„Hřbitov sloužil nejen pro vojáky z nedaleké Invalidovny, ale i pro vojáky s posádkou v Praze. V důstojnické části hřbitova, kde výzkum probíhá, bylo několik tisíc vojáků a jejich rodinných příslušníků. Celkem měl ale ten prostor 24 tisíc metrů čtverečních,” popisuje archeolog Martin Vyšohlíd oblast u Pernerovy ulice v pražském Karlíně.
Vášnivé debaty vzbudila v Praze socha s bájnou postavou Lilith od umělce Davida Černého, která je součástí karlínského domu Fragment. Obří dílo si lidé spojují s odvážností, nevídanou krásou, ale i sexismem a devadesátkovým kýčem. Kurátorka Marie Foltýnová v rozhovoru říká, že se jí socha nelíbí. Vysvětluje, proč by v domě nikdy nebydlela, i jak je možné, že se autor vzdálil od původního návrhu.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
Novou budovu v pražském Karlíně symbolicky podpírá čtyřiadvaceti metrová socha ženy z leštěné oceli. Jejím autorem je výtvarník David Černý. „Materiál byl vybraný zcela prakticky. Největší nebezpečí pro sochy jsou dementi. Nerez má navíc ještě tu výhodu, že nechřadne a odpuzuje ptáky,” říká. „Výčitky, že je socha sexistická, jsou nesmysl. Zobrazuje Lilith, je to symbol feminismu,” tvrdí.
Šest zmenšených bytů, které pomyslně reprezentují šest českých sociálních tříd, ukazuje výstava nazvaná Kolemjdoucí. Návštěvníkům domu v pražském Karlíně ukazuje, jak druzí bydlí, čím se zabývají nebo jak se rozhodují.
Policisté nevypátrali, kdo vyrobil fotomontáž, podle které měly dva pražské obchody zakazovat vstup Ukrajincům. Případ proto odložili. Majitel jednoho z obchodů však tvrdí, že kvůli fotografii, která se šířila po internetu, má méně zákazníků než dřív. Oba prodejci od začátku říkají, že proti Ukrajincům nic nemají a žádnou takovou ceduli nikdy nevyvěsili.
Využívala je československá i česká armáda, ministerstvo spravedlnosti v nich chtělo zřídit justiční palác. Zatímco stará část pražských kasáren v Karlíně stále nemá využití a chátrá, venkovní areál a novější budovu již pět let opravuje a spravuje kulturní spolek Pražské centrum. Podívejte se, jak se za jeho působení Kasárna Karlín proměnila.
Karlín patří mezi pražské čtvrti, které si za svou existenci prošly vůbec nejvíce proměnami. Jeho rozvoji dlouho bránily přírodní katastrofy i války, změna přišla až v době průmyslové revoluce, kdy se z Karlína stala proslulá průmyslová oblast. Před 100 lety se Karlín stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy. Dnes, po ničivé povodni z roku 2002, je byznysovým centrem města.
Vinohrady, Karlín, Žižkov, Smíchov. Čtvrti, které jsou neodmyslitelně spjaté s Prahou. Kvůli těsné návaznosti na centrum a jednotné zástavbě působí, že byly součástí metropole odnepaměti. Přitom je to teprve sto let, co byly připojeny k hlavnímu městu. V roce 1922 vznikla takzvaná Velká Praha - po desetiletích sporů o tom, o která města a obce se rozšíří.
Ještě před pár lety se karlínským vinotékám přezdívalo špeluňky. K mání v nich bylo levné sudové chardonnay a posezení s potemnělou atmosférou. Nově otevřené podniky ale nastavují laťku hodně vysoko. Patří mezi ně i celkem nenápadný prostor v Křižíkově ulici, který se proměnil ve svěží vinárnu s růžovým barem a samoobslužnými automaty.
