Karel Roden

Ve vile Tugendhat se začíná točit Skleněný pokoj. Pro návštěvníky se budova uzavře

V brněnské vile Tugendhat se 1. března začíná natáčet film režiséra Julia Ševčíka Skleněný pokoj, inspirovaný románem Simona Mawera. Hrát v něm bude Karel Roden, Carice van Houtenová, známá z Hry o trůny, či Švédka Hanna Alströmová alias Tilda ze špionážní komedie Kingsman. Natáčení filmu, jehož premiéra je v plánu na jaře 2019, vilu včetně zahrady v několika blocích zcela uzavře pro veřejnost. S natáčením se počítá v termínech 1.-17. 3., 11.-18. 6. a 1.-16. 7. 2018. Vilu si v roce 1929 nechali postavit od Ludwiga Miese van der Roheho manželé Tugendhatovi, žili v ní do roku 1938. Dům zabavili nacisté, zdevastovala jej Rudá armáda a po válce ho zabavil stát. Rekonstrukce skončila v roce 2012.

Filmoví kritici zvolili snímkem roku Špínu. Ceny získala i Bába z ledu, spolufavorit Českých lvů

Ceny České fimové kritiky, což je soutěž, která vznikla jako alternativa mainstreamovějších Českých lvů, vyhlásila v pražském Divadle Archa filmem roku Špínu režisérky Terezy Nvotové. Snímek pojednává o traumatu po znásilnění. "Zdá se, že dnes je vítězný den pro špínu. Máme radost, že jsme dostali hlasy kultivovaných žurnalistů," řekli tvůrci při přebírání ceny v reakci na výsledky víkendových prezidenských voleb. Do závěrečné scénky, v níž vítězové soutěže ve slampoetry neboli improvizaci v rýmování mluvili o české kinematografii, hrál moderátor Jiří Havelka na klavír českou hymnu.

Vila Tugendhat se opět mění v kino či divadlo. Na jaře se tu začne natáčet film Skleněný pokoj

Brněnská funkcionalistická vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových, kterou navrhl architekt Ludwig Mies van der Rohe, začíná cyklus letošních filmových projekcí černobílým oscarovým snímkem s Paulem Newmanem Někdo tam nahoře má mě rád. Snímek z roku 1956 režíroval Robert Wise.

Filmový archiv uvede v osmičkovém roce do kin šest filmů o svobodě, komunismu i nacismu

Významné události pro historii československého státu, jejichž výročí připadají na letošek, připomene Národní filmový archiv (NFA) zvláštním uvedením šesti celovečerních snímků. Budou mezi nimi například digitálně zrestaurované Démanty noci od Jana Němce nebo film Zborov z roku 1938.

Roden vyhrál další bitvu s bulvárem. Za články o intimním životě má jeho rodina dostat dva miliony

Média smí psát o Rodenovi, když vynechají podrobnosti o jeho dětech a tom, s kým žije. Herec by měl navíc dostat dva miliony.

Křišťálový glóbus získala v Karlových Varech středověká roadmovie Křižáček

Křišťálový glóbus za nejlepší snímek získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech režisér Václav Kadrnka za film Křižáček. Cena tak po 15 letech zůstává v Česku, naposledy ji v roce 2002 obdržel za Rok ďábla režisér Petr Zelenka. Příští ročník karlovarského festivalu s pořadovým číslem 53 se bude konat 29. 6. - 7. 7. 2018. V neděli 9. 7. se budou ve Velkém sále promítat oceněné filmy Čára (10:00), Chlapi nepláčou (13:00) a Křižáček (16:00). Vstup je platný buď na lístek, anebo na festivalový pass.

Glosa: Křižáček připomíná Svatý Grál skupiny Monty Python. Bohužel bez humoru

Film Křižáček Václava Kadrnky, natočený na motivy básně Jaroslava Vrchlického, provázela před karlovarským festivalem velká očekávání. Premiéra však ukázala, že Křižáček je snímek, jehož postavy neprojdou žádným vývojem a ani zdařilý hudební podkres Vojtěcha a Ireny Havlových žádnou transcendenci z totálně plochého děje nevykřeše.

Karel Roden je pro můj málomluvný film ideální. Jeho tvář udrží pozornost, říká autor filmu Křižáček

Jediným českým zástupcem v hlavní soutěži letošního karlovarského filmového festivalu je baladická roadmovie Křižáček, kterou režisér Václav Kadrnka připravil na základě epické básně Jaroslava Vrchlického, inspirované středověkem. V hlavní roli tohoto málomluvného snímku se představí Karel Roden, který se vydává hledat svého syna. “Snažil jsem se Křižáčka pojmout tak, aby měl čím oslovit různé typy diváků. Je to kontemplativní film s výraznou výtvarnou stylizací. Uznávám, že jde o pomalé vyprávění, tím by mohl někomu dělat potíže, ale měl by být otevřený všem,” doufá režisér Kadrnka.

Nejvíce slovenských filmových cen získalo drama Masaryk. I zde použili podobný trik

Životopisné drama Masaryk získalo při dnešním slavnostním předávání nejvíce slovenských filmových cen. Česko-slovenský snímek režiséra Julia Ševčíka dostal cenu Slnko v sieti (Slunce v síti) v osmi kategoriích. Film uspěl i při udílení Českých lvů.

