Po zasedání zástupců vlád zemí EU to v úterý prohlásil místopředseda komise Frans Timmermans, podle něhož nejsou úpravy kritizovaných zákonů přijaté polským parlamentem dostatečné.
V čele nejvyšší instance správního soudnictví Mazanec vystřídá jejího prvního a doposud jediného šéfa Josefa Baxu, kterému tento měsíc končí mandát.
Server Seznam Zprávy v létě natočil reportáž o tom, že Jakub Pokorný využíval manželčino služební auto ke svým cestám do práce.
Zmatky kolem ministra spravedlnosti ukazují, jak si té spravedlnosti vážíme. Jenže nejde jen o ministerstvo, ale o důstojnost vůbec.
Justici sžírá nedůvěra.
"Máme tu odsouzené státní zástupce i soudce, což svědčí o tom, že ten systém funguje nezávisle a férově a ten občan si je roven před zákonem. Kdyby to tak nebylo, tak zřejmě nebude justice zasahovat do svých řad," reaguje Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na tvrzení premiéra Andreje Babiše. Ten při své obhajobě v kauze Čapí hnízdo uvedl, že v Česku je možné si koupit trestní stíhání. Pavel Zeman premiéra vyzval, ať mu předloží důkazy, ten to prý ale zatím neudělal.
Demokratické strany by menšinovou vládu bez důvěry neměly dopustit, raději by měly Babiše uznat vítězem voleb, vládnout s ním, mít ho pod kontrolou.
Dvacetiletého studenta Davida Šmída, který loni nenávistně reagoval na příspěvek zpěváka Radka Bangy na jeho facebookovém profilu, potrestal kladenský okresní soud za přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka 100 hodinami veřejně prospěšných prací. Banga na sociálních sítích zdůvodňoval, proč opustil sál při vyhlašování ceny Český slavík, čímž protestoval proti ocenění skupiny Ortel spojené s krajní pravicí. Šmíd v komentáři urážel Židy i Romy, o nichž napsal, že by se měli poslat do plynu. Mladík se u soudu hájil tím, že příspěvek napsal v afektu, sympatie k nacismu odmítl. Rozhodnutí soudu je pravomocné, informovaly servery lidovky.cz a iDnes.cz.
Polsko má měsíc na to, aby uvedlo svou justiční reformu do souladu s unijním právem. Jinak může přijít o hlasovací práva. Evropská komise ve středu uvedla, že polské úřady stále nenapravily, co jim dosud doporučovala. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí sice oznámil, že dva kontroverzní zákony vetuje, což komise ocenila. Ohrožení právního státu v zemi ale prý nadále trvá. Polští politici s postojem EK nesouhlasí a osočují ji z vydírání.
Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že vetuje návrhy zákonů o nejvyšším soudu a o nejvyšší radě soudnictví. Vyslyšel tak žádosti opozice i demonstrantů, kteří v minulých dnech vyšli kvůli reformě do polských ulic. "Návrhy zákonů musí být upraveny tak, aby byly přijatelné pro každého,” vysvětlil své rozhodnutí Duda. Podle agentury Reuters jde o nečekaný krok, Duda byl dříve členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Soudy zrychlují svoji práci, ale v některých okresech je stále co zlepšovat, přiznává ministr spravedlnosti Robert Pelikán poté, co jeho úřad vypracoval velkou studii práce soudů za poslední roky. Z ní vyplynuly i velké rozdíly mezi jednotlivými soudy. Například proti verdiktu chomutovských soudců, kteří jsou nejpomalejší v zemi, se lidé prakticky neodvolávají a takřka všichni akceptují rozsudek. "Je to zřejmě proto, že jsou zde lidé méně finančně gramotní. Takže uvažujeme o nějakém programu bezplatné pomoci," řekl v rozhovoru s Aktuálně.cz Pelikán, který chce také zjistit, proč je na soudech vyšších stupňů málo žen.
Velkou statistiku práce soudů za poslední roky vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Vyplývá z ní, že například civilní soudy zrychlily svoji práci o třetinu a prvoinstančního rozsudku se dočkáte v průměru za 197 dnů. "To je vůbec nejkratší doba za posledních deset let," uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ze statistiky ale vyplývá také to, že stále přetrvávají chronické problémy především na severu Čech, kdy například v Chomutově průměrná délka civilního řízení přesahuje 800 dnů, a je tak čtyřikrát delší, než je průměr celé republiky. Podívejte se v naší velké grafice, jak české soudy pracují.
