Třetina turistů, kteří se rozhodnou v Praze přespat, využívá místo hotelů či penzionů krátkodobé pronájmy. V metropoli se mezitím v posledních letech zvedají ceny nemovitostí i podnájmů. Podle Tomáše Lapáčka z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy není namístě úplný zákaz Airbnb či podobných platforem, ale regulace, podobně jako je tomu v jiných evropských městech.
Mladší z cizinců viněných z posprejování Karlova mostu, třiadvacetiletý Niclas Steiger, se ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 1 k činu přiznal. Vypověděl, že si myslel, že nápis stříká na odlehlou zeď a ne na pilíř jedné z nejvýznamnějších pražských památek. Graffiti na stěnu nasprejoval podle své výpovědi sám, tomu ale odporují některá svědectví.
Lidé přišli o vkus a estetiku. Místo autentického zážitku čekají na turisty matrjošky a thajské rybičky, míní Matěj Černý, autor průvodce 111 míst v Praze, která musíte vidět. Královská cesta k nim prý nepatří. Na Staroměstském náměstí není situace tak hrozná, nejhorší je Karlova ulice, ta mě šokovala. Turnikety u Karlova mostu jsou hrozná představa, na místě je spíš omezení Airbnb, myslí si.
Památková péče při řešení likvidace sprejerského nápisu z pilíře Karlova mostu, který se tam objevil v polovině července, nijak nepochybila. Uvedla to generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Památkáři se měli vyjádřit k technologickému postupu čištění, který navrhl restaurátor. Podle Goryczkové ho schválili v den, kdy jej obdrželi, tedy 22. července. Sjednání termínu dodání zakázky i ceny je podle ní úkolem vlastníka.
Čistič Miloslav Černý, který si v posledních dnech získal obdiv i kritiku za pohotové odstranění nelegálních graffiti z Karlova mostu, strávil začátkem století jedenáct a půl roku ve vězení za vraždu své manželky a jejího přítele. Přiznal to v rozhovoru pro iDnes.cz. "Za poslední dny se kolem mě roztočil velký mediální kolotoč, na který nejsem zvyklý. Já nejsem celebrita, která by zasloužila, aby ji někdo glorifikoval," uvedl Černý.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti) navrhne, aby Miloslav Černý, který bez pověření vyčistil posprejovaný Karlův most, dostal za práci zaplaceno. Hřib má zároveň pochybnosti o postupu magistrátního památkového odboru. Restaurátoři plánovali most čistit dva týdny, muž to provedl za dvě hodiny. Technická správa komunikací ve čtvrtek uvedla, že pilíř čištěním nebyl poškozen.
Po pěti dnech, kdy záhadně zmizelo graffiti z pilíře Karlova mostu, se serveru Seznam Zprávy přihlásil muž, který údajně za odstraněním nápisu z památky stojí. Sám se prý čištěním nápisů živí několik let a používá k tomu vysokotlaký proud horké páry. To, že by chtěl most poškodit nebo znevážit práci památkářů, odmítl. Podle Technické správy komunikací jeho zásah kulturní památku nijak nepoškodil. Na dalším čištění se bude i nadále podílet odborný restaurátor Jan Mjartan.
Očištění pilíře Karlova mostu od sprejerského nápisu v noci na neděli bylo provedeno neodborně, uvedla v pondělí mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková. Na zdi zůstaly zbytky zateklé barvy, do spár mohlo zatéct také ředidlo. Památkáři proto odebrali na místě vzorky kamene a v laboratoři chtějí zjistit, jaký prostředek byl k očištění použit. Restaurátoři začali graffiti odstraňovat v sobotu a plánovali, že práce budou trvat asi dva týdny. Přes noc ale někdo odstranil nápis za ně.
Za posprejování Karlova mostu v Praze uložil ve čtvrtek soud dvojici německých turistů roční podmínky, pětileté vyhoštění a peněžité tresty 100 tisíc korun. Každý z nich také musí uhradit škodu 40 tisíc korun, sdělila soudkyně a mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková. Rozhodnutí je pravomocné, státní zástupce Jan Lelek se vzdal práva odporu. K incidentu se také vyjádřil německý velvyslanec Christoph Israng, který čin německý občanů v dopise primátorovi Zdeňku Hřibovi (piráti) odsoudil.
