Štědrý večer letos přinese novou pohádku Záhada strašidelného zámku. „Štědrovečerní pohádkové poselství tentokrát zní: každý by si měl uvědomit, že všechny problémy se řeší lépe, když na to člověk není sám. Druhým, skrytějším poselstvím scenáristy a autora Tomáše Syrovátky je, že my lidé obecně rádi věříme lžím, ale pravdu, kterou máme přímo před sebou, nevidíme,“ říká režisér Ivo Macharáček.
Snímek Franz režisérky Agnieszky Hollandové bude v druhé polovině září bojovat v hlavní soutěži 73. ročníku filmového festivalu v San Sebastiánu. Po světové premiéře na festivalu v Torontu, který se uskuteční 4. až 14. září, to bude další festivalová zastávka příběhu slavného pražského spisovatele Franze Kafky od jeho mládí až po předčasnou smrt.
Novou verzi oblíbené pohádky Zlatovláska začnou kina promítat 23. ledna příštího roku. Příběh královského panoše Jiříka, který ochutná sousto z magického hada a porozumí řeči zvířat, navazuje na televizní počin z roku 1973 na motivy příběhu Karla Jaromíra Erbena. Tehdy hlavní roli Jiříka ztvárnil Petr Štěpánek. V novince se ujme role krále, tedy Zlatovlásčina otce.
Komiks Vrána byl v mnoha ohledech výjimečný. Vznikl koncem 80. let minulého století, kdy superhrdinské příběhy potemněly a začaly se stávat čtivem pro dospělé. Zrodil se z bolesti svého autora Jamese O'Barra, jemuž opilý řidič zabil snoubenku. Ponuré vyprávění o pomstě se stalo stejně slavným jako filmová verze z roku 1994. Nynější remake totéž nečeká. Člověk ho zapomene dřív, než odejde z kina.
Na Silvestra se v jednom bytě sejdou Češi, Slováci a Kanaďanka. To není začátek vtipu o národnostních stereotypech, ale premisa slovensko-kanadského filmu A máme, co jsme chtěli, který se humoru spíše vyhýbá. Komorní drama z noci, kdy se sbratřené země definitivně rozdělí na dva státy, chce mluvit o traumatech minulosti. Ode dneška ho promítají kina.
Producent a režisér Petr Vachler měl vždy rád pompézní věci. Když šéfoval cenám Český lev, pojímal nejen jejich udílení, ale také nominační večer jako velkolepou show proslulou divokým humorem i striktně vegetariánským rautem. Nyní s podobnou pompou uvedl do kin svůj desetiletý ezoterický projekt Tajemství a smysl života. Jde o jeden z nejmonstróznějších úkazů porevoluční kinematografie.
Sám sice s opouštěním rodného hnízda problém neměl, v pohádce Princ Mamánek ale hraje zhýčkaného královského synka, kterému se z domu ani trochu nechce. Tentokrát navíc Jan Budař poprvé usedl na režisérské křeslo, a zažil tak podobnou zkoušku, jaká čeká jeho hrdinu, když ho otec pošle do světa. „Po natáčení už si nedovolím být nevrlý, když zrovna na place nebude teplé kafe,“ přiznává v rozhovoru.
Než se stal velkým a neporaženým vojevůdcem, Jan Žižka se s kamarády potuloval po lesích. A režisér Petr Jákl o tom natočil nejdražší český film všech dob. Snímek, který od čtvrtka promítají kina, šilhá po tom, co je ve světě trendy. Temný historický velkofilm to není. Paradoxně však může oslovit zahraniční diváky lépe než jiná česká životopisná dramata.
Za český film pro české diváky označuje Petr Jákl film Jan Žižka, který vytvořil v mezinárodní produkci. Zahraniční diváky by pak měl potěšit velký příběh ze zdejších dějin, uvedl režisér a producent v pondělí, kdy měl dosud nejdražší český snímek s rozpočtem okolo 450 milionů korun premiéru. Kina ho začnou promítat tento čtvrtek.
Nový snímek polské režisérky Agnieszky Hollandové nazvaný Šarlatán bude mít světovou premiéru na jubilejním 70. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. Koprodukční dílo s většinovou českou účastí a Ivanem Trojanem v hlavní roli bylo zařazeno do sekce Berlinale Special Gala, podobně jako třeba nový Pinocchio od Itala Mattea Garroneho.
