


Bez vzduchu, bez zázemí. Český pavilon v Benátkách musíme opravit, říká Jiří Fajt
Za nedůstojný označuje ředitel Národní galerie Jiří Fajt stav národního pavilonu v Benátkách, který Česko a Slovensko využívají při tamním bienále umění.



Za nedůstojný označuje ředitel Národní galerie Jiří Fajt stav národního pavilonu v Benátkách, který Česko a Slovensko využívají při tamním bienále umění.



Prezident Miloš Zeman podle historika umění a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta při zdůvodnění, proč ho odmítl jmenovat profesorem, vychází z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů. Prezident podle něj není schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení. Argumenty, kterými se hodlá proti rozhodnutí Hradu bránit, doloží v chystané žalobě.



Prezident Miloš Zeman se rozhodl nejmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy profesory. Učinil tak poté, co mu soud věc vrátil k dalšímu řízení. Rektor Tomáš Zima na rozhodnutí reagoval prohlášením, že univerzita podá po dohodě s docenty správní žaloby. Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a Fajta už na jaře 2015, tehdy své rozhodnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.



Státní příspěvek pro Národní galerii Praha se letos zvýší o 20 milionů korun. Podle ředitele Jiřího Fajta suma však stále neodpovídá tomu, kolik by jedna z největších tuzemských sbírkových institucí potřebovala.



Už jen do konce nedělních otevíracích hodin lze navštívit dosavadní stálou expozici barokního umění, kterou Národní galerie hostí ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze.



Ředitel Národní galerie Jiří Fajt poslal šéfovi Českého rozhlasu Renému Zavoralovi otevřený dopis, v němž dění v rozhlase označil za přehlídku mocenských technik a rétorických obratů. Rozpaky vyjádřil nad koncem šéfredaktora kulturní stanice Vltava Petra Fischera, jemuž nebyla prodloužena smlouva na další rok.



Tři stěžejní mezinárodní výstavy chystá na příští rok pražská Národní galerie. Tou zřejmě nejsledovanější bude v červenci retrospektivní přehlídka děl klíčového sochaře 20. století Alberta Giacomettiho.



Národní galerie (NGP) uvažuje o výstavbě nové budovy, která by mohla stát poblíž stanice pražského metra Hradčanská, řekl ředitel NGP Jiří Fajt.



Nejít, pokud mi záleží na Česku jako západním, demokratickém státu, jít, pokud volím Okamuru, Filipa a rád bych v Česku našel vražedný jed novičok.



Salmovský palác v Praze bude plný moderního a současného umění. Národní galerie zde vystaví přední soukromou sbírku, která obsahuje díla Franka Stelly, Jean-Michela Basquiata nebo Andyho Warhola.



Autoři výstavy Charta Story nařkli ředitele Národní galerie, že odmítl jimi sjednaný sponzorský příspěvek a jeho část chtěl použít na jiné účely. Kopie přístupné v registru smluv ale tuto verzi nepotvrzují.



Milena Kalinovská, jediná Češka oceněná prestižní britskou cenou Turner Prize, se do Prahy vrátila po 45 letech strávených v emigraci. Poslední roky byla součástí nejužšího vedení Národní galerie, nyní jej opouští.



Zeman vyjíždí "za lidem" do krajů, tím proslul nejvíc, dává jakoby najevo, že mu na občanech záleží. Když však přijde na činy, najednou vidíme realitu.



Kroky Miloše Zemana ukazují, že jsme se stali hybridním prezidentským systémem, nejpřesněji pak hybridně zemanovským systémem.



Instituce spravující největší českou sbírku výtvarného umění bude nadále vystupovat pod názvem Národní galerie Praha. Nový vizuální styl od Studia Najbrt zavede během následujícího roku.



Salmovský palác na pražském Hradčanském náměstí dodnes sloužil jako místo pro sbírku umění 19. století. Od října letošního roku ale vše bude jinak. Na více než třech tisících metrech čtverečních tu pod hlavičkou projektu ČAS (contemporary, art, space) dostane konkrétní obrysy spolupráce Národní galerie a nadace Thyssen-Bornemisza Art Contemporary. Za ní stojí sběratelka a mecenáška Francesca von Habsburg.



Chceme být k pražské Národní galerii shovívaví, bohužel už je načase promluvit o jejích problémech, říká Karina Kottová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Se svým týmem začala chystat podzimní výstavu finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, která se má po dvou letech opět uskutečnit ve Veletržním paláci. Pořadatelka přitom nemá v ruce žádnou smlouvu. Neví, na jakém místě se výstava uskuteční. Ani jestli galerie, jež se prohlašuje za spolupořadatele ceny, přehlídku laureátů podpoří finančně nebo alespoň produkční spoluprací.



Národní galerie v Praze představila plán roku 2018. Zahájí ho výstavy dvou umělkyň, německé malířky monumentálních obrazů Kathariny Grosseové a zesnulé rakouské malířky, ilustrátorky a filmařky Marii Lassnigové.



Prezident nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera.



Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnosti ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Univerzity Karlovy ve sporu kvůli údajné nečinnosti prezidenta Miloše Zemana. Prezident předloni nejmenoval kunsthistorika Fajta profesorem. Fajt a univerzita podali k Městskému soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti, ale neuspěli. Stejně dopadli s následnou kasační stížností. NSS neveřejně rozhodl ve středu, odůvodnění připravuje k brzké publikaci. Městský soud loni dospěl k závěru, že prezident nebyl nečinný, o čemž svědčí zejména jeho dopis ministryni školství. Informoval v něm o rozhodnutí nejmenovat profesorem Fajta ani další dva docenty.