V podhůří Jizerských hor si manželé Ciprovi vyhlédli bývalou sklárnu v dost neutěšeném stavu. Žena Karolína nejdřív nevěřila, že se ze staré fabriky ve Smržovce dá udělat příjemné zázemí, její manžel má ale pro továrny slabost, a tak na jeho přání kývla. Z Prahy se i s dětmi přestěhovali na sever a sklárnu začali kousek po kousku opravovat. Dnes v ní mají sídlo firmy a výcvikové centrum pro psy.
Jizerskohorské bučiny jsou první přírodní památkou v Česku zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Lesy na severovýchodním úbočí Jizerských hor přežily ekologickou katastrofu, která postihla pohoří v 80. a 90. letech minulého století. Tehdy došlo k naprostému odlesnění náhorních plošin. Vzácná přírodní lokalita se na seznam UNESCO dostala v červenci 2021.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Oproti zbytku Jizerských hor jsou zajímavé i tím, že tyto lesy na severovýchodním úbočí hor přežily ekologickou katastrofu, která postihla pohoří v 80. a 90. letech minulého století. Tehdy došlo k naprostému odlesnění celých náhorních plošin.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Místní buky přežily staletí. V podstatě jen díky neprostupnosti terénu severovýchodního svahu Jizerských hor je v minulosti lidé nevykáceli. "Na turisty dýchne duch lesa," říká Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala, která se o zachování bučin částečně zasloužila.
Na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení ve středu rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu.
Přírodní dráha pro sáňkaře o délce téměř čtyři kilometry a s převýšením přes 300 metrů. Milovníci sáňkování si o víkendu užili letošní sezonu poprvé otevřenou dráhu vyloženě pro sáňkaře ve Smržovce v Jizerských horách.
Nad údolím Horské Kamenice u Jizerských hor stojí černá dřevostavba a její malé dvojče. Jejich fasády v zimě kontrastují s bílou pokrývkou sněhu a v létě nechávají vyniknout lučnímu kvítí, které se ohýbá pod poryvem větru. Moderní přestavba, která vznikla na základech chaty z 80. let, je dílem libereckých architektů ze studia Mjölk. Formou připomíná ptačí budku i severský typ bydlení.
Záběry z fotopasti z letošního října potvrdily, že se v Jizerských hor pohybuje vlčí smečka. Jsou v ní minimálně tři vlci. Už na jaře letošního roku se dobrovolníkům podařilo zaznamenat stopy více než dvou vlků. Jiný pár vlků je na Frýdlantsku. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují také do sousedního Polska, informovalo Hnutí Duha.
První prosincový den vypadal v Jizerských horách skoro jako v pohádce. Aktuálně jsou Jizerky a část Krkonoš jediné hory v Česku, kde je bílo. Na několika stanicích bylo i přes 20 centimetrů sněhu. "Stezky na běžkování sice strojem upravené nejsou, ale na klasiku jsou podmínky perfektní," říkají dva čtenáři Aktuálně, kteří zdokumentovali svůj dnešní výlet na běžkách.
Bedřichov, Maliník, Hřebínek. Oblíbená místa biatlonistky Markéty Davidové budou znát ti návštěvníci Jizerských hor, kteří sem míří za běžkařskými radovánkami. Hvězda české reprezentace má ale k Jizerkám blíž než kdokoliv jiný, pochází totiž z Janova nad Nisou, který se nachází přímo v jejich srdci. A tak vám prozradí, kde si dát nejlepší borůvkový koláč nebo kde se v jejich lůně vykoupat.
Jana Henychová vyrůstala v Jizerských horách a většinu svého dětství strávila venku. Po večerech četla knihy Jacka Londona a tajně snila, že až dospěje, pořídí si Bílého tesáka. Dnes má doma šestadvacet sibiřských huskyů, se kterými se v zimě vydává na sever Norska, aby zdolala 1200 kilometrů zamrzlou krajinou. O jejím odhodlání, ale také o tom, že ne vždy se daří, vypráví nový dokument Psí láska.
