Jára Cimrman již více než tři roky promlouvá k divákům v anglickém jazyce v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. Nyní se poprvé vydává dobýt i americká pódia a jeho výprava bude zdokumentována v novém filmu Davida Smoljaka. Pomoci mu má i crowdfundingová sbírka.
Díky adopcím na dálku pomohla Rut Schreiberová už tisícům dětí v západoafrické Guineji získat vzdělání, zajistit si tak lepší budoucnost a vymanit se z chudoby. Adoptivní rodič posílá 6300 korun ročně, tyto peníze dítěti umožní chodit do školy a dostane i základní lékařskou péči, k níž by se jinak nedostalo. Jenže lidí, kteří jsou ochotní děti na dálku podporovat, ubývá. Důvodem je i strach z islámu a migrační krize, říká Schreiberová. Té se v guinejském hlavním městě podařilo otevřít knihovnu pojmenovanou po nejslavnějším českém géniovi. "Snažili jsme se dětem přiblížit, kdo Jára Cimrman vlastně je. Kvůli příliš velkým kulturním rozdílům to ale moc nechápaly," říká Schreiberová.
Před padesáti lety cimrmanolog Zdeněk Svěrák v rozhlase poprvé veřejně zmínil postavu jménem Jára Cimrman. V sobotu 1. října pořádal Český rozhlas v Příchovicích na Tanvaldsku oslavy Půlstoletí s Cimrmanem. Český velikán tu totiž má muzeum a rozhlednu. Od rána se konaly spanilé jízdy a pochody krajem Járy Cimrmana - Jizerskými horami, v nichž se nachází i legendární Liptákov, kde světoběžník Cimrman na stará kolena zakotvil. Herci Divadla Járy Cimrmana předvedli ukázky z her, pokřtili knihu "Půlstoletí s Cimrmanem" a vyhlásili nejoblíbenější hlášku veřejnosti - "Debil-blbeček".
Útlá kniha vychází při příležitosti oslav půlstoletí Divadla Járy Cimrmana. Podtitul „Legendární divadlo z odvrácené strany“ se ukazuje být poměrně zavádějícím, nemluvě o anotací slibovaném přiblížení „neznámé tváře“ Divadla Járy Cimrmana – čtenář nejenže se nedočká odhalení, ba ani hlubšího osvětlení stinných stránek existence DJC, píše v recenzi Petr Nagy.
Ze začátku jsme byli roztomilí nezkušeností, tu jsme pak ztratili jako každá panna. Naše štěstí bylo, že jsme se nepokoušeli o satiru, dělali jsme humor pro lidi, kteří jsou rádi, že jim vtip nedáváme polopatě, ale musí ho dát dohromady sami, říká Zdeněk Svěrák. Padesát let s Járou Cimrmanem podle něj bylo vyčerpávajících, ale tvůrci vydrželi, protože to mají tak rádi. Ladislav Smoljak byl prý protivný, ale nebylo to na vyhazov. Hlavně proto, že Svěrák věděl, kolik má talentu.
Dobrosrdečnou tvář Miloně Čepelky, shlížející se šibalským úsměvem z obálky knihy nazvané Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech, dobře znají všichni příznivci kultovního Divadla Járy Cimrmana, které příští rok čeká neuvěřitelná 50. sezóna. Jeho jméno pak bude povědomé četným posluchačům rozhlasu, s nímž Čepelka spolupracuje již drahně let. Méně čtenářů ovšem bude znát jeho bohatou prozaickou či básnickou tvorbu a jen nemnozí pak budou vědět, že je autorem řady hudebních textů nejen pro soudobou dechovku, ale i populární interprety let šedesátých.
Divadlo Sklep oslavilo své pětačtyřicáté narozeniny mimo jiné i trojdílnou televizní sérií scének Böhmen und Mähren. Pod režií Ondřeje Trojana se tu připomněli nejznámější sklepáci jako Tomáš Hanák, Milan Šteindler a Jiří Macháček.
Českého génia Járu Cimrmana přirovnávají jeho obdivovatelé k sopce, která svou erupcí zasypala sama sebe. Životní cestu vídeňského rodáka lemují desítky objevů, vynálezů, matematických vzorců, filozofických teorií a vyřešených kriminálních případů. Celá šíře Cimrmanovy osobnosti je veřejnosti odkrývána jen pomalu a badatelské úsilí nadšených dobrovolníků tak stále není u konce. Fiktivní velikán je tu s Čechy již 50 let – od 16. září 1966, kdy jeho jméno poprvé zmínil Zdeněk Svěrák v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka.
To by se Karel divil, co z jeho středoevropské velmoci, z tehdejší Unie, zbylo. Poprvé v dějinách žijeme v našem státním domě sami a ještě se z toho pošetilci radují a volají "Čechy Čechům".
Připomeňte si filmy, divadelní hry i další aktivity Zdeňka Svěráka, jehož dílo v Česku je přijímáno jako oáza inteligentní zábavy.
Půjčoval Zdeněk Svěrák pero, tabulky, nebo kružítko? Čím zaháněl trudomyslnost při cestě na pól? Žil někdy v Liptákově? A v transformační stanici?
Cimrman je to nejcennější, co po nás tady zůstane, víc než filmy nebo povídky, říká Zdeněk Svěrák. Dodává, že si nedělá iluze, že by Cimrmana každý miloval. Odmítá ho ale prodat a snahy dostat ho zdarma na internet ho prý urážejí a rozčilují.
Cimrmanovo dílo se jinak prodat prakticky nedá, moje nabídka tak přináší nové peníze a je pro autory výhodnější, než kdyby bylo dál dostupné nelegálně, říká Filip Smoljak. Podle něj by měly být hry přístupné zdarma na internetu, zaplatil by za ně přitom dopředu mecenáš, zřejmě Česká pirátská strana. Komunikace s dalšími držiteli práv je prý ale složitá. Smoljak tvrdí, že jeho systém by se mohl hodit i na další filmy.
Zdeňku Svěrákovi bude v březnu osmdesát let. Do srdcí českého publika se zapsal jako herec, dramatik, scenárista, hudebník a v neposlední řadě i jeden z objevitelů zapomenutého českého génia Járy Cimrmana. Jeho tempo je na osmdesátníka strhující. Poté, co s kolegy Jaroslavem Weigelem a Petrem Bruknerem zahájil výstavu Cimrman světoběžník, pospíchal zase do divadla.
Ztohoven provedli trenýrkový atentát na Zemana? Nebo dokonce zneuctění státního symbolu? Kdepak, je to ještě horší, umělci vyzradili státní tajemství: Miloš Zeman nemá smysl pro humor. V Číně by za to byli mučeni a dostali by doživotí. U nás jim hrozí dva roky vězení.
Výstava věnovaná českému géniovi s názvem Světoběžník Jára Cimrman začíná v pasáži pražského Paláce YMCA 24. září a potrvá až do 10. října. Vstup je zdarma.
Němci se ztotožňují s Volkswagenem, Goethem a Merkelovou. To je pro ně podle výzkumníků vlast. A my? Co jsou naše symboly?
Letos uplyne 150 let od vynálezu medometu, se kterým přišel Čecho-Italo-Rakušan Franz Hruschka. Při této příležitosti vznikl "cimrmanovský" spot se Zdeňkem Svěrákem.
Havlíčkův Brod je okresní město v Kraji Vysočina.
Baron Artur Kraus z Pardubic založil první hvězdárnu, zkoušel technické novinky, byl průkopníkem létání, cyklistiky, tenisu i lyžování.
