Podle historických údajů neměl nástup automatizace vliv na zaměstnanost. Je potřeba změnit způsob přípravy mladých lidí na školách. Firmy chtějí hlavně komunikativní a aktivní lidi.
Takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce, nazývaná též Průmysl 4.0 nebo Práce 4.0, výrazně změní pracovní trh. Podle Carla Freye z britské Oxford Martin School v budoucnu přijdou o práci lidé, jejichž činnost je nahraditelná roboty a automatizovanými systémy. Půjde především o manuální a levné pracovní pozice ve výrobě. Vzniknou však tisíce nových pracovních míst ve výzkumu a vývoji, sdílené ekonomice nebo ve službách.
Dlouhodobě nemocní zaměstnanci se možná dočkají vyšších dávek nemocenské. O možných dvou variantách růstu bude tripartita jednat v pondělí. První z nich hovoří o růstu ve dvou krocích, a to nejdříve po třicátém a následně šedesátém dni nemoci. Druhá počítá se změnou až po 60 dnech, ovšem částka nárůstu bude vyšší. V závislosti na výběru formy by tak stát v příštím roce vydal až o 2,8 miliardy více.
Česko patří v rámci Evropské unie mezi státy, v nichž lidé tráví v práci nejvíce času. Dovolená je kratší než ve většině dalších zemí. Odboráři proto chtějí přidat do zákoníku práce nárok na jeden týden dovolené navíc. V současnosti se ale zároveň jedná o uzákonění takzvaného zdravotního volna – a právě "sick-days" mají zřejmě větší šanci.
Pod heslem Konec levné práce se dnes odboráři znovu sešli na „manifestačním mítinku“. Podle Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky.
Odborářská centrála po roce opět svolává zástupce zaměstnanců do jedné z pražských sportovních hal. Ekonomika roste, firmy by proto měly lidem přidat výrazněji, tvrdí. Mezi další aktuální témata patří také růst minimální mzdy a změny v zákoníku práce.
Po zvýšení platů lékařů a učitelů chceme vyšší mzdy i pro hasiče a policisty, tvrdí v rozhovoru pro pořad Hra o peníze předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něho by některé soukromé firmy nyní zvládly i zvýšení mezd kolem deseti procent.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se shodli, že nebudou prosazovat své návrhy na úkor ostatních. Ministerstvo tedy do vlády pošle původní návrh bez výraznějších úprav.
Česká republika sice historicky poprvé předběhla Německo i Rakousko a má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, to samo o sobě ale nestačí, říká premiér Bohuslav Sobotka. Aby byla situace uspokojivá, tak je třeba pomoct regionům, které trpí útlumem těžby uhlí. Zároveň Sobotka souhlasí s odboráři v tom, že je třeba, aby dál v Česku rostly mzdy. Například minimální mzda by podle něj měla od ledna činit nejméně 11 tisíc korun hrubého.
Šéf hnutí Andrej Babiš odstartoval kampaň před krajskými volbami a stejně jako prezident Miloš Zeman cestuje po českých regionech. V Karlových Varech před několika dny od šesti hodin ráno rozdával koblihy, poté se setkal s lékaři a zdravotními sestrami v místní nemocnici. Jenže premiérovi Bohuslavu Sobotkovi se nelíbí, že v ten den chyběl na poradě o čerpání evropských dotací. Babiš kritiku odmítá a říká, že má důležitější věci na práci.
Zaměstnanci v soukromém sektoru by měli mít nárok na pět týdnů dovolené místo současných čtyř, plánují odboráři. Změnu chtějí prosadit do novely zákoníku práce, která má platit od příštího jara. Hlavním důvodem je snaha o "rovné podmínky" - pro státní zaměstnance totiž pětitýdenní volno platí. Zástupci firem ale varují, že zavést podobnou změnu "ze dne na den" bude pro mnohé podniky finančně náročné, přestože jde o oblíbený benefit.
Připravovaná novela zákoníku práce by měla zamezit tomu, aby lidé pracující z domova byli neustále v pohotovosti, zdůrazňuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Šéf si v pátek v osm večer vzpomene, že chce něco na pondělí na ráno, tak zavolá zaměstnanci domů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Lidé se podle něj podobným praktikám nebrání, protože většina z nich považuje takzvaný home office za benefit.
Vláda má zájem na tom, aby se část těžby udržela. Postup vlády podpořili odboráři i zaměstnavatelé. V pátek vypršel termín, do něhož vedení firmy žádá uzavření dohody se státem na restrukturalizaci. jinak prý zváží insolvenci a ukončení hornické činnosti. Jednat o insolvenci chce v úterý.
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
Po pracovním úrazu loni zemřelo o 25 lidí více než před rokem. Tento nárůst je časovanou bombou, varoval šéf odborářů Josef Středula na vzpomínkovém setkání. Podle něj je potřeba přijmout nové zákony o bezpečnosti práce.
Čeští europoslanci popsali svou úterní ranní cestu po Bruselu. Město ochromila série výbuchů na letišti a v metru. "Ulice, jindy plné turistů, kteří tu obvykle od rána popíjejí kávu, byly prázdné. Slyšel jsem jen zvuky policejních sirén, které se ozývaly snad ze všech stran," vylíčil bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jeho kolega Tomáš Zdechovský prošel místem, které za půl hodiny zahalil dým po jedné z explozí. Odborový předák Josef Středula jel stanicí metra, v níž vybuchla nálož, čtvrt hodiny před explozí.
Zaměstnavatelé se obávají, že větší regulace práce z domova povede k jejímu omezení. Podle šéfa odborů je to dokonce žádoucí. Ministerstvo práce přitom říká, že chce tyto moderní formy podpořit. V řadě bodů chce jen výslovné doplnění nebo upřesnění už fungujících pravidel, některé povinnosti - jako právě zajištění kontaktu s kolegy - ale působí nadbytečně.
Anketa mezi většími firmami a odborovými svazy ukazuje, že alespoň mírně letos přidala zaměstnancům většina podniků. Celoplošně se zvyšují mzdy hlavně v průmyslu. Ve státním sektoru stouply platy o tři procenta už loni v listopadu.
Požadavek pro rok 2017 bude výrazně vyšší než to, co se vyjednalo pro letošní rok. Situace u profesí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, je velmi vážná, a to v oborech jako kultura, zdravotnictví či sociální péče. Předběžně podle signálů, které máme, bude požadavek mít dvě číslice - deset a více procent, řekl Středula po jednání s předsedou Senátu Milanech Štěchem. Ten s ním souhlasí.
