Britský premiér David Cameron po summitu evropských lídrů uvedl, že lituje výsledku referenda, ale nelituje toho, že ho vyhlásil. Cameron i evropští lídři se shodli, že by EU a Británie měly i nadále co nejtěsněji spolupracovat. Nový britský premiér by měl podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera oficiálně začít proces vystoupení hned druhý den po svém jmenování.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se ocitl pod velkým tlakem. Britské rozhodnutí odejít z EU kontinentální národní politici házejí právě na něj. Juncker se bezpochyby neměl nikdy stát předsedou Komise. Respektive pokud ano, tak někdy v 90. letech. Ale používat ho nyní jako hromosvod pro selhání lídrů národních států, kteří nezvládli udržet unijní svazek s Británií, je vyloženě trapné, tvrdí komentátor Hospodářských novin David Klimeš.
Odpovědí na rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nemůžou být pokusy o překotnou integraci za každou cenu. Sjednocování je podle něj možné jen v oblastech, kde lze potřebu integrace lidem vysvětlit. "Ale nemůžeme to dělat tam, kde to lidé nechápou a budou říkat: Bůhví, co v tom je za kšefty," myslí si Zaorálek.
Britové si ve čtvrtek odhlasovali odchod z Evropské unie. Podle ministrů zahraničí EU by přitom svůj odchod z unie neměli zbytečně odkládat. Vývoj po referendu sledujeme v online reportáži.
Zřejmě bude muset přijít ještě větší malér než Brexit, aby se Evropa probrala z pohodlnosti a neschopnosti. Klidné doby skončily.
Den po oznámení výsledku referenda o setrvání Británie v Evropské unii příští čtvrtek se v Bruselu sejdou předsedové tří hlavních unijních institucí, aby se poradili o dalším postupu. Uvedl to mluvčí Evropské komise. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země předsedá Evropské radě, v pátek Brity znovu vyzval, aby v evropském bloku zůstali.
Země z Pyrenejského poloostrova dlouhodobě neplní své rozpočtové závazky. Za to jim hrozily od Bruselu obrovské pokuty. Zatím na ně ale nedojde. Evropská komise nakonec rozhodla, že počká, a to kvůli politice. Madrid totiž čekají za šest týdnů parlamentní volby.
Většinou mladí levicoví radikálové z Itálie se v sobotu pokoušeli překročit hranici, na níž Rakousko připravuje rozmístění kontrol, jež by měly zastavit případný proud migrantů do země. Skupina demonstrantů na chvíli okupovala železniční stanici v obci Brenner a začala házet na policisty kameny a dýmovnice. Policie poté odpověděla slzotvorným plynem. Italská agentura AGI uvedla, že byli zraněni dva policisté a zadrženo několik demonstrantů.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si myslí, že za rostoucím euroskepticismem občanů EU stojí přílišné zasahování do mnoha oblastí soukromého života lidí. Evropský projekt podle něj ztratil část své přitažlivosti, přesto je nadále potřeba prohlubovat spolupráci mezi státy osmadvacítky, a to především v oblasti migrace a bezpečnosti.
Jednání mezi Ankarou a Bruselem se komplikují. Turci jsou neústupní v otázce zrušení vízové povinnosti, a to do června, jak bylo domluveno. V jiném případě hrozí, že zablokují dohodu, na jejímž základě přijímá zpět uprchlíky, kteří přes Turecko míří do Evropy.
Uspořádání referenda o asociační dohodě s Ukrajinou začalo vlastně jako vtip. Skupina nizozemských blogerů sdružených kolem euroskeptického a provokativního blogu GeenStijl chtěla otestovat v praxi nový nizozemský zákon, jenž dovoluje uspořádat lidové hlasování k evropským záležitostem. Potřebných 300 tisíc podpisů se jim podařilo sehnat překvapivě rychle. I když má referendum pouze poradní hlas, je velmi nepravděpodobné, že by nizozemská vláda jednala proti rozhodnutí voličů.
Ve čtvrtek jednal ukrajinský prezident Petro Porošenko s vrchními představiteli Evropské komise. Ta se rozhodla, že v dubnu navrhne členským zemím EU, aby zavedly s Ukrajinou bezvízový styk. Novinářům to řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Ukrajina podle něj přijala významné reformy a zákony, které takový postup umožňují. Na 19. května je podle Porošenka naplánován summit EU-Ukrajina.
Po celodenním pátečním jednání v Bruselu se státy Evropské unie shodly na nových podmínkách pro Velkou Británii. Britský premiér David Cameron je s nimi spokojen a hodlá bojovat za to, aby jeho země v Unii zůstala. V sobotu dohodu představil členům svého kabinetu, v pondělí ji projedná parlament. Termín referenda už je znám - bude 23. června.
Dohoda o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie je na světě. Na twitteru to dnes večer oznámil český premiér Bohuslav Sobotka. Je to podle něj kompromis, který pomůže udržet Londýn v unii. Předseda Evropské rady Donald Tusk vzápětí na twitteru uvedl, že návrh dohody má jednomyslnou podporu. Britský premiér David Cameron považuje úpravy vztahů své země s EU za dostatečný důvod, aby před referendem prosazoval setrvání Británie v unii.
Severoatlantická aliance vysílá do boje proti pašerákům do Egejského moře vlastní lodě, oznámil americký ministr obrany Ashton Carter. Cílem námořní mise bude monitorovat příliv migrantů a mařit pašování lidí. "Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," vysvětlil Carter. Běžence bude Aliance podle ministra Martina Stropnického vracet do Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedlouho před ním pohrozil EU, že by "mohl přijít okamžik, kdy země otevře migrantům brány do Evropy".
Loňská jednání mezi Tureckem a EU o řešení migrační krize byla podle všeho ostřejší, než se dosud zdálo. Ukazuje to zápis ze schůzky tureckého prezidenta s předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady během summitu G20 v Antalyi, který zveřejnil řecký zpravodajský server. Erdogan Tuskovi s Junckerem vyhrožoval, že pokud nebude po jeho, "otevře uprchlíkům dveře do Řecka a Bulharska".
Cenit si víc Putina než Merkelové? To je postoj, který svědčí o naprosté lhostejnosti k demokracii a svobodě. Nebezpečné.
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
"Uprchlíci - alespoň někteří - přijíždějí do Evropy v pomýlené víře, že jsme místem, kde stačí jen natáhnout ruku a dostanete měsíčně kapesné ve výši několika set eur, ubytování a časem snad i práci," tvrdí profesor egyptologie a vedoucí Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Když tu podle něj navíc spatří "méně oblečené ženy, než je v jejich vlasti zvykem, a k tomu na ně ženské tváře či vnady trčí z kdejaké reklamy," mohou se absurdně domýšlet, že v Evropě jsou ženy lehce k mání. V Súdánu, Egyptě či Etiopii strávil Bárta 25 let. Je členem správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku hnutí ANO Andreje Babiše.
Eurokomisař Günther Oettinger varoval Polsko, že Evropská komise může proti Varšavě vyvolat mimořádnou proceduru pro porušení základních hodnot EU kvůli kontroverzní novele zákona veřejnoprávních médiích. Komise se má polským zákonem, který umožňuje vládě, aby do veřejnoprávních médií dosazovala svoje lidi, zabývat 13. ledna. Šéf Komise Jean-Claude hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla "systematická nebezpečí pro právní stát".
