Sobotní projev maďarského premiéra Viktora Orbána, v němž odsuzoval migraci a hovořil o "nesmíšené maďarské rase", ostře zkritizovala tamní opozice i evropští politici. Nyní se kvůli tomu od něj odvracejí i jeho nejvěrnější. V úterý rezignovala premiérova dlouholetá poradkyně, socioložka Zsuzsa Hegedüsová. Jeho projev označila za "čistě nacistický text hodný Josepha Goebbelse".
Dnes zapáleně debatujeme o vlivu internetu na politiku. Před 100 lety hrál úlohu nebezpečně horkého média film a jeho možnosti rychle rozpoznaly i rodící se totalitarismy. O tom, jak jej zneužívaly, ale také o osobním filmovém vkusu jejich zakladatelů napsal osmadevadesátiletý Peter Demetz pozoruhodnou knihu, kterou nedávno vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.
Odborná studie došla k závěru, že zakladatel berlínského filmového festivalu "nikoliv nevýznamnou" měrou přispěl nacistické kinematografii a po válce svou roli bagatelizoval. Píše to agentura AP s odvoláním na pořadatele akce.
"Vstoupíme do historie buď jako největší státníci všech dob, nebo jako největší zločinci," řekl prý v berlínském bunkru Joseph Goebbels předtím, než před 75 lety, 1. května 1945, zabil svou ženu a sebe. I kvůli němu byly zavražděny miliony lidí, včetně Židů, Romů a duševně či tělesně postižených a dalších, kteří "neodpovídali požadavkům čisté rasy" a mohli by narušit budování říše.
Před 78 lety se na kontinentě vedla finální bitva, která vedla ke konci druhé světové války v Evropě. Boje o Berlín. Podívejte se na snímky, které zachycují bombardování hlavního města nacistické říše, postup sovětských vojsk i pád Říšského sněmu.
Konec dubna 1945. Dolní Sasko, jihozápadně od města Bergen. Osvobozený koncentrační tábor. Jarní vánek roznáší vůni pryskyřice z borových lesů, která se mísí s puchem rozkládajícího se masa tisíců mrtvých.
Starosta Prahy 7 Jan Čižinský se snaží o vyvolání referenda kvůli chystanému pronajmutí Nemocnice Na Františku soukromníkům. Starosta Prahy 1 Lomecký jeho snahu přirovnal k nacistické propagandě.
V pohádce se zlá královna ptá: Zrcadlo, řekni mi, kdo je v zemi zdejší nejkrásnější? A teď máme to veřejnoprávní zrcadlo dát pod státní dohled?
Časosběrné filmy nejvýraznější české dokumentaristky Heleny Třeštíkové strhávají pozornost po celém světě, zatímco mladí čeští dokumentaristé se vůči její metodě často vymezují. “Nesleduju trendy ohledně délek záběrů ani komplexní práce s kamerou, nezačala jsem používat drony jen proto, že se dostaly do módy. Nemám ambice jako třeba Vít Klusák, který v Daliborkovi hodně pracuje s formou a obrazem. Mým záměrem zůstává vždy co nejpřesněji zaznamenat dobu,” řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, který s ní Martin Svoboda vedl na jihlavském festivalu dokumentárních filmů. V Jihlavě se promítala i nová, třetí série jejích slavných Manželských etud.
Režisér Filip Renč natáčí film Zoufalé ženy dělají zoufalé věci podle scénáře Haliny Pawlovské. Ta ho napsala podle dvou svých knih. Ve snímku o ženě, která má velké plány se svým milostným životem, si hlavní roli zahraje Klára Isoová. Do kin snímek půjde v lednu 2018.
Brunhilde Pomselová bývala sekretářkou šéfa propagandy nacistického Německa Josepha Goebbelse. V noci na sobotu ve svých 106 letech zemřela v Mnichově. V roce 2016 o ní natočil filmový tvůrce Christian Krönes dokumentární snímek, ve kterém Pomselová tvrdila, že o páchaných krutostech nic neslyšela. Teprve až po skončení války si prý uvědomila rozsah toho, co se stalo.
Režisér Filip Renč může být spokojený. Přestože kritici jeho nový film Lída Baarová označují za umělecký propadák, hned po premiéře se dostal do čela tabulky návštěvnosti českých kin. Milostné drama s Táňou Pauhofovou v hlavní roli bylo nasazeno v rekordních 29 multikinech a za první víkend ho vidělo přes 100 tisíc diváků. "Na Západě, kam bude film snad prodaný, neuvěří, že jsme to za ty peníze takhle natočili. Film vypadá dražší, než ve skutečnosti je," říká Filip Renč v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Film Filipa Renče neobsahuje žádný nový pohled na život Lídy Baarové a v podstatě jen vyjímá část jejích vlastních pamětí a přenáší je na filmové plátno. Režisér sice dopředu avizoval, že nenatáčí dokument, ale milostné drama, v tom případě by asi bylo slušností změnit jména osob, pokud je jejich příběh tvořen s velkým podílem filmařské licence. Na historické nepřesnosti ve filmu poukazuje badatel a publicista Radek Žitný.
Renčova Baarová je vypravěčsky i filmařsky zpackaná. Nesděluje to, co sdělovat chce, a co sděluje, můžeme rozdělit buď na nesnesitelně nudné, nebo nechtěně směšné. Filip Renč se pokouší vyprávět melodrama větší než z Titaniku, nemá však prostředky ani schopnosti. Více v recenzi Martina Svobody.
Hlavní role v Renčově filmu o Lídě Baarové byla pro Táňu Pauhofovou velkou výzvou. "Její fascinující osud je pro každou herečku výzvou. A ty já mám ráda," tvrdí dvaatřicetiletá slovenská herečka, kterou překvapilo, když jí Filip Renč roli Baarové nabídl. "Lída je žena plně si vědoma své krásy a moci, kterou má díky ní v rukách. Žena toužící, žena, která se nevzdává," říká Pauhofová v rozhovoru.
Život Lídy Baarové by vydal na nekonečný román. Její životopis čítá mnoho zvratů a osudových, často chybných, ale mnohdy neodvratných rozhodnutí. Hlavu popletla nejen mnoha předním českým hercům a režisérům, ale i Hitlerovi či Goebbelsovi.
Byli Češi kolaboranti? Jde o klišé nacistické propagandy, tvrdí archivář Vojtěch Šustek. Dokládá to unikátními dokumenty, které obsahuje nová publikace "Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava". "Mnozí čeští politici či publicisté přebírají až nečekaně často Goebbelsovo 'ptydepe'," upozorňuje.
