Holešovická tržnice, kdysi ústřední jatka Prahy, letos slaví 130 let od svého založení. Místo, které dnes známe jako kulturní a gastronomické centrum, psalo desítky let krvavou historii spjatou s porážkou dobytka.
Prezident Petr Pavel podepsal změnu zákona, která značně rozšiřuje možnosti rituálních porážek v Česku. Nově je budou moci provádět kromě náboženských společností i běžná jatka. Podle zastánců změny se tím uleví zvířatům, která se kvůli porážce odvážejí za hranice. To odmítá část Senátu i ochránci zvířat, jejichž petici podepsaly desetitisíce lidí. Změna se ale nelíbí ani českým muslimům.
Historické centrum Soulu láká návštěvníky na památky i nákupy luxusního zboží. Část místních sem ale míří za jiným cílem - ochutnat polévku z psího masa. S tímto zážitkem, který stále častěji kritizují i sami Korejci, ale budou mít požitkáři brzy utrum. Zákon ze začátku letošního roku brzy postaví chov psů pro maso mimo zákon.
Státní veterinární správa (SVS) prověřuje zacházení se zvířaty na jatkách v Českém Dvoře u Knyku na Havlíčkobrodsku, zvažuje podání trestního oznámení pro podezření na týrání zvířat. Vychází ze záběrů zveřejněného videa, které ukazuje jednání personálu při vykládce, včetně vláčení zvířat či kopání do nich. Kontroly budou na porážkách i jinde v ČR. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy SVS.
Minimalistická plátna, fousaté a potetované figuríny jako z výkladních skříní módních obchodů nebo masky použité v inscenaci absurdního dramatu se sešly na jedné výstavě. Ostravská galerie Plato jí zahájila provoz v novém sídle, někdejších městských jatkách.
Ostrava je slavná díky své industriální architektuře. Například velmi výrazný je areál bývalých jatek, který po dlouhých letech chátrání prošel v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Od září tu bude sídlit Centrum umění PLATO. Bývalá jatka tak budou sloužit jako městská galerie.
Píše se druhá polovina 20. let minulého století a nová československá republika chce být moderní, efektivní i svobodomyslná. Vyjadřovat to mají také dobová pražská jatka. Právě o nich ve svém novém románu Továrna na maso píše Miloš Urban, který je hostem podcastu Na dotek.
Areál Pražské tržnice v Holešovicích původně sloužil jako ústřední jatka, kde řezníci ročně zpracovali až 87 milionů kusů dobytka. „Tady ty krávy řvaly, vydávaly hrozné zvuky,“ vzpomíná kurátor Josef Vomáčka. Po uzavření jatek v 80. letech se využití areálu zcela proměnilo. Podívejte se na reportáž, kde Vomáčka prozrazuje, jaké využití například měly budovy nynějšího nočního klubu nebo nevěstince.
Jatka a masokombináty na zpracování drůbeže jsou ohnisky nákazy koronavirem. Po Spojených státech, Kanadě, Francii, Španělsku a Brazílii má teď velký problém Německo. Především jeho nejlidnatější spolková země Severní Porýní-Vestfálsko.
Statisíce obyvatel okresu Gütersloh v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko čekají nejméně týden přísná karanténní opatření. Hlavním ohniskem koronaviru jsou zdejší jatka firmy Tönnies. Na nedatovaných záběrech je například vidět zaměstnance největších jatek v Německu, jak při obědě sedí v zaplněné jídelně vedle sebe.
Lidé při práci nezvládají dodržovat doporučené rozestupy a do zaměstnání chodí, i když se cítí nemocní. Tak americké úřady popisují situaci na některých jatkách ve Spojených státech, kde se v posledních týdnech ve velké míře šíří koronavirus. Problém s rozšířením viru v závodech na zpracování masa se dotkl i samotné výroby, která vázne, což se projevuje už i na pultech obchodů.
Produkce masa loni v Česku stoupla o 0,8 procenta na 450 774 tun. Mírně stoupla výroba hovězího a drůbežího. V případě vepřového, které představuje téměř polovinu veškeré produkce masa, nepatrně klesla.
Od poloviny ledna se zvýší pokuta za neočipované psy z 20 tisíc na 50 tisíc korun. Vyšší pokuty zavádí novela veterinárního zákona. Až do roku 2022 ale nebude fungovat centrální registr psů, ve kterém by byly informace z čipů sjednocené.
Desítky aktivistů bojujících za práva zvířat se první prosincovou neděli v Barceloně svlékly a svá nahá těla si polily umělou krví. Protest proti potravinářskému a oděvnímu průmyslu se konal ve středu města na Katalánském náměstí.
Dochází k pohánění elektrickým proudem i k fyzickému napadání, říkají Michaela a Lukáš Vincourovi z platformy Zvířata nejíme, kteří zveřejnili videozáznam z jatek ve Všeticích. Ukazuje, jak pracovníci vláčejí zraněnou krávu z přepravního vozu. Živočišný průmysl je zahalen do klamavé reklamy, to, co se děje za zdmi jatek, si člověk často nedokáže představit, dodávají.
Veterináři podají trestní oznámení kvůli podezření na týrání zvířat na jatkách ve Všeticích na Benešovsku. Na případ upozornili videem aktivisté ze skupiny Zvířata nejíme. Veterináři nyní řeší míru používání elektrických pohaněčů, kopání do zvířat i nevhodné vláčení, řekl v pondělí mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Podle jednatele firmy provozující jatka pochybili jednotlivci.
Inspektoři Evropské komise začali kontrolovat polská jatka. Audit potrvá dva týdny a zaměří se na hovězí a drůbež, oznámila v úterý zástupkyně hlavního veterinárního lékaře Katarzyna Piskorzová. Podle televize Polsat dodala, že jde o rutinní, již dříve naplánovanou kontrolu.
I na slovenská jatka roky putovaly pošlé, hnijící a nemocné krávy, než se po zpřísnění kontrol v důsledku skandálu s polským masem poměry změnily - a nemocné krávy berou jatka už jen od svých známých. Uvedl to dnes slovenský list Hospodárske noviny na svém webu. Tvrzení zkusil sám v praxi ověřit prodejem nemocné krávy. Slovenské úřady na článek zatím nereagovaly.
Situace na polských jatkách je horší než v Česku, u nás se s ničím takovým nesetkáte, důvěra v polské potraviny klesá, více je kontrolujeme, říká ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Dodává, že nemůže potvrdit, že by pražské luxusní restaurace vydávaly polské maso za argentinský steak.
Polská jatka, na kterých byly poráženy nemocné krávy, byla vyřazena ze seznamu závodů, jež mají povoleno prodávat svou produkci. Podle zprávy agentury PAP to oznámilo polské ministerstvo zemědělství.
