Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení, kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není. Tak v pondělí ráno komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny.
Francouzské volební léto je u konce. Emmanuel Macron sice obhájil post prezidenta, ale následně nezískal většinu křesel v Národním shromáždění. Místo rozkazování bude muset vyjednávat.
Strana Republika v pohybu (LREM) francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vytvořila před červnovými parlamentními volbami koalici s dalšími dvěma centristickými stranami. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil předseda Národního shromáždění Richard Ferrand.
Ve Francii před červnovými volbami do Národního shromáždění vzniká široká levicová koalice, která chce být protiváhou k centristickému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Lídrem rodící se koalice je krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon. V posledních hodinách se partaj dohodla na volebním partnerství s Komunistickou stranou Francie i Socialistickou stranou.
Emmanuel Macron byl znovuzvolen francouzským prezidentem. Ukazují na to projekce francouzských médií zveřejněné po uzavření volebních místností v druhém kole voleb. Macronovi přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získá kolem 42 procent. "Děkuji všem, kteří stáli po mém boku a umožnili toto znovuzvolení," prohlásil Macron.
Země galského kohouta se zlobí. Přes polovinu hlasů tam v prvním kole prezidentských voleb získali extrémní kandidáti. Emmanuel Macron zůstává favoritem, jistého ale nemá nic.
Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii v neděli večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou.
Aktuální nájemník Elysejského paláce míří k obhajobě mandátu. Před nedělními volbami v průzkumech vede nad soupeřkou, kterou porazil už minule.
Emmanuel Macron uspěl nedávno ve francouzských prezidentských volbách a teď jeho hnutí ovládlo i parlament. Podle předběžných výsledků obsadí 350 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. To mu uvolňuje roce k prosazení nepopulárních reforem. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu. Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit i na Evropskou unii.
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nepřestává otřásat tamní politickou scénou. Tradiční strany, tedy socialisté a republikáni, které se léta ve Francii střídaly u moci, jsou v rozkladu a jejich potíže se každým dnem prohlubují. Pokud ale Macron se svým novým hnutím, které stačil přejmenovat na “Republika na pochodu” nezíská v červnových parlamentních volbách většinu, zůstane jeho program z velké míry jen na papíře.
Konečné výsledky francouzských prezidentských voleb potvrdily jasné vítězství liberála Emmanuela Macrona, které již dříve uznala i jeho soupeřka Marine Le Penová. Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů jich bývalý ministr hospodářství Macron získal 66,1 procenta. Francie má rovněž za sebou volby s rekordní neúčastí a rekordním počtem úmyslně neplatných hlasů.
Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Jak Emmanuel Macron, tak Marine Le Penová se ve finále francouzských prezidentských voleb uchází o voliče kandidátů, kteří v prvním kole propadli. Jde jim hlavně o hlasy pravicového Francoise Fillona a krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona. Čím menší volební účast v nedělním druhém kole voleb, tím větší šance pro Le Penovou. Průzkumy veřejného mínění ale momentálně předpovídají vítězství centristy Macrona.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Marine Le Penová se snaží dostat na svou stranu voliče neúspěšného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Přestože je sama představitelkou krajní pravice a Mélenchon byl naopak velmi levicově orientovaný, snaží se najít společné cíle a oslovit jeho podporovatele. Shodnou se například v přístupu k Evropské unii. "Obracím se na voliče hnutí Nepodrobené Francie, abych jim řekla, že dneska je nutné zablokovat Emmanuela Macrona," řekla ve videoposelství.
Evropští politici si oddechli – kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se zřejmě nestane francouzskou prezidentkou. Po šoku z výsledků britského referenda o brexitu a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem mnozí prorokovali nástup protievropských sil napříč Evropou. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Zastánci Evropské unie nicméně stále nemají vyhráno. I kdyby Emmanuel Macron, který s Le Penovou postoupil do druhého kola prezidentských voleb, skutečně vyhrál, čeká ho vyjednávání v parlamentu.
"Panuje tu teď jistá hrdost na Francii, která neodpovídá karikatuře, která koluje v zahraničních médiích: migrace, terorismus, Le Penová..." říká česko-francouzský politolog v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii je středový nezávislý kandidát Emmanuel Macron. Těsně za ním skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Většina neúspěšných kandidátů i hlavních politických stran ve Francii už vyjádřila podporu Emmanuelu Macronovi. Le Penová se ve svém vystoupení označila za "kandidátku lidu". Macron s Le Penovou se utkají ve druhém kole prezidentského klání v neděli 7. května.
Francouzi v prvním kole volili nového prezidenta. O více než dvě procenta hlasů zvítězil Emmanuel Macron před Marine Le Penovou. Oba kandidáti se utkají ve druhém kole, které se bude konat 7. května. Samotné hlasování i následný vývoj situace ve Francii jsme sledovali online přenosu.
Poslední průzkumy před nedělním prvním kolem prezidentských voleb ve Francii slibují velmi těsný souboj. Rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice kandidátů už je jen v řádech několika procent. Velkou otázkou zůstává i volební účast a vysoké procento nerozhodnutých voličů. Francouzské úřady taky kvůli teroristickým hrozbám chystají rozsáhlá bezpečnostní opatření.
Francouze čeká už tuto neděli první kolo prezidentských voleb. Zhruba třetina voličů ale pořád neví, komu nakonec dá svůj hlas. Ještě nedávno se zdálo, že francouzské volby budou mít dva hlavní favority - krajně pravicovou Marine Le Penovou a proevropského Emmanuela Macrona. To už ale neplatí, do druhého kola se vedle nich můžou dostat i další dva kandidáti - Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon. Všechny čtyři kandidáty už od sebe v průzkumech dělí jen pár procentních bodů. Druhé kolo voleb, které pravděpodobně rozhodne, se odehraje 7. května.
Vítězství nacionalistky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách, jejichž první kolo se odehraje v neděli, by bylo pro Evropu nebezpečné, zpochybnilo by evropskou integraci, říká ředitel francouzského deníku Le Monde Jerome Fenoglio. Poprvé v historii mají šanci na výhru hned čtyři lidé. Ve Francii se ještě nestalo, že by tak krátce před volbami neznali jméno jediného kandidáta, který má jistý postup do druhého kola. Mnoho voličů bude do poslední chvíle váhat, zda a jak volit.
Ještě před pár týdny by ho volilo jen 11 procent Francouzů, teď radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon dotahuje dosavadní favority prezidentských voleb. Podle průzkumů je jediným kandidátem, kterému rostou preference. Oblibu si získává hlavně u mladých Francouzů. Pětašedesátiletý Mélenchon je aktivní na sociální síti Twitter a má i vlastní online hru, kde bojuje s oligarchy. Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá deset dnů.
Prezidentský kandidát francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon v průzkumu veřejného mínění poprvé předstihl dosud třetího konzervativního uchazeče Françoise Fillona. Ukázala to anketa agentury Kantar Sofres OnePoint pro televizi LCI, deník Le Figaro a rozhlasovou stanici RTL. Mélenchon by podle ní získal 18 procent hlasů a Fillon o jeden procentní bod méně. Mélenchon má podporu komunistů a zemi chce vyvázat z EU, NATO a mezinárodních obchodních smluv. Hlavními favority prvního kola voleb, které se bude konat 23. dubna, zůstávají nezávislý centrista Emmanuel Macron a vůdkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová. Podle sondáže by oba získali shodně 24 procent hlasů.
