Snímek Franz režisérky Agnieszky Hollandové bude v druhé polovině září bojovat v hlavní soutěži 73. ročníku filmového festivalu v San Sebastiánu. Po světové premiéře na festivalu v Torontu, který se uskuteční 4. až 14. září, to bude další festivalová zastávka příběhu slavného pražského spisovatele Franze Kafky od jeho mládí až po předčasnou smrt.
Česko-německo-polský koprodukční snímek Franz o židovském německy píšícím spisovateli Franzi Kafkovi polské režisérky Agnieszky Hollandové bude mít světovou premiéru na filmovém festivalu v Torontu. Přehlídka se letos uskuteční 4. až 14. září, patří k největším a nejnavštěvovanějším filmovým událostem.
Jenovéfa Boková s Davidem Matáskem předvedou v pražském Divadle Viola podmanivý dialog muže a ženy - přečtou verše z knihy Jana bude brzy sbírat lipový květ oceněné Magnesií Literou. Žalozpěv za milovanou ženu, jehož autorem je spisovatel a básník Miloš Doležal, se v soutěži stal Knihou roku 2022. První premiéra představení se uskuteční 29. května, nejbližší reprízy pak 17. a 20. června.
Asi žádný návštěvník nové české komedie Sladký život nečeká, že uvidí Marcella Mastroianniho vymetat večírky a ráchat se nad ránem v římské fontáně di Trevi. Název kopírující slavný snímek Federica Felliniho z roku 1960 dokazuje jedinou věc: převažující vlastností hlavního proudu tuzemské kinematografie je lenost.
Film Mimořádná událost odkazuje na řadu reálných, často bizarních, situací rezonujících v českém mediálním prostoru. Naráží třeba na bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka a jeho ikonický červený svetr, který nosil při začátku covidové pandemie nebo na prvního českého teroristu, seniora Jaromíra Baldu. Ve filmu se objeví i odkaz na zprávu, kdy jelen ukradl myslivci kulovnici.
"Hlavní problém českého filmu Slovo tkví ve zdánlivé vznešenosti a noblesnosti. O době a lidech, kteří v ní museli žít, neříká ale nic nového,“ tvrdí kritik Mojmír Sedláček.
Velká premiéra, která byla uvedena na karlovarském festivalu a nově ji promítají česká kina, je dosud nejlepší a nejvtipnější film Miroslava Krobota. Superlativ bohužel sráží, že režisérovy předchozí snímky Díra u Hanušovic a Kvarteto za moc nestály.
Filmem nazvaným Slovo se na festival v Karlových Varech, který začíná tento pátek, vrací sedmatřicetiletá scenáristka a režisérka Beata Parkanová. Její celovečerní debut nazvaný Chvilky zde měl premiéru před čtyřmi lety v sekci Na východ od Západu. Novinka už se dostala do hlavní soutěže. Manželský pár procházející těžkou zkouškou hrají Martin Finger s Gabrielou Mikulkovou.
Jako nikým neřízený vlak, který samospádem ujíždí vzad, ukazuje Česko nový film od režiséra Vlastníků. Atraktivně obsazené satirické komedii Mimořádná událost nápady nechybí. Naopak je jimi tak přetížená, že má problém hnout se z místa.
Ondřej Vetchý v úspěšné komedii dostal roli u stěhování sušičky. Veroniku Khek Kubařovou natáčení dostalo doslova na kolena. A v nejúspěšnějším filmu roku 2019 je k vidění syn Terezy Kostkové i potomek Ondřeje Vetchého. Sledujte Historky z placu komedie Ženy v běhu.
Zkraje července skončilo natáčení komedie Mimořádná událost, kterou režíruje Jiří Havelka a produkuje Marek Jeníček. Oba jsou podepsáni pod diváky oceňovanou komedií Vlastníci, na kterou do kin přišlo přes 320 tisíc lidí.
Jan Cina a Jenovéfa Boková září v trojdílném dramatu z éry stalinismu, které mohlo nabídnout nuancovaný portrét člověka a doby. Pohybuje se ale v krajních polohách.
Třídílné drama České televize nazvané Herec ukazuje, jak velkou cenou se v 50. letech platilo za hereckou kariéru v komunistickém Československu. Hrdinou je mladý a talentovaný Stanislav Láník v podání Jana Ciny, který by se chtěl stát hercem. Jeho šance ale ovlivňuje kádrový profil - otec zemřel v odboji, matku po sousedově udání zabili za údajnou kolaboraci s Němci.
Muž a žena postávají a posedávají v potemnělém bytě. Kouří a hovoří. V jejich nenucené debatě se během chvilky odráží taková vzájemnost a blízkost, až se zdá obtížné pochopit, že hrdinové nového českého snímku Karel, já a ty se právě baví o odloučení. Saša se druhý den ráno sebere a odejde od svého manžela Karla. Není to konec vztahu, ale přestávka.
Nestydím se za to, jaká jsem, a vážím si toho, že mám skvělou rodinu a bohémskou domácnost, říká herečka a houslistka Jenovéfa Boková, dcera občanského aktivisty Johna Boka a od letoška také držitelka Českého lva za hlavní roli ve filmu Chvilky. Dostalo mě to, mohla to být větší ostuda, jsem ještě sprostší, vzpomíná na děkovnou řeč ze slavnostního večera. Rozhodla jsem se živit herectvím, hraním na housle se živit nechci, v Česku je to hrozně nedoceněné, říká Boková.
Filmem roku 2018 se na cenách Český lev nestalo historické drama Toman ani lyrický Hastrman, nýbrž road movie Všechno bude. V pražském Rudolfinu její autoři v čele s režisérem Olmem Omerzuem převzali šest sošek včetně těch hlavních za režii a snímek roku. Čtyři ocenění má Hastrman, po jednom pak Čertí brko, Domestik, Chvilky, Hmyz a dokument King Skate.
V pátek večer začal filmový festival v Karlových Varech. Podívejte se, jak po červeném koberci šli prezident festivalu Jiří Bartoška, herci Jiří Macháček, Jana Plodková, Anna Geislerová nebo Jenovéfa Boková a samozřejmě zahraniční hvězdy Tim Robbins a Trine Dyrholmová.
Hlavním tématem snímku Do větru od debutující režisérky Sofie Šustkové je láska, přičemž závěr říká, že je to s ní složité a v životě lidském je navíc vše nejisté. Vyobrazit něco podobně obecného nebanálním způsobem si žádá um, pevnou režijní ruku, pečlivě zvolený styl i perspektivu. Nikoliv sérii nicnéříkajících pohledů z plachetnice.
V pražských Jatkách 78 měl premiéru dlouho očekávaný společný projekt Dejvického divadla a Cirku La Putyka Honey. Inscenátoři v čele s režisérem Miroslavem Krobotem jsou přesvědčeni, že lidský osud nelze vtěsnat do jednoduchých schémat ani srovnat do úhledných přihrádek. Proto story o dívce, která se navzdory své přemýšlivosti pouští do bláznivých akcí a z lásky k hochštaplerovi se málem zničí, rafinovaně přetavili ve sled uzavřených, nespojitých obrazů. Každý má nový půvab a kontrastní atmosféru, každý zaujme jiným režijním a choreografickým nábojem.
Rodinný film původem slovinského režiséra Olma Omerzua vyžaduje aktivního diváka, který musí po zhlédnutí dál přemýšlet a teprve vyvozovat. Což je možná to vůbec nejlepší, co může snímek pro své publikum udělat, píše Martin Svoboda o českém filmu, který zabodoval například na mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu.