Impozantní barokní stavba na pražském Karlíně měla sloužit válečným invalidům, inspirována byla francouzskou Invalidovnou. Jedná se o mimořádný objekt, který je zařazen mezi národní kulturní památky, v následujících letech ho čeká rozsáhlá rekonstrukce. Video z produkce TV Architect vzniklo v roce 2018.
Festival Signal je v plném proudu. Ukazuje Prahu v jiných barvách i kontextu a skrze světelné instalace ve veřejném prostoru poukazuje na problémy současného Česka, potažmo světa. Tématy devátého ročníku jsou soužití člověka s přírodou, pandemie a zdravější prostředí. Show jsou na programu až do neděle tradičně v Karlíně, na Starém Městě a letos poprvé také na holešovickém Výstavišti.
Poblíž tramvajové tepny v pražském Karlíně vzniklo moderní bistro s barem a venkovním posezením. Je v pořadí už třetí pobočkou značky Kro, která před pár lety začala působit u Jiřího z Poděbrad. Podnik nabízí kvalitní kávu, poctivé jídlo a kvalitní ingredience z českých farem. Karlínská pobočka má venkovní posezení a bar, který zákazníky nechává nahlédnout pod ruce kuchařů.
Charakter ulice Pernerova v pražském Karlíně se stihl změnit během šesti let. V místě, kde do roku 2015 stála budova bývalého autoservisu Praga a slévárenské haly Karlin Studios, jsou dnes moderní stavby s byty a kancelářemi. Z fabriky zbylo jen torzo průčelní stěny. Dnes slouží jako brána do coworkingového prostoru, který má být novým startem pro práci v době postcovidové.
Jesle Malvína se nacházejí v pražské čtvrti Karlín a jejich interiér byl dokončený během pandemie koronaviru. Architekti Jakub Filip Novák a Daniela Baráčková sledovali záliby a denní rutinu malých dětí a vytvořili pro ně hravé zázemí s designovými prvky a kuchyňkou na míru. Jesle navštěvují děti od devíti měsíců do dvou let, proto jsou v zázemí různé výšky stolů a židliček i velikosti postýlek.
Kasárna Jana Žižky z Trocnova v pražském Karlíně pochází z 19. století a jsou chráněnou památkou. Po odchodu armády již desítky let chátrají. Politici přišli v posledních letech s řadou nápadů, jak je využít, ale vždy zůstalo jen u slov. Nejnověji hovořil premiér Andrej Babiš o vysokoškolských kolejích. Připomeňte si, co vše se v kasárnách plánovalo.
První pracovní den po zavření restaurací se provozovatelé přizpůsobili, buď svůj podnik rovnou zavřeli, nebo otevřeli improvizovaná výdejní okénka. Pro restaurace je to od soboty z nařízení vlády jediná možnost, jak dál fungovat. Sledujte v reportáži, jak se s omezením vypořádaly v praxi restaurace v pražském Karlíně. Natáčeli jsme během obědové špičky.
Masopustními průvody v posledních dnech ožívá řada měst i vesnic v Česku. Jeden z nich se už po sedmnácté vydal také do ulic pražského Karlína. Byl u toho i fotograf Richard Horák a zaznamenal masopustní rej ve svém fotozápisníku. Jeho snímky si můžete prohlédnout ve fotogalerii u tohoto článku.
Kulturně-společenské centrum v areálu bývalých karlínských kasáren zřejmě bude muset skončit. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má areál ve správě, vypsal výběrové řízení na pronájem nádvoří a menší budovy, kde nyní centrum funguje. Podle Matěje Veleka ze sdružení Pražské centrum tak úřad učinil i přesto, že zároveň spolku prodloužil smlouvu o další dva roky.
Architektky Klára Kuncová a Petra Kocourková se k přestavbě karlínského bytu z 19. století dostaly celkem náhodou. Původně to měla být jen rychlá konzultace s majiteli ohledně dispozice interiéru, po pár hodinách z toho vyšla spolupráce na několik měsíců. Z původního 5+1 vznikl prostorný obývák s kuchyní, dětský pokoj a ložnice, podívejte se.