Dva cizinci ve věku 23 a 30 let poničili Karlův most v Praze. Na pilíř mezi Kampou a ulicí U Lužického semináře nasprejovali dva metry vysoký a pět metrů široký nápis. Strážníci je zadrželi přímo při činu. Mužům hrozí až tři roky vězení.
Na jedné straně potápěči a dělníci s jeřábem, na druhé loď s bagrem a podvodní dron. U Karlova mostu není v těchto dnech klid ani ve vodě. Jednak zde probíhá prohlubování koryta řeky, to na jedné straně. A pak zde dělníci mění dřevěné ledolamy, to na opačné straně mostu u druhého břehu. Podívejte se, jak obě akce probíhají, a přečtěte si, jaké další opravy Karlův most čekají.
Řešení? Vodní obchvat hlavního města (viz vizi kanálu Dunaj–Odra–Labe), tedy něco jako nový, vodní tunel Blanka, pak mosty v Praze ztratí na významu.
Pražský magistrát zkontroluje kameny Karlova mostu. Příští rok začne s postupnými opravami jednotlivých oblouků.
Panuje mentalita novosti. Mosty v Praze jsou extrémním příkladem, jak na ni doplácíme.
Netradiční profese lampáře hraje v předvánočním období symbolickou roli na Karlově mostě a v jeho blízkém okolí. Úkolem lampáře je rozsvítit 37 plynových lamp, které jsou v období adventu přepnuty z automatického rozsvícení na manuální. Nadšení neskrývají turisté ani místní, kteří se s lampařem během jeho směny několikrát vyfotí. První plynové lampy se v Praze objevily před 170 lety.
Po pěti letech se na Karlův most vrací sousoší sv. Františka Borgiáše. Autorem nové sekané kopie je sochař a restaurátor Jiří Kačer. Následující dva týdny budou probíhat dokončující práce, lokální retuše a závěrečná konzervace. Originál od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa zatím zůstane v depozitáři Galerie hlavního města Prahy, v budoucnu se počítá s jeho restaurováním pro účely výstav. Důvodem odstranění sousoší z mostu v roce 2012 byl jeho špatný stav, pískovcové bloky podstavce byly staticky narušené. Sousoší si v roce 1710 objednal císařský purkrabí František z Colletu, rentmistr z vídeňského Neustadtu. František Borgiáš patřil mezi jezuity a je jedním z nejuctívanějších řádových světců.
Karlův most přežil 600 let a jestli ho nezničí lidská hloupost nebo fatální přírodní katastrofa, bude další stovky let stát, jeho nosnost je obdivuhodná. Stavěl se složitým způsobem, od tehdejších architektů bychom se mohli leccos přiučit, tvrdí Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu, který spolupracoval na 3D animaci výstavby Karlova mostu pro projekt praha-archeologicka.cz Archeologického ústavu AV.
Jednatel firmy Prague Boats Jan Hamza se ohradil proti obvinění polských turistů, že při snaze o záchranu herce Jana Třísky posádka reagovala pomalu. Podle Hamzy je manévrování u Karlova mostu pro velké lodě obtížné. Zároveň hrozilo, že pokud by Poláci skočili do vody během manévrování, mohl by je zranit lodní šroub. Tříska spadl z Karlova mostu v sobotu odpoledne a při pádu se těžce zranil. Poté byl ve vážném stavu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice, kde v noci na pondělí zemřel.
Cizinec, který fixem popsal sochu na Karlově mostě dostal pokutu 15 tisíc korun, vyhoštění na tři roky a půlroční podmínku. Protože byl pachatel dopaden bezprostředně po činu, policie a státní zastupitelství vyřídily jeho skutek ve zkráceném řízení. Rozhodnutí je pravomocné, pachatel i státní zástupce se vzdali práva podat odpor.
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha,v.v.i. zveřejnil animaci, která ukazuje, jak mohla probíhat stavba Karlova mostu ve 14. století. Práce začínaly budováním pilířů a klenebních polí. Tento krok byl nejtěžším z celé stavby. Každý pilíř se stavil v samostatné jímce, vytvořené z několika řad kůlů a hlinité izolační výplně. Z jímky se poté odčerpala voda pomocí čerpadla, které pohánělo vodního kolo. Ve vzniklém prostoru byly vyzděny pilíře. Mezi nimi se následně postavily jednotlivé klenby. Videoprojekt s doprovodným textem je zpřístupněn prostřednictvím internetového portálu praha-archeologicka.cz, který je ARÚ AV ČR, Praha provozován.
