Velké zemětřesení v regionu Kantó z 1. září 1923 patří k nejtragičtějším událostem moderní japonské historie. Otřesy s momentovým magnitudem 7,9 zničily Jokohamu a většinu Tokia. Následovaly požáry, vlny tsunami a chaos, který si vyžádal více než 140 tisíc obětí. Katastrofa změnila nejen tvář měst, ale i japonskou společnost.
Beznadějná situace na českém realitním trhu se zřejmě jen tak nezmění. Kdo chce, ať doufá dál, ale kdo má takříkajíc pod čepicí, ať se radši místo po stísněných garsonkách za miliony porozhlédne po světovém trhu s nemovitostmi. Třeba ten japonský nabízí vše: od stavení jak z Mijazakiho filmů přes tradiční usedlosti až po apartmány s výhledem na moře. A v porovnání s Prahou za zlomek ceny.
Žije v Japonsku čtvrt století, na podzim nepůjde volit a nic na tom nemění ani zavedení korespondenční volby. Podnikatelka Blanka Kobayashi sleduje podzimní boj o sněmovnu už jen jako vzdálená pozorovatelka. "Nemám právo mluvit do voleb, když v Česku nežiju, neplatím daně a nepřispívám do systému. Proč zasahovat do dění v zemi, které nic nedávám?" přiblížila svůj pohled v rozhovoru pro Aktuálně.
Japonského seniora, kterého podle původní policejní verze zabil medvěd, ve skutečnosti ubodal jeho vlastní syn. S odvoláním na místní média o tom informoval web stanice BBC. Motiv vraždy je prozatím neznámý.
Partu kamarádů pojí stejná vášeň. Z touhy po cestování se zrodili Nesmrtelní dědci – nadšenci, kteří podnikají cesty na strojích, s nimiž by si mnozí netroufli jet ani do vedlejší vesnice. Teď uskutečňují další výpravu: zdánlivě nemožnou cestu do Japonska. A čím jedou? Velorexy. "Každý z nás měl doma starou mašinu a nezávisle na sobě jsme se v nich hrabali. Nikdy nenecháme mašiny umřít," říkají.
Před čtyřiceti lety otřásla Japonskem druhá nejhorší letecká tragédie v historii letectví. Let JAL 123 z Tokia do Ósaky skončil po 32 minutách boje pilotů s neovladatelným strojem nárazem do horského hřebenu Osutaka. Z 524 lidí na palubě přežili jen čtyři. Vyšetřování odhalilo chybně provedenou opravu z roku 1978, která vedla k fatálnímu selhání a navždy změnila pravidla bezpečnosti letectví.
Japonské úřady vyzvaly k evakuaci miliony lidí na jihozápadě země, kde intenzivní deště způsobily záplavy a sesuvy půdy, píše agentura AFP. Několik lidí se pohřešuje.
Nejdříve k molu přišla jedna kočka. Pak druhá. A hned po ní dalších pět. Už po prvních krocích na suché půdě bylo jasné, že se japonský ostrov Taširodžima vymyká běžným zvyklostem. Je domovem nejen pro zhruba 50 lidí, ale také pro několik set koček. Ačkoliv se na ostrov dostává poměrně obtížně, těší se zájmu turistů. Podívejte na fotografie redaktora Aktuálně.cz k mezinárodnímu dni koček.
Nejdřív přežil výbuch, který smetl Hirošimu. O tři dny později v Nagasaki prožil to samé. Tsutomu Jamaguči byl jediným člověkem, kterého oficiálně zasáhly obě atomové bomby druhé světové války. Jeho příběh je nejen fascinujícím svědectvím o neuvěřitelné vůli přežít, ale i děsivou připomínkou ničivé síly jaderné zbraně.
Ohořelé zdi, "koberec" cihel a zkroucené ocelové rámy, které kdysi tvořily majestátní kopuli. Památník míru v japonské Hirošimě je ponurou připomínkou devastující síly jaderných zbraní. Do trosek u říční promenády veřejnost nemůže – výjimkou jsou státníci a zahraniční delegace. Reportérovi Aktuálně.cz se tam podařilo dostat po boku české delegace prezidenta Petra Pavla.
Přesně 80 let od svržení atomové bomby na Hirošimu varuje město před návratem jaderné hrozby. Starosta Kazumi Matsui během pietní ceremonie nabádá světové lídry, aby neopakovali tragické chyby minulosti a místo zbrojení usilovali o mír. Hirošima připomíná, že stín jaderné války není minulostí.
Čtyři astronauti z USA, Ruska a Japonska o víkendu dorazili na svou doposud nejdelší misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Zatímco země řeší politické spory, oni společně zkoumají život v mikrogravitaci, testují svou odolnost a hledají nové cesty pro vědu a spolupráci. Výprava na ISS představuje jednu z mála konstant, kde se rozdíly stírají a skutečně jde o týmovou práci.
Ve středu nad ránem zasáhlo ruský poloostrov Kamčatka zemětřesení o síle téměř devět magnitudy, které vyvolalo vlnu tsunami. Seizmolog František Gallovič z katedry geofyziky při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy pro Aktuálně.cz popisuje, jak zemětřesení vzniklo, kam a kdy dorazí jím vyvolané vlny tsunami i v čem měli obyvatelé Kamčatky štěstí.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které ve středu udeřilo u ruské Kamčatky, způsobilo sérii vln tsunami ohrožujících rozsáhlé oblasti v Rusku, Japonsku i například na Havaji. Pobřežní města byla evakuována, úřady vydaly výstrahy a lidé hledali útočiště na vyvýšených místech. Z řady míst jsou hlášeny záplavy, zranění lidé, zničené budovy, uzavřené pláže i komplikace v dopravě.
Rusko po masivním zemětřesení u pobřeží Kamčatky hlásí několik lehce zraněných a poškozené budovy. Oceánem se šíří vlny tsunami, úřady v řadě zemí evakuují obyvatele. Na zemětřesení a varování přes tsunami už reagovala také česká diplomacie, skrze cestovatelský systém Drozd rozeslala varování. Například v Rusku je v systému registrováno 23 lidí.
Japonský císař Naruhito přijal v pátek v císařském paláci v Tokiu českého prezidenta Petra Pavla. Návštěva je vyvrcholením cesty české hlavy státu do Japonska. Setkání trvalo zhruba půl hodiny.
Sedm veteránů, půl světa a jedna velká výzva. Výprava ROBOT Praha-Ósaka dorazila po 30 dnech jízdy a 14 200 kilometrech na světovou výstavu Expo 2025 v Japonsku. Cesta přes 11 států prověřila jak staré stroje, tak jejich posádky. Tak jako na začátku výpravě zamával prezident Pavel, na konci ji oficiálně na výstavě EXPO v Japonsku ukončil.
Začalo to jako kurz jógy v jednopokojovém bytě a skončilo největším teroristickým útokem v novodobých dějinách Japonska. Šókó Asahara, charismatický vůdce apokalyptické sekty Óm šinrikjó, dokázal zlákat špičky vědy i lékařství a vybudovat tajné laboratoře vyrábějící chemické zbraně, které mohly vyhladit miliony lidí. V červenci 2018 skončil na šibenici.
Uprostřed husté městské zástavby Tokia, kde domy bojují o prostor a soukromí je často luxusem, se tyčí objekt připomínající spíše uměleckou instalaci než domov. Skleněný dům japonského architekta Sou Fujimota působí jako zjevení. Bez soukromí, na které jsme zvyklí. A přesto má tato skleněná stavba duši i funkci.
Japonsko se od ledna pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci s USA, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, nezbytných pro nové technologie.
