Mise jsou intenzivnější než práce v nemocnici, ale vztah k pacientovi je pořád stejný, často jsem v situaci, že když to neuděláš ty, tak nikdo jiný, říká chirurg Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, který byl letos na své páté misi, tentokrát ale poprvé v Jižním Súdánu. Setkání s tamními šamany byl prý náraz do zdi, jsou tam velmi oblíbení a třetina pacientů k nim jde radši než do nemocnice.
Český farmaceut Stanislav Havlíček se po půl roce vrátil z Jižního Súdánu. Pomáhal tu léčit uštknutí hadů i střelné rány. "A to nejde jen o politické přestřelky. Často je to důsledek sporů o dobytek," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V této africké zemi působil v nemocnici neziskové organizace Lékaři bez hranic. Podle něj patří mezi největší problémy tamních lidí podvýživa a občanská válka. Kvůli té už uprchly statisíce obyvatel Jižního Súdánu do okolních států. Země je nezávislá teprve od roku 2011. Referendu o samostatnosti předcházela několik desítek let trvající válka mezi severem a jihem Súdánu.
V Keni tento týden otevřeli novou železniční trať vedoucí z metropole Nairobi do Mombasy na pobřeží Indického oceánu. Má název Madaraka Express a nahradí více než sto let starou železnici, kterou v zemi vybudovali britští kolonizátoři. Trať postavila čínská státní společnost CRBC jako součást velkého železničního projektu, který má propojit sedm zemí v Africe. Podle některých médií to ukazuje, že Spojené státy ztrácí vliv na černém kontinentu.
Patnáct malých dětí mladších pěti let přišlo v Jižním Súdánu o život po nezvládnuté vakcinaci proti spalničkám. Tu prováděli dostatečně neproškolení lidé, mezi kterými byly i děti ve věku 12 let. S odkazem na prohlášení jihosúdánského ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura AP. Jihosúdánské úřady uvedly, že za úmrtími stojí lidské pochybení. Při očkování dětí byla použita jen jedna injekční stříkačka a vakcína nebyla uchovávána ve správných podmínkách. Jihosúdánská vláda slíbila vytvořit komisi, která bude rozhodovat o odškodném pro rodiny obětí. Očkovat proti spalničkám chce jihosúdánská vláda dva miliony dětí. Vakcínu zajišťuje Dětský fond OSN (UNICEF).
Ve stínu syrského konfliktu svět podcenil následky kruté občanské války v Jižním Súdánu. Dva miliony dětí opustily své domovy, milion jich uprchnul ze země. Desítky tisíc z nich jsou sirotky. Malí Súdánci nemají v zemi žádnou budoucnost - nechodí do školy, jsou rekrutováni jako dětští vojáci a umírají na hladomor.
U města Goma na východě Konga se odehrál incident, při němž stovka neozbrojených uprchlíků z Jižního Súdánu zajala třináct pracovníků mise OSN. Rukojmí vzali hlavně bývalí bojovníci někdejšího jihosúdánského viceprezidenta Rieka Machara, mise OSN nyní s únosci vyjednává. Obyvatelé tábora měsíce požadovali přesun do třetí země, ale nikdo je nechce přijmout.
Mladá Češka Andrea Volfová podporuje už několik let chudé Keňany ve studiu na střední škole. V této východoafrické zemi s polovinou obyvatel pod hranicí chudoby je vyšší vzdělání placené a pro mnohé často nedostupné. "Pokud u jednoho z členů velké africké rodiny přerušíte začarovaný kruh chudoby, je to změna pro všechny kolem," říká Češka, která sama nosí od dětství kardiostimulátor. Peníze, které jí v souvislosti s tím poskytla americká nadace Medtronic, věnovala na vzdělání dalších chudých Keňanů.
Stovky dětí na Haiti se staly obětí sexuálního zneužívání příslušníky mírových jednotek OSN. Informuje o tom agentura AP s odkazem na vlastní zjištění a vnitřní vyšetřování organizace. Podvyživené děti mnohdy vyměňovaly sex za základní potraviny nebo peníze. Přibližně ve třetině těchto případů figurují děti mladší 15 let. Členy mezinárodních jednotek však mohou trestat pouze úřady jejich zemí. Drtivá většina viníků tak podle AP unikla spravedlnosti.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Jihosúdánští ozbrojenci překročili etiopské hranice, zabili 28 lidí a unesli 43 dětí. S odkazem na etiopskou vládu o tom ve středu informovala agentura Reuters. Ozbrojenci zaútočili v oblasti Gambella blízko hranic s Jižním Súdánem, uvedl mluvčí místní samosprávy Chol Chany. "Banditi zaútočili a utekli se 43 dětmi," řekl Chane s tím, že ozbrojenci patřili k etnické skupině Murle.
