Jupiter

Je na Jupiterově měsíci Europa život? Vědci jsou přesvědčeni, že tam objevili zamrzlý oceán

Pod ledovou krustou na Jupiterově měsíci Europa je asi voda. Záběry pořízené díky Hubbleovu teleskopu odhalily možné vodní gejzíry, informoval dnes americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle NASA teleskop zjistil příslušný jev na jižním pólu Europy, kde podle přesvědčení vědců pod ledovou vrstvou existuje celý oceán. V roce 2012 Hubbleův teleskop ve stejné oblasti zjistil přítomnost páry. Pokud se informace potvrdí, šlo by již o druhý měsíc ve sluneční soustavě, kde byly zjištěny stopy vody. Kosmická sonda Cassini již dříve zaznamenala vodu tryskající na povrch Saturnova měsíce Enceladus.

Saturnovy prstence skrývají tajemství svého vzniku 400 let. Brzy bude odhaleno, věří astronom

Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.

Pět let, 2,8 miliardy kilometrů. K Jupiteru dorazila sonda Juno, NASA přišla na miliardu

Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.

Nalezený meteorit je poklad. Ukrývá v sobě informace o vzniku sluneční soustavy, říká český vědec

Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.