Uplakané počasí v Česku vyvolává touhu vyměnit deštník za plážový slunečník. K jejímu naplnění dnes stačí méně než kdy dřív – jedno auto, tři tisícovky a devět hodin času. Při cestě z většiny Čech na chorvatské pobřeží se už navíc lze vyhnout nejkritičtějšímu úseku, tuzemské dálnici D1. Podívejte se na optimální trasy do oblíbených jadranských letovisk.
Dlouhé bílé pláže, tyrkysově čisté moře a klid. Dugi Otok představuje opravdový poklad Jadranu, který svou atmosférou připomíná Karibik. Jen místo palem vám stín poskytne borový les a místo davu turistů vám společnost, při troše štěstí, budou dělat delfíni.
Stačí jedno auto, méně než 3000 korun a devět hodin času – a celá rodina si může užívat na některé z pláží u Jadranu. Samotná cesta k moři je pro průměrnou českou peněženku levnější než jindy, a navíc také nejrychlejší. Jak plyne z přehledu optimálních tras do některého z pěti populárních chorvatských letovisek, Pražané a spolu s nimi většina obyvatel Čech se už nemusejí trmácet přes Brno.
Minulý týden jsme na tradiční "alpský test" k moři do Chorvatska vzali novou elektrickou Škodu Elroq, abychom zjistili, jak rychle nabíjí a kolik energie na dálkové trase spotřebuje. Teď jsme stejnou cestu podnikli s nejlevnější naftovou Octavií - po jiné trase přes Hatě, Vídeň, Graz a Maribor. Byla to dobrá volba?
Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.
Když se potká slabá česká koruna s vysokou chorvatskou inflací, může z toho být nepěkné cenové rozčarování. Jenže všechno může být úplně jinak, jak jsme se přesvědčili při každoroční jarní exkurzi po chorvatským pumpách a supermarketech.
Krátké slovinské pobřeží se chlubí poklidnou atmosférou, pitoreskními městečky a vynikajícím jídlem. Většina turistů jej však cestou do Chorvatska mine. Piran se svými úzkými uličkami, pitoreskními náměstíčky a krásnými výhledy na modré moře má však rozhodně co nabídnout. Pokud toužíte po klidu a dáváte přednost kolu před autem, neměli byste jej minout.
Pojďte se podívat do starých časů. Pozoruhodné 120 let staré snímky ukazují Jadran v dobách, kdy patřil k rakousko-uherské monarchii, stejně jako České země. My jsme k nim našli podobné záběry ze současnosti. Porovnejte si, jak vypadala oblíbená turistická místa za doby našich pradědů s tím, jak to tam známe dnes.
Dovolenková sezona v Chorvatsku je v plném proudu. V červenci tu podle údajů ministerstva pro turismus pobývalo přes 700 tisíc hostů - jen o čtvrtinu méně než v rekordním předpandemickém roce 2019. Hoteliéři a provozovatelé restaurací mají přesto obavy. Pobřeží Jaderského moře totiž na konci minulého týdne přišlo o zelený, tedy z pohledu šíření koronaviru nejbezpečnější status.
V minulosti ho obývali dinosauři, němečtí mikrobiologové, rakouští magnáti, ale hlavně jugoslávský maršál a socialistický prezident Josip Broz Tito. Na souostroví Brijuni v severním Jadranu hostil přední světové diktátory i nejhezčí herečky své doby. Dědictví jugoslávského prezidenta, který se narodil 7. května před 130 lety, je dodnes zahaleno aurou tajemnosti.
Češi v Chorvatsku sice neutrácí ze všech nejvíce, místní si jich ale přesto cení. "Přijeli jste po druhé světové válce, přijeli jste i po koronaviru. Jste loajální, proto vás máme rádi," svěřují se podnikatelé z Jadranu. Tuzemské turisty do země přitahuje kromě jazykové blízkosti a čistého moře také gastronomie, vadí jim ale drahé hotely, vyplývá z analýz, které si nechali zpracovat Chorvaté.
V Chorvatsku začala podivná turistická sezona. Hotely a restaurace jsou poloprázdné, jejich majitelé místo otázek na vzdálenost od pláže řeší spíš obavy hostů, jestli v nich budou dost daleko od ostatních lidí, a tedy od potenciální nákazy koronavirem. Přímo na Jadranu jsme se ptali podnikatelů, jak za takových okolností přežívají.
Začaly prázdniny a řada Čechů jako každý rok směřuje k Jaderskému moři do Chorvatska. Pokud patříte mezi ně, vyzkoušejte si, jak dobře znáte fakta o chorvatských ostrovech.
Chladné jaro i koronavirus zpozdily začátek sezony na chorvatském poloostrově Istrie. V druhé polovině června konečně přijíždějí hosté, pořád jich je ale dvakrát méně než loni. Místní s nadějí vyhlížejí začátek července. Kvůli nové vlně nákazy ale Chorvatsko od čtvrtka zavedlo povinné roušky v MHD a karanténu pro každého, kdo přijede ze Srbska, Bosny a Hercegoviny, Kosova a Severní Makedonie.
Chorvatský ministr vnitra Davor Božinović dnes potvrdil, že země se otevírá turistům. Kdo bude mít zarezervované ubytování, může vjet do země a dojednaný je i hladký průjezd Rakouskem a Slovinskem. Přesto je třeba u Jadranu počítat s několika novinkami. Co si turisté mají vzít s sebou? Jaká omezení se jich budou týkat? A s čím počítat po návratu? Projděte si shrnutí Aktuálně.cz.
"Češi nakonec k moři přijedou?!" ptal se nejčtenější chorvatský deník 24sata po překvapivