Do prezidentských a kongresových voleb v USA zbývají necelé čtyři měsíce. Tamní politologové ale bijí na poplach, že Amerika může zažít obrovské volební fiasko. Výsledek voleb nemusí být znám ještě týdny po hlasování a o vítězi nakonec může rozhodovat až Nejvyšší soud.
Demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden ve středu oznámil, že jeho strana sestavila tým 600 právníků a tisíců dalších lidí, kteří mají zabránit případným "podfukům" v listopadových prezidentských volbách. Informovala o tom agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump zpochybňuje poslední průzkumy, ve kterých výrazně ztrácí na Joea Bidena. Jenže i republikáni přiznávají, že situace je vážná. A rozmach pandemie koronaviru ve státech na jihu USA může Trumpovy šance na obhajobu Bílého domu ještě více zkomplikovat.
Na amerického prezidenta už se rozhněvali i konzervativci. Vyčítají mu krok, kvůli kterému ho volili.
Tři měsíce se Donald Trump musel kvůli pandemii koronaviru obejít bez své nejsilnější zbraně: velkých živých shromážděních s voliči. Sobotní mítink ve městě Tulsa v Oklahomě s názvem "Velký americký comeback" byl i restartem Trumpovy kampaně před listopadovými prezidentskými volbami.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer místního času mítinkem v Tulse v Oklahomě obnovil své předvolební akce, které přerušil na více než tři měsíce kvůli pandemii nemoci covid-19. Stalo se tak i přes varování představitelů zdravotnických úřadů ohledně přetrvávajícího nebezpečí nákazy koronavirem. Podle agentur přišlo na mítink méně lidí, než se očekávalo.
Američané mohou Trumpa politovat, jak za čtyři roky v úřadě sešel. Nebo vzít jako fakt, že je obyčejný člověk, který vypadá a má energie právě tak na svůj věk, a promítnout to do své listopadové volby prezidenta.
Uprostřed rasově podkreslených nepokojů v USA vydal tamní Nejvyšší soud zásadní rozhodnutí v jiné společenské problematice. Soud v pondělí rozhodl, že američtí zaměstnavatelé nesmějí diskriminovat zaměstnance kvůli jejich sexuální orientaci či identitě.
V horkém předvolebním létě se politické agendy v USA asi zmocní radikálové z obou stran barikády. Nic se nehne, zákopy se prohloubí. Ale Amerika nikdy nestála na místě, dříve či později půjde zase dopředu.
Mohutné, rasově podkreslené demonstrace, které cloumají Spojenými státy, změnily pět měsíců před prezidentskými volbami tamní politický terén. Američané mají před sebou jasnou volbu. "Zákon a pořádek" současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa, nebo odstranění "systematického rasismu", jak chce demokratický kandidát Joe Biden.
Joe Biden, demokratický sok amerického republikánského prezidenta Donalda Trumpa, v průzkumech veřejného mínění opakovaně získává podporu nejméně 50 procent voličů. Podle televize CNN tak dosáhl milníku, na který jeho předchůdkyně Hillary Clintonová v tomto období v roce 2016 nedosáhla.
Hackeři podporovaní zahraničními vládami se v nedávné době snažili proniknout do e-mailových schránek spojených s volebními štáby prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho rivala Joea Bidena. Podle informací Googlu žádný z útoků nebyl úspěšný, o incidentech byly informovány americké federální složky. Na účty pracovníků Trumpovy kampaně prý cílili íránští hackeři, zatímco na členy Bidenova štábu čínští.
Do amerických prezidentských voleb zbývá pět měsíců a Spojené státy zažívají největší vlnu společenských nepokojů s rasovým podtextem od roku 1968. Tehdy propukly demonstrace a násilné protesty po zavraždění ikonického černošského vůdce Martina Luthera Kinga Juniora.
Zpochybňuje vážnost pandemie. Jako lék propaguje neprověřené antimalarikum. Chce, aby úřady přestaly kvůli zdravotním obavám blokovat ekonomiku a šikanovat podnikatele. A vůbec nemusí CNN. Kdo je to? Donald Trump? Nikoli, Elon Musk!
Jsme v tom všichni společně. Společně to zvládneme. Na začátku pandemie koronaviru v USA zněla optimistická hesla. Jenže nyní všechno je jinak. Nákaza jen zdůraznila, že současná Amerika se i v nemoci dělí na "modrou" a "červenou". Tedy na demokratickou a republikánskou.
Joe Biden je prvním kandidátem na prezidenta USA, který se s velkým předstihem před listopadovými volbami zavázal, že na druhý nejvyšší úřad v zemi, na viceprezidentský post, s ním bude kandidovat žena. Bidenova viceprezidentka by se navíc už v roce 2024 sama mohla ucházet o Bílý dům.