Zvážíme změnu pravidel Českých lvů, slíbila akademie. Producent Masaryka zřejmě zneužil stanovy

Prezident akademie Ivo Mathé uvedl, že ještě tento týden se sejde prezidium. Řešit by měli, zda producenti filmu Masaryk nezneužili pravidla. Film získal celkem 12 Českých lvů. Většina českých diváků jej přitom zatím neviděla. "Mnohým zvolená interpretace stanov zkazila náladu a dojem z jinak vydařeného ceremoniálu," připustil Mathé. Lidé z branže volili i méně diplomatická slova, když hovořili o "vych.aném producentovi" či "oj.bávání akademie".

Vyhrál nejlepší film, nebo nejlepší PR taktika? Předávání Českých lvů otestovalo pravidla soutěže

Dvouhodinové sobotní předávání cen Český lev patřilo k těm povedenějším. Přesto se nad rekordním úspěchem filmu Masaryk nabízí otázka, zda nad uměním nevyhrála nejlepší PR taktika. Letošní ročník byl mimoděk i testem, zda jsou pravidla českých filmových akademiků vhodně nastavená, píše Tomáš Stejskal.

Všechny ceny Masarykovi. České lvy ovládl film, který ještě většina Čechů nemohla vidět

V pražském Rudolfinu se v sobotu předávaly ceny Český lev. Nejvíc, celkem 12, jich obdrželo životopisné historické drama Masaryk, které přitom do kin teprve vstoupí. "Připomínám, že sledujete udílení cen filmu Masaryk. Pardon, cen Český lev," vtipkovala moderátorka Adela Banášová.

Kamil Fila: Masaryka natočili v americkém stylu. O ceny si ale říká až moc

Film Masaryk s Karlem Rodenem v hlavní roli má mazaný koncept, díky němuž je možné vidět historii subjektivně, tvrdí filmový kritik Kamil Fila.

Producenti Masaryka zprivatizovali České lvy. Film to může poškodit u diváků

Masaryk? Utrpení, nevkusný sex, drogy a zmatenost, píší kritici z Berlinale. Nenadchnul je

Film Julia Ševčíka Masaryk o českém diplomatovi a synovi Tomáš Garrigua Masaryka na festivalu Berlinale příliš nezabodoval. Snímek sklidil kritiku za ustrnulost či laciné sexuální scény. Podle Kaspara Kamua ze serveru The Upcoming je prvních 30 minut utrpením provázeným pouze nevkusným sexem, drogami a násilím. Vytýká mu také zmatenost, stejně jako Wendy Ideová na serveru Screen Daily. Ta kritizuje také herecké výkony některých herců ve vedlejších rolích.

Recenze: Masaryk je jednooký král českých dramat. Známého politika ukazuje jako výstřední figurku

Očekávaný Masaryk s Karlem Rodenem režiséra Julia Ševčíka je rozporuplné dílo. Nezapře pevné řemeslo, děj je však plný vnitřního pnutí, z nějž se bohužel nepodaří vykřesat divácký zážitek, ale jen pocit neproměněného potenciálu.

Roden jako Masaryk, Kaiser jako Beneš. Nepůjde o uctivý portrét, slibuje režisér

V letech, které předcházely druhé světové válce, se odehrává česko-slovenský koprodukční film Masaryk režiséra Julia Ševčíka. Do role diplomata a politika Jana Masaryka obsadil Karla Rodena, prezidenta Edvarda Beneše ztvárnil Oldřich Kaiser.

Recenze: Film podle povídky Jana Němce skončil jako brak, nezachrání ho ani Kryštof Hádek

Týden po posledním dílu režiséra Jana Němce do kin vstupuje další film inspirovaný jeho osudy. Události srpna 1968 však ukazuje jako ryzí brak. Snímek nazvaný Krycí jméno Holec chce ze skutečných událostí vytěžit kriminální historku plnou erotiky, pletich a tajných služeb.

"Maniodepresivní" drama Nikdy nejsme sami režiséra Petra Václava uvede festival v Torontu

Film Nikdy nejsme sami režiséra a scenáristy Petra Václava bude začátkem září uveden na prestižním festivalu v Torontu v sekci Contemporary World Cinema, oznámila Markéta Šantrochová z Českého filmového centra. Připomněla, že snímek měl premiéru na letošním Berlinale v sekci Forum, odkud si odnesl i cenu čtenářů Tagespiegel. Následně byl uveden na několika mezinárodních festivalech.

Recenze: Mádl umlátí popelníkem Godarda. Jinak je Vlk z Královských Vinohrad až příliš normální

O Janu Němcovi se poslední roky mluvilo nejčastěji jako o svérázném zasloužilém a poněkud vysloužilém umělci. Mnoha lidem byl svou houževnatostí sympatický, ale nejčastěji mírně povýšeným způsobem „podívejte na toho roztomilého starého pána“. Když dva dny před poslední klapkou svého roztočeného filmu zemřel, vzpomněli jsme si, že s ním odešel jeden z nejvýznamnějších československých autorů. Jeho nový film Vlk z Královských Vinohrad recenzuje přímo z Karlových Varů Martin Svoboda.

Nesnáším východoevropskou hlubokomyslnost, nechci točit dlouhé filmy, říká režisér Petr Václav

Do kin míří film režiséra Petra Václava nazvaný Nikdy nejsme sami, který v únoru na festivalu Berlinale získal cenu čtenářů německého deníku Tagesspiegel. "Musíme zabíjet to miláčkovské tempo, nepřeceňovat význam své vlastní práce," glosuje Václav to, že film věnující se osmi postavám se vešel do hodiny a tři čtvrtě.