Je to pro mě trochu děsivá situace, v jednom týdnu se staly dvě věci, které souvisí úzce s Hradem, na jedné straně prezident řeší věci kolem neodvolání premiéra a na druhou stranu říká, že Kajínka propouští z vězení proto, že je nevinen. Milost má být akt milosrdenství, nemůže se udělovat proto, že si prezident myslí, že je někdo nevinen, tvrdí investigativní novinář Janek Kroupa. Dodává, že pochybnosti v případu stále trvají, proto se Kajínek stal trochu i kultem.
Naše trestní justice je u složitějších kauz velmi pomalá a nejistá, říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a dodává, že policejní orgány jsou buď velmi pomalé, nebo jsou zahlceny. Problémem celé justice je prý její nepředvídatelnost a délka řízení. Ústavní stížnost prezidenta Zemana na lex Babiš je údajně velmi dobře napsaná a jde na ní vidět, že ji psal právník. Jiří Kajínek by měl podle něj spíše dostat milost, protože pochybnosti o jeho kauze zůstávají.
"Bezprecedentní událost." Tak kandidát na francouzského prezidenta François Fillon komentoval oznámení, že on i jeho manželka dostali předvolání k vyšetřování. V kauze fiktivního zaměstnávání své ženy má Fillon 15. března vypovídat před vyšetřujícím soudcem, což znamená, že bude formálně obviněn. Podle Fillona jde o politickou vraždu, na kterou doplatí i celá francouzská veřejnost. Z voleb však odstupovat nehodlá.
Ústavní soud zdůraznil, že je nutné zohledňovat i konkrétní okolnosti a zkušenosti jednotlivých lidí. Zatímco u nástupu do pracovního poměru je namístě bedlivé prověřování toho, zda má zaměstnanec potřebnou kvalifikaci, později je třeba volit maximálně zdrženlivý a citlivý přístup, uvedli soudci.
V rámci čistek po loňském zmařeném pokusu o převrat přišlo v Turecku o místo dalších 227 soudců a prokurátorů. Oznámila to státní agentura Anadolu. Z turecké justice tak už byly vyhozeny téměř čtyři tisíce pracovníků. Od potlačeného červencového puče části armády už nechaly úřady zatknout nebo vyhodit více než 100 tisíc lidí z policie, armády, státních služeb, justice i dalších míst. Všechny kvůli podezření, že jsou napojeni na hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA a kterého prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil ze zosnování převratu. Gülen všechna obvinění odmítl a pokus o puč odsoudil.
Krajský soud v Hradci Králové poslal na 17 let do vězení osmadvacetiletého muže, který čelil obžalobě za znásilnění, pokus vraždy a únos dítěte. Ženu, která čin spáchala s ním, soud potrestal 6,5 roky vězení. Podle spisu dvojice na Vysočině v květnu 2012 unesla holčičku z domu ženy, která byla na diskotéce, a batole se podle obžaloby pokusila znásilnit. Poté muž dítě odložil do příkopu, kde ho našli náhodní kolemjdoucí. U soudu však tvrdili, že chtěli jen postrašit matku dítěte a neměli v úmyslu jej zabít. Soud muži uložil také ochranné sexuologické léčení. Dvojice už přitom jednou zneužila dítě k výrobě pornografie, muž byl v minulosti obžalován ze znásilnění svého bratrance.
Soudce Krajského soudu v Brně Miroslav Novák podal neobvyklou žalobu na stát. Chce odškodné přes čtyři miliony korun za to, že jej nadřízení přeřadili na pobočku v Jihlavě. Kromě toho, že přeřazení bylo podle něj nezákonné, žádá i úhradu za dojíždění a stravné. Paradoxem je, že ze svého bydliště u Žďáru nad Sázavou to má Novák do Jihlavy výrazně blíže než do Brna. Podle svého tehdejšího nadřízeného navíc se svým přesunutím původně souhlasil.
Evropský soud pro lidská práva vynesl průlomový verdikt, kterým umožňuje za daňový únik dát dva tresty − doměřit daň a udělit pokutu a zároveň poslat pachatele do vězení. Podle soudců jsou oba tresty různé. Podobný dopad může mít také na trestání dopravních přestupků. Na rozhodnutí čekala i česká justice - Nejvyšší správní soud totiž nedávno uvedl, že daňové penále je samo o sobě trestem a připomněl základní pravidlo, podle něhož nikdo nesmí být ve stejné věci potrestán dvakrát.