V Jizerských horách a Krkonoších vylepšilo podmínky pro lyžaře úterní sněžení. Na sjezdovkách ve Špindlerově mlýně leží až 80 cm sněhu. Dobré podmínky stále nabízí i Jeseníky, kde ve vyšších polohách stále najdou své upravené tratě i běžkaři. Podobně jsou na tom Beskydy a Šumava. Naopak lyžařskou sezonu už ukončují skiareály na jihu Moravy a ve středních Čechách zůstává otevřený jen Monínec.
Malebné meandry říčky Jizerky, nejdeštivější místo v České republice přikryté sněhem i Ještěd se závojem mraků. To vše odkrývají letecké pohledy na zimní krajinu Jizerských hor a blízkého okolí. Nafotografovali jsme je v době, kdy po dlouhém čekání konečně napadl sníh (který si na poslední chvíli vymodlili pořadatelé Jizerské padesátky).
Na Šumavě v posledních dnech sněžilo, což podmínky pro lyžování výrazně zlepšilo. Na hřebenech Krkonoš se stále drží až metr sněhu, lyžuje se ale i v podhůří. Ideální zimní počasí a deset centimetrů nového sněhu nabízejí milovníkům zimních sportů i turistům Jeseníky. Velmi dobré podmínky hlásí i střediska v Orlických horách. Sledujte ve videu aktuální záběry z českých hor.
I přes oteplení zůstává na českých sjezdovkách sněhu dost. Ve skiareálech sice přírodní sníh postupně odtává, technický sníh z umělého zasněžování se ale stále drží. Například v Krkonoších a Jeseníkách stále zůstává místy i metr sněhu, ačkoliv je na řadě míst mokrý nebo zmrzlý. Sledujte aktuální záběry i z Orlických, Krušných a Jizerských hor, z Beskyd, Šumavy, Ještědu a Králického Sněžníku.
Dobré podmínky pro lyžování nabízí většina areálů ve Zlínském kraji. Třeba svahy ve Ski centru Kohútka pokrývá až 40 cm sněhu. Na Vysočině se dá lyžovat na deseti uměle zasněžených svazích, na některých je i přes půl metru sněhu. Na Klínovci v Krušných horách je k dispozici 15 kilometrů tratí, což je asi polovina tamních sjezdovek. Sledujte sestřih aktuálních panoramatických záběrů z českých hor.
Záchrana rašeliniště Nová louka, obnova Jizerských smrčin, rybí přechod na říčce Smědé. To jsou jen některé z projektů financovaných na Liberecku z evropských peněz. Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody a Jizersko-ještědský horský spolek dokázaly na obnovu hor poškozených imisemi, špatným hospodařením i následky sucha získat v rámci Operačního programu Životní prostředí desítky milionů korun.
Imise z hnědouhelných elektráren z časů normalizace, nevhodné lesní hospodaření a škůdci poznamenaly Jizerské hory tak, že samy tuto zátěž nedokážou zvládnout. Jizersko-ještědský horský spolek a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody shánějí proto peníze na obnovu lesa. Hlavní část nyní dodají v rámci Operačního programu Životní prostředí evropské fondy.
Když komunisté provedli v únoru 1948 puč a dostali se k moci, jedněmi z mála, kdo se tehdy ozvali a odmítli se s převratem smířit, se stali studenti a skauti. Komunisté skauting zakázali, do jejich doktríny se totiž nehodil svým zdůrazňováním pravdy, demokracie, svobody a cti. Mnohé skautské oddíly fungovaly ilegálně pod hlavičkami tělovýchovných jednot či turistických oddílů. Někteří přešli do ilegality a stali se součástí tzv. třetího odboje. To byl i případ odbojářské skupinky skautů ze Železného Brodu na Jablonecku.
