojska v březnu 1939 obsadila Čechy, Moravu a Slezsko, zaútočilo Maďarsko na Podkarpatskou Rus. Československá armáda území bránila v několikadenní válce, od níž tento týden uplynulo přesně 85 let. V meziválečném období tehdy nejvýchodnější cíp Československa, dnes ležící na Ukrajině, vzkvétal. Vznikaly tam školy či pošty, často se jménem prezidenta Masaryka.
Městečko Jasiňa je jedním z nejodlehlejších míst Zakarpatské Ukrajiny. Před druhou světovou válkou tu končil rychlík z Prahy, na nejvýchodnější železniční stanici tehdejšího Československa. Dnes se zde místní chystají k obraně proti ruské invazi. V okolí chytá domobrana lidi značkující důležité orientační body. Podezírá je, že tak označují cíle pro útok ruského letectva a pozemních jednotek.
S přírodovědcem a poutníkem, sedmaosmdesátiletým Miloslavem Nevrlým, o jeho slavných Karpatských hrách, radostné chudobě, panáku rumu a jednotě s vesmírem.
Štěstí v neštěstí měl český turista, který zabloudil při túře na slovenské straně Karpat. Promrzlého ho nakonec v úterý našli ukrajinští pohraničníci, kteří mu poskytli první pomoc. Čech měl u sebe jen občanský průkaz, v podstatě tak hranici překročil neoprávněně. Zda jej za to čeká nějaký postih, pohraničníci neuvedli.
Jeden z nich se údajně propadl do rokliny, pět ostatních přečkalo noc ve stanu.
Rumunsko se nachází na větší části Balkánského poloostrova. Vždy patřilo k méně rozvinutějším zemím a podobné je to i dnes.
Slovensko a Českou republiku spojovala po téměř celé 20. století společná historie. Země tvořily Československou, později socialistickou, republiku.
Muž se ženou šli ruku v ruce, blesk je zasáhl stejnou měrou. 300 metrů od chaty
Proti směně státní obory za soukromé lesy protestují okolní obce
