Ačkoliv pandemie ještě zvýšila popularitu Angely Merkelové, německá kancléřka odmítá výzvy, aby ve funkci pokračovala i po volbách na podzim 2021. Do pozice šéfa německé vlády by se tak mohl vyšvihnout bavorský premiér Markus Söder. Jako první člen Křesťansko-sociální unie (CSU) by mohl Merkelovou vystřídat.
Zabijačku, která se před týdnem uskutečnila u hradního kancléře Vratislava Mynáře v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, vyhodnotili policisté jako přestupek. Spočívá podle nich v porušení zákazu shromažďování povoleného počtu osob. O přestupku policie informovala Krajskou hygienickou stanici ve Zlíně, která je kompetentní rozhodnout o případné sankci.
Penzion v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, který provozuje firma hradního kancléře Vratislava Mynáře, musel vrátit téměř milion korun z třináctimilionové dotace. Podle ministerstva školství totiž porušil dotační podmínky, zjistil Radiožurnál. Případem se zabývá i policie. Mynář se k situaci nevyjádřil, na dotazy nereagoval, píše server iRozhlas.cz.
Německo stojí na rozcestí. Poté co kancléřka Angela Merkelová po více než čtrnácti letech u moci loni v říjnu oznámila, že se už nebude po dalších volbách ucházet o post šéfky vlády, hovořilo se o ministryni obrany Annegret Kramp-Karrenbauerové jako o její možné nástupkyni. Podpořila ji i sama Merkelová. Její plán ale naráží na problémy.
Rakušané si tuto neděli volí nový parlament. Průzkumy předpovídají jasného vítěze, bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Není ale jasné, s kým se spojí. S protiimigračními svobodnými, anebo sociálními demokraty? Přečtěte si reportáž z jihu Rakouska, které je zaplavené Kurzovými hesly a plakáty.
Když se v roce 2015 německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla neuzavřít hranice tisícům uprchlíků z válkou zmítané Sýrie, určila tím na dlouhou dobu směřování německé migrační politiky. O čtyři roky později se okolnosti tohoto kroku snaží přiblížit dokumentární drama Hodiny rozhodnutí (v originále Stunden der Entscheidung).
Dvaašedesát procent Němců si přeje rezignaci Angely Merkelové na funkci kancléřky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Insa, jehož výsledky zveřejnil deník Bild.
Německá politička a poslankyně Sahra Wagenknechtová strávila v levicových stranách celý život, teď zakládá vlastní hnutí. "Tým Sahra" hledá podporu mezi levicovými osobnostmi v politice i mimo ni.
Místo nadšení z nového začátku vládne v Rakousku po nedávných parlamentních volbách spíš atmosféra napjatého vyčkávání, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední rakouský spisovatel Robert Menasse. Lidé jen čekají a doufají, že "přijde dobrý doktor".
Václav Klaus Alternativu pro Německo podporuje, dělá pro ni. Andrej Babiš ji považuje za vítěze voleb. Jako by neviděli, jak nás ohrožuje.
Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. „Merkelní stabilita“ pomůže budoucí české stabilitě.
V letech 2013 a 2014 pobral nový kancléř Poslanecké sněmovny Jan Morávek celkem 220 tisíc korun na odměnách za členství v dozorčích radách čtyř firem, což podle tehdy platného ustanovení zákoníku práce jako zaměstnanec Kanceláře Poslanecké sněmovny nesměl. Poté, co na věc upozornil online deník Aktuálně.cz, Morávek slíbil, že peníze vrátí. A závazek splnil.
Kandidát na rakouského kancléře za lidovce Sebastian Kurz vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby nezasahoval do voleb v jiných zemích. Přidal se tak ke svému německému kolegovi Sigmaru Gabrielovi. Erdogan před několika dny řekl, že němečtí občané tureckého původu by neměli dát hlas nepřátelům Turecka. Měl tím na mysli kancléřku Angelu Merkelovou i jejího rivala Martina Schulze a Zelené.
Aktivně volit ještě nemohou, ale o politiku se už hodně zajímají. Agentura YouGov a časopis Bravo se zeptaly více než 500 mladých Němců od 14 do 17 let na jejich názor na politiku. Výsledky ukázaly, že téměř každý druhý z dotázaných se zajímá o politické dění. Jako nejoblíbenějšího politika mladiství označili současnou kancléřku a šéfku konzervativců Angelu Merkelovou. Současně ji ale považují za nudnou. Na Martina Schulze, volebního lídra sociálních demokratů (SPD), nemá polovina z nich žádný názor.
Nový předseda rakouských lidovců (ÖVP), ministr zahraničí Sebastian Kurz chce v pondělí kancléři Christianu Kernovi navrhnout konání předčasných voleb. Kurz tak hodlá ukončit koalici s kancléřovými sociálními demokraty (SPÖ). Volby by se podle něj mohly uskutečnit letos na podzim. V řádném termínu by byly až na podzim příštího roku.
Angela Merkelová se oficiálně stala kandidátkou konzervativní unie CDU/CSU na německou kancléřku. Zatímco Křesťanskodemokratická unie (CDU) Merkelovou navrhla už loni, sesterská Křesťanskosociální unie (CSU) tak formálně učinila až v pondělí na setkání špiček obou stran v Mnichově. Bavorská CSU se přitom k tomu dlouhé měsíce neměla. Důvodem několikaměsíčního váhání byly především tvrdé spory o migrační politiku. Vrcholní představitelé bavorské strany přístup Merkelové řadu měsíců kritizovali, a někteří z nich dokonce zvažovali, jestli by CSU neměla v zářijových parlamentních volbách kandidovat samostatně. Merkelová kandiduje na kancléřku už počtvrté.
Podle německé kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové mají strany vládní konzervativní unie CDU/CSU mnohem více společného než toho rozdílného. A šéf bavorské CSU k tomu dodává, že cílem sesterských stran by měl být zisk více než 40 procent hlasů v zářijových parlamentních volbách. CDU a CSU se sice shodnou v drtivé většině politických otázek. Rozdělené jsou ale v přístupu k migrační politice. Zatímco CSU tak půjde do voleb s požadavkem stanovení horní hranice pro přijímání běženců na 200 tisíc ročně, CDU si limit nepřeje. I přesto Merkelová věří, že se obě strany na mnichovské schůzce dohodnou na obrysech společného volebního programu.
Německo má nového ministra zahraničí, v pátek se jím stal Sigmar Gabriel. Nahradil tak svého stranického kolegu Franka-Waltera Steinmeiera, který bude v únoru podle všeho zvolen prezidentem. Gabriel oznámil tento týden, že odchází z čela sociální demokracie (SPD), zůstává však zároveň německým vicekancléřem. Dlouhé měsíce se o něm hovořilo jako o pravděpodobném kandidátovi sociálních demokratů na kancléře. Současnou kancléřku Angelu Merkelovou ale nakonec ve volbách vyzve Martin Schulz, bývalý předseda Evropského parlamentu. Ten se v březnu postaví také do čela strany.
Angela Merkelová v neděli oznámila svou čtvrtou kandidaturu na post německé kancléřky. Pokud příští rok v září její CDU/CSU uspěje, může se co do délky vládnutí vyrovnat Konradu Adenauerovi, který byl kancléřem 14 let, nebo dokonce Helmutu Kohlovi, jenž stál v čele Německa 16 let. Podívejme se nyní na významné milníky kancléřčiny kariéry.