Měli jsme strach i pochybnosti, co to vlastně děláme, líčí herec Jan Budař, který ztvárnil spisovatele Karla Čapka. Film Hovory s TGM, který vstoupil do českých kin, zachytil jeho rozhovor s prezidentem Masarykem. Hrát někoho, kdo opravdu žil a byl hodně známý, je velká výzva a zároveň odpovědnost, říká Budař, který se v rámci přípravy na roli naučil jako levák psát pravou rukou. Věděl jsem, že pokud si nedám ten čas na přípravu, o něco velkého přijdu, ztvárnit Čapka byl pro mě dárek, dodává.
Nový český hraný film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka ukazuje Tomáše Garriguea Masaryka ne jako vlídného tatíčka, nýbrž pragmatického a ostrého politika.
Film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka zachycuje hodinu a půl jednoho zářijového dne roku 1928, kdy TGM a Karel Čapek dopsali stejnojmennou knihu, prezident ji však na popud dcery nechce vydat. "Chtěli jsme Masaryka ukázat jako člověka z masa a kostí, trochu ho polidštit. Je lepší mít ho rád než k němu chovat úctu," říká scenárista Pavel Kosatík.
V Show Jana Krause se sešel herec a režisér Jan Budař s předsedou pirátů Ivanem Bartošem. "Já si myslím, že v politice člověk přijde o zdravý rozum," nechal se slyšet Budař. "Já když řeknu, že se nám to nemůže stát, tak to vypadá, že jsme ho nikdy neměli," odpovídá se smíchem Bartoš. V pořadu ale zazněla také nabídka, že by předseda České pirátské strany mohl hrát v pohádce Jana Budaře prince.
O své roli Romea, chystané pohádce a roli v novém Švankmajerově filmu si povídal Jan Budař na kafi s Jolanou Voldánovou.
Svět pod hlavou podle kultovní britské předlohy Life on Mars mají na svědomí tvůrci, od nichž jsme se dočkali toho nejlepšího (Pouta, Protektor, Mamon) i toho nejhoršího (Doktor Martin, Já, Mattoni), co u nás v posledních letech ve filmové a televizní tvorbě vzniklo. Po třech epizodách se zdá, že se jednoznačně kloní k pozitivnímu odkazu týmu.
V Liberci se natáčí česká verze kultovní britské kriminálky Life on Mars přejmenovaná na Svět pod hlavou, v níž se hrdina propadne do začátku sedmdesátých let a vyšetřuje zde dobové zločiny. Režisér Radim Špaček a producent Vratislav Šlajer se přímo na place krátce vyjádřili k dalšímu pokusu České televize přenést do našeho prostředí oblíbený ostrovní formát.
Do kin míří animovaný snímek Smrtelné historky. Jejich tvůrcem je Jan Bubeníček, producentem Ondřej Trojan. Ve filmu byly použity moderní i inovátorské trikové technologie, jedná se také o poslední snímek Pavla Landovského. Jan Budař si v něm zahrál dvojroli včetně starého skřítka, pro nějž byl nasnímán podobně jako kdysi představitel Gluma. "Vždy se někdo velice malý setká s někým velice velkým a ač projeví značnou míru hrdinství, nepřežije," vysvětlují tvůrci, co spojuje tři historky, z nichž je film složen.
Komorní filharmonie Pardubice je pověstná svými mezižánrovými experimenty a koncertováním v netypických podmínkách. Pánové ve fracích a dámy ve večerních róbách se dokážou odvázat, když doprovázejí Dana Bártu, Plastic People nebo Olympic. Kromě klasiky zvládají i jazz, swing, pop či folklor. Hráli v Číně, když tam česká delegace v čele s prezidentem Zemanem podepisovala obchody za miliardy, nyní koncertovali na basketbalu, aby pomohli vybrat peníze na nemocnou Elišku. "Máme sice fraky a večerní róby, ale jinak jsme úplně normální a chceme se bavit. Na improvizované podmínky jsme zvyklí, jen márnici na převlékání jsme odmítli," vypráví s úsměvem šéfka pardubické filharmonie Jarmila Zbořilová.
V posledním vagónu metra na trase B se 21. září uskuteční koncert herce a hudebníka Jana Budaře a jeho kapely Eliščin Band. Vystoupení pod názvem Seznamme se bude trvat po celou dobu jízdy metra ze směru Zličín-Černý most. Budař koncertem zahájí podzimní seznamovací turné s podtitulem Jak by to vypadalo, kdyby muži při seznamování mluvili pravdu?.
Točit se bude až do listopadu z velké části v obci Tuchlovice nedaleko Prahy ve skutečném domě skutečného instalatéra.
