Vítejte v Lysyčansku. Stotisícovém městě na východě Ukrajiny, které vzniklo na počátku 18. století jako jedno z prvních na Donbase. Když tu dánský režisér Simon Lereng Wilmont natáčel dokumentární film Dům z třísek, leželo ještě čtyřicet kilometrů od frontové linie, která rozdělovala východní Ukrajinu od dob vypuknutí války o Donbas v roce 2014. Nyní se situace zhoršuje.
Mezi pódii, tančícím davem a stánky s občerstvením na hudebním festivalu Pol'and'Rock Festival v Polsku už několik let stojí i jeden neobvyklý stan. Neozývá se z něj žádná hudba, přesto se u něj schází velké množství lidí. Patří polským soudcům.
Osm let uběhlo od genocidy jezídů na severu Iráku rukou takzvaného Islámského státu (IS). Mladé ženě jménem Hanífa se podařilo uniknout ze zajetí teroristů. Dodnes ale hledá své tři sestry, které islamisté spolu s tisíci dalších jezídských žen a dívek v roce 2014 zajali, aby jim sloužily jako manželky, sexuální otrokyně, případně i sebevražedné atentátnice. Té nejmladší nebylo ani devět let.
V roce 2019 vyšly do ulic tisíce mladých Dánů. Chystali se žalovat vlastní vládu kvůli ignorování hrozeb klimatické krize. Pak se vláda změnila a nová středolevá koalice s premiérkou Mette Frederiksenovou v čele slíbila radikální změny. Filmová režisérka Phie Amboová se rozhodla zmapovat, jaké byly první kroky politiků. "Nebyla jsem si jistá, jestli si uvědomují závažnost situace," říká.
V pondělí 21. března začíná filmový festival Jeden svět, v desítkách měst po celém Česku a také na základních a středních školách nabídne dokumentární filmy o lidských právech. Deník Aktuálně.cz jako mediální partner letošního ročníku přináší texty o vybraných promítaných snímcích.
V Íránu by své vlasy musela mít schované pod šátkem, v exilu v USA si do nich Masíh Alínežádová téměř neustále vplétá květiny. Bojovnice za ženská práva dlouhodobě vyzývá Íránky, aby na sociálních sítích zveřejňovaly své fotky bez závoje, což je v rozporu se zákonem. Její životní příběh nyní natočila íránská režisérka Nahid Perssonová.
Je to ještě výšková budova, nebo na sebe někdo naskládal směsici pestrobarevných krabic, které připomínají gigantické vánoční dárky a jen zázrakem drží křehkou rovnováhu?
Existuje ještě někde na světě místo, kam se dá uniknout před civilizací? Panenská příroda, ve které člověk po sobě nezanechal žádné viditelné stopy? Německý filmař Steffen Krones se domníval, že by takovým místem mohla být oblast za severním polárním kruhem. Než zjistil, že i do nejvzdálenějších koutů planety se dostanou odpadky vyhozené v Evropě.
Kopec na jednom z řeckých ostrovů vyhlodala těžká technika. Bělostné stěny dolu odhalují materiál, který je mnohem víc než surovinou. Mramor se stal hrdinou uhrančivého dokumentu režiséra Seana Wanga. Film nazvaný Mramorový cestopis uvede mezinárodní soutěž festivalu Jeden svět, který začne příští pondělí 21. března.