Nejmladší stát světa Jižní Súdán, kterým v současné době zmítá hladomor, se kvůli etnickému násilí ocitá na prahu genocidy. S odkazem na zprávu Rady OSN pro lidská práva o tom v úterý informovala agentura AP. Studie, která se zabývá situací v Jižním Súdánu, je podle OSN zatím nejrozsáhlejší dokumentací etnického násilí v zemi. Úřady nařčení z etnického násilí opakovaně odmítly. Zpráva zaznamenala případ bombardování civilistů i to, že je úřady nechaly hladovět. Dokument upozorňuje, že řada jihosúdánských politiků, včetně prezidenta, používá nenávistný jazyk vůči určitým skupinám. "Činy páchali především vojáci a příslušníci bezpečnostních složek a provládní milice," píše se ve zprávě.
Etiopská federativní demokratická republika je vnitrozemský stát nacházející se v Africkém rohu ve východní Africe. Etiopie je nejstarší nezávislou zemí v Africe a druhou zemí v historii, která přijala křesťanství (po Arménii).
Nejmladší země světa čelí hladu. Ve dvou okresech na severu Jižního Súdánu je hladomorem zasaženo více než 100 tisíc obyvatel, dalším pěti milionům vážný nedostatek potravin hrozí. V pondělí to na tiskové konferenci v jihosúdánské metropoli Džubě oznámili představitelé vlády a Organizace spojených národů.
Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) hrozí z Africe v důsledku hladomoru smrt až 1,4 milionu dětí. Situace je nejhorší v Jiřním Súdánu, Nigérii, Somálsku a Jemenu, kde je hladomor způsoben především válečnými konflikty. Humanitární pomoc se tak do těchto oblastí dostává se značnými potížemi a pomalu. Český UNICEF tak v pondělí vyhlásil sbírku na pomoc podvyživeným a hladovějícím dětem v Jižním Súdánu.
Více než 100 tisíc obyvatel Jižního Súdánu trpí hladomorem. Uvedla to v pondělí jihosúdánská vláda a tři orgány OSN. Podle těch vláda prezidenta Salvy Kiira blokuje dodávky potravinové pomoci do některých oblastí. "Tento hladomor způsobili lidé," sdělil ředitel Světového potravinového programu (WFP) v Jižním Súdánu Joyce Luma. Problém se navíc může rozšířit. Vážnému nedostatku potravin a riziku smrti může v nadcházejících měsících čelit až polovina z celkového počtu zhruba 11 milionů obyvatel země. Těžce podvyživených a v ohrožení života je i přes 250 000 dětí. Jižní Súdán je zmítán tříletým konfliktem a související hospodářskou krizí. Zemi sužoval hladomor už v roce 1998.
Jihosúdánský prezident Kiir se v pondělí ostře vymezil proti násilníkům z armádních řad. Vojákům by za znásilnění civilistů podle něj měl hrozit trest smrti. Prohlášením prezident reagoval na rostoucí kritiku od organizací na ochranu lidských práv a civilistů, kteří upozorňovali na podobné případy znásilnění. "Znásilňovat ženy a dívky je nezákonné. (...) Tělo ženy si nelze vzít násilím. Přeji si, aby mi ministr obrany a ředitel mé kanceláře ohlásili, když se něco takového stane. Pachatele zastřelíme," řekl Kiir. Jihosúdánští vojáci podle organizací na ochranu lidských práv a pracovníků OSN znásilňovali ženy kvůli jejich etnickému původu. Mezi násilníky ale byli podle svědků i rebelové.
Zveličování incidentů, překrucování informací a výzvy k pomstě na internetu mohou rozšířit vlnu nenávisti a násilí, jak podle OSN ukazuje příklad Jižního Súdánu. Jeden z nejkrvavějších konfliktů na světě prohlubují nejen přímé výzvy k vraždění, ale také propagandistická kampaň znepřátelených skupin. Proti falešným zprávám, které se šíří na internetu, se ale bojuje i v Evropě, kde mohou mít dopad především na průběh voleb.
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Na to, že i válka má svá pravidla, zapomínají lidé žijící v zemích, kde žádný válečný konflikt neprobíhá. Téměř polovina Američanů si myslí, že mučit válečné zajatce za účelem vyšetřování je v pořádku, a přes 30 procent z nich si myslí, že mučení je součástí války. Vyplývá to z průzkumu Mezinárodního červeného kříže, který byl prováděn v 16 zemích světa.
Po desetidenní návštěvě Jižního Súdánu expertka Rady OSN pro lidská práva Yasmina Sookaová upozorňuje, že v zemi hrozí genocida podobná masakrům ve Rwandě v roce 1994. Podle jejího zjištění zde probíhají etnické čistky za použití hladovění, hromadného znásilňování a pálení vesnic. V důsledku násilností přišly o život už desítky tisíc lidí a více než dva miliony byly nuceny opustit své domovy. Prezident Jižní Súdánu Salva Kiir však odmítá, že by v jeho zemi probíhaly etnické čistky.
