Ruská invaze na Ukrajinu je od Spojených států daleko, přes masivní zpravodajství ji ale Američané pozorně sledují. Obraz Ruska v USA se kvůli tomu propadl do doby studené války. Veřejnost vidí zemi kremelského prezidenta Vladimira Putina jako nepřítele a schvaluje tvrdé sankce proti jeho režimu. I za cenu toho, že mohou mít zpětné dopady na jejich peněženky.
Angažmá Spojených států v současném střetu s Ruskem nemusí být - ani v intenzitě, ani svým trváním - automaticky opakováním toho, co si pamatujeme z časů studené války. Evropa si musí zaplatit kurs sebeobrany, jiná možnost není.
Invaze na Ukrajinu shodila obraz Ruska v očích americké veřejnosti do časů studené války. Většina obyvatel USA také schvaluje tvrdé sankce proti Moskvě. Tato shoda se ale nepromítá do pohledu na prezidenta Joea Bidena, hodnocení jeho postupu vůči Rusku a obecně zahraniční politiky zůstává stranicky rozpolcené.
Evropská komise se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to v sobotu před půlnocí šéfka komise Ursula von der Leyenová. Tento krok podporuje i dříve zdrženlivé Německo.
Ruský prezident je obchodník se zlem, se strachem. Nenechme se tím ochromit. Když bezohlednému, brutálnímu vůdci vyhodíte z jeho karet tohle eso, dříve či později prohraje celou svoji věc.
Ve své první reakci americký prezident Joe Biden označil invazi Vladimira Putina na Ukrajinu za "nevyprovokovaný a neospravedlnitelný útok ruských vojenských sil". Silnější a přiléhavější je ovšem druhá věta jeho prohlášení: "Prezident Putin zvolil předem promyšlenou válku, která přinese katastrofální ztráty na životech a lidské utrpení."
V současné krizi s Ruskem má Joe Biden hned dva soupeře. Na východě Evropy je jím šéf Kremlu Vladimir Putin, po jehož invazi na Ukrajinu americký prezident na Rusko uvalil tvrdé sankce. Přímo doma v USA je ale Bidenovým problémem, že se nemůže opřít o pevnou politickou podporu.
„Války v Evropě málokdy začínají ve středu,“ znělo po 16. únoru posměšně z Ruska. To reagovalo na informace serveru Politico, který tvrdil, že Spojené státy toto datum určily jako den ruské invaze na Ukrajinu. K ní ale došlo o pět dní později. „Administrativa Joea Bidena změnila způsob informační války. Z USA nyní zní: ‚Zatím nám to na Putina funguje‘,“ tvrdí reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
V reakci na ruskou invazi do donbaských republik americký prezident Joe Biden oznámil sankce, které míří proti představitelům těchto území. S tvrdšími opatřeními, které by postihly Rusko, zatím čeká. Jedním z důvodů je udržení jednotného postupu v koordinaci s EU a NATO. Biden ovšem také zvažuje i zpětný dopad sankcí na Spojené státy.
Západní služby změnily taktiku a byly dosud nebývalým způsobem otevřené. Zřejmě šlo o záměr, americké tajné služby dost možná vyrazily Putinovi karty z rukou, když jemu i světu daly veřejně na vědomí, že vědí, co chystá.
Obviňovat americká média, že nekriticky přebírají informace Bílého domu, je neznalost nebo záměrná lež. Kontrola moci ze strany novinářů ve Spojených státech není dokonalá, ale v Rusku není žádná.
Americký prezident Donald Trump prohlásil novináře za "nepřátele lidu" a vyhrožoval, že prosadí zpřísnění legislativy tak, aby mohl média žalovat za údajné pomluvy. Trumpovi se to za jeho pobytu v Bílém domě nepodařilo. Jeho štafetu teď ovšem převzala bývalá guvernérka Aljašky a kandidátka na viceprezidentku ve volbách v roce 2008 Sarah Palinová.
Letošní výběr kongresmanů a guvernérů otestuje, kam se ubírá Republikánská strana. Pokud se potvrdí, že ji stále ovládá Donald Trump, můžeme od Spojených států do budoucna očekávat, že se budou starat stále více hlavně samy o sebe. V přetlačování Evropy s Ruskem by Washington programově zůstal mimo hru.
Slouží už pod sedmým prezidentem USA. Jako imunolog byl v polovině 80. let minulého století u toho, když se ve Spojených státech začal šířit virus HIV. Zasadil se o to, že tehdejší administrativa Ronalda Reagana vzala nemoc AIDS vážně. Poslední dva roky, tedy pandemii koronaviru, ale Anthony Fauci označuje za "surrealistickou zkušenost".
Od začátku krize kolem Ukrajiny se reakce Západu rozdělily do dvou táborů. Spojené státy a Velká Británie kritizovaly Rusko za přesuny vojáků k ukrajinským hranicím a od počátku vyhrožují Moskvě tvrdými sankcemi v případě invaze. Německo reagovalo zdrženlivěji: na rozdíl od jiných zemí zatím nechce dodávat Ukrajině zbraně a němečtí politici spíše než o sankcích mluvili o nutnosti dialogu.
Joe Biden, který se dosud jevil jako slabý prezident, v pravý čas překvapil v dobrém. Cena, kterou by Putin zaplatil za útok na Ukrajinu, by byla přičiněním současné hlavy Spojených států o dost vyšší, než s jakou ruský prezident původně kalkuloval. Svého amerického protivníka podcenil.
Prezident Joe Biden už dříve vyloučil přímou účast Američanů v případném ozbrojeném konfliktu Ukrajiny s Ruskem. Vojenská pomoc USA pro Kyjev spočívá v dodávkách zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin teď ale musí ze strany Washingtonu počítat s tvrdými sankcemi. Nejen proti ruským bankám a vybraným ekonomickým odvětvím, ale i proti nejužšímu okruhu lidí z Kremlu.
Americký prezident hodlá splnit svůj slib, že do nejdůležitějšího tribunálu USA uvede historicky první černošku. Demokraté mluví o kroku na cestě ke spravedlnosti. Republikáni vidí protiústavní upřednostňování barvy kůže před kvalifikací. A v pasti tohoto nezdravého politického rozštěpení uvízlo i samo právo.
