Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Soud poslal do vězení na 2,5 roku šestnáctiletou dívku z obce nedaleko Heřmanova Městce na Chrudimsku za to, že se loni v květnu pokusila otrávit své prarodiče a třináctiletou sestru jedem na krysy, který jim nasypala do pití. Její stejně stará kamarádka, s níž celou věc konzultovala na sociální síti, odešla s tříletou podmínkou, uvedl v úterý server iDNES.cz.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bude vypisovat opatření, kterými povolí aplikaci prostředků na hubení hlodavců do půdy. Tento postup bude možný, až se zveřejní podrobnosti povolení. Mělo by to být nejpozději do konce února. Aplikace rodenticidů bude možná pouze na pozemcích, kde populace hrabošů překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti.
Herbicid Roundup je známý především jako prostředek na hubení plevele na polích. Řada měst ho používá i ve veřejných parcích nebo na chodnících. Kvůli podezření z rakovinotvorných účinků od toho však některá města upouštějí. Nyní k tomu vyzývá i pražský výbor pro životní prostředí. Třeba v parku Stromovka ale herbicidem dál stříkají i cesty.
Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.
Dva uhynulé čápy bílé převzala minulý týden Záchranná stanice v Bartošovicích na Opavsku. Vzorky odeslali pracovníci k analýze a výsledky nyní ukázaly, že v tělech čápů byla přítomna chemická látka, na jejíž bázi fungují některé jedy na hlodavce. Podle Českého svazu ochránců přírody je to další ukázka toho, jaký dopad by měla plošná aplikace jedu na hraboše, jak plánovalo ministerstvo zemědělství.
Cílem zákroků proti přemnoženým hrabošům nemůže být podle vědců vyhubení, ale udržení populace v únosných mezích. Hraboš je významnou součástí potravního řetězce, radikální zásah by narušil přirozené vazby, uvedli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Plošnou aplikaci jedu Stutox II na povrch půdy považují vědci za ekologicky nepřijatelnou. Doporučují hlubokou orbu.
Myslivci našli v Brně-Tuřanech a blízkých Šlapanicích desítky mrtvých zajíců a několik bažantů. Vzorky poslali na rozbor, který podle nich potvrdil otravu látkou Stutox II na hubení hrabošů. Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Brno-město Zdenka Živěly někdo rozesel jed po poli v rozporu se zákonem. Státní veterinární správa uvedla, že oficiální výsledky zveřejní ve čtvrtek. Pokud byl jed použit nelegálně, je ministerstvo zemědělství připraveno podat trestní oznámení, řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Stát dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu proti hrabošům, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Debata odborníků má pokračovat v pondělí a mají se jí zúčastnit zástupci ministerstva životního prostředí, zemědělských nevládních organizací, ale například i ornitologů. Na něm by se mělo rozhodnout, jak bude stát s výjimkou pro používání jedu dále nakládat. Zemědělský svaz s přerušením výjimky nesouhlasí.
Ministerstvo životního prostředí zkritizovalo rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který povolil rozhazování jedu na hubení hlodavců Stutox II kvůli přemnoženým hrabošům. Aplikace jedu podle ministerstva ohrožuje zvěř a ptáky a je tak v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny, označilo ji rovněž za extrémně rizikovou pro životní prostředí. Ministerstvo dnes v tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, která bude případné porušení zákona šetřit.
Agrární komora i mnozí řadoví zemědělci hlasitě upozorňují na přemnožení hraboše polního, který jim likviduje úrodu. Situace je kritická zejména na střední a jižní Moravě. V této souvislosti volají po jeho plošném hubení a aplikaci jedu i mimo zemědělskou půdu. Ekologové a zoologové však varují před vedlejším efektem takového kroku. Jed by totiž zahubil i necílové organismy, zabíjel by i otrávený hraboš, pakliže by si na něm pochutnal dravec, ale i třeba pes na procházce. S tím však zemědělci nesouhlasí.
Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.
Dvaatřicetiletá pošťačka z Prahy ve čtvrtek skončila v nemocnici poté, co se přiotrávila neznámou látkou, která se vylila z jedné zásilky. Podle mluvčí pražské policie Andrey Zoulové byl balík poškozen při manipulaci se zásilkami. Poštu v ulici U Trezorky v Jinonicích museli hasiči evakuovat. Případem se zabývají kriminalisté.
Moskevská policie neumožnila pohřeb známého ruského novináře Sergeje Dorenka plánovaný na dnešek. Policisté odmítli rodině tělo mrtvého vydat kvůli "nutnosti opakované soudní expertizy". Podle ruských médií se objevilo podezření, že novinář, který zemřel ve čtvrtek při pádu z motocyklu, byl otráven.
V Praze začala každoroční deratizace kanalizace. Od dubna do října nasypou pracovníci Pražských vodovodů a kanalizací do kanálů zhruba 13 a půl tisíce kilogramů jedů. I tak se odhaduje populace potkanů v hlavním městě zhruba pětinásobná oproti té lidské. Ze zákona povinná akce vyjde Prahu na 3,7 milionu korun.
Při vyslovení jména Jan Palach zareaguje snad každý. U Jana Zajíce už tomu tak není. Připomeňte si unikátními rodinnými snímky stále opomíjenou živou pochodeň č. 2, jak sám sebe Zajíc nazval. Aktuálně.cz je poskytli Zajícovi sourozenci Marta a Jaroslav. Tehdy osmnáctiletý student se upálil přesně před 55 lety, 25. února 1969.
Zaměstnanci University of Southern Denmark při rentgenové analýze svazků knih ze 16. a 17. století přišli na to, že obálky obsahují velkou koncentraci arsenu. Podle docenta Kaare Lunda Rasmussena je vysoce pravděpodobné, že byl na obalech knih použit jako ochrana před škůdci.
Někdejší vojenský chemik a účastník války v Zálivu František Gábor si myslí, že při útoku na agenta Skripala byla použita látka, která se pomalu odpařovala. Aby případný masový útok zabil stovky tisíc lidí, stačí kilogramy podobné látky, jako je jed novičok, dodává Gábor.
Britská armádní laboratoř v Porton Down na jihu země vyloučila, že by mohla být zdrojem nervové substance, která počátkem měsíce otrávila zběhlého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru. Oznámila to stanice BBC. V laboratoři prý panují "ta nejpřísnější" bezpečnostní a kontrolní pravidla. Ředitel laboratoře Gary Aitkenhead BBC řekl, že látka pojmenovaná novičok "v žádném případě" nemohla pocházet z laboratoře Porton Down. Rusko, které jakýkoli podíl na otrávení Skripala vylučuje, označilo právě tuto laboratoř za možný zdroj jedu. Argumentovalo mimo jiné tím, že laboratoř je jen 11 kilometrů daleko od místa, kde policie polomrtvého Skripala a jeho dceru našla.
Bývalý ruský agent v britských službách Sergej Skripal a jeho dcera Julija jsou zatím poslední v řadě Rusů, kteří byli otráveni. A stopy i tentokrát vedou do Kremlu. Jedy, jako je polonium, dioxin nebo novičok, patří k výbavě ruských tajných služeb už dlouhá léta. Kdo za jejich praktiky zřejmě v minulosti zaplatil životem? A komu se podařilo vyváznout? Projděte si náš přehled.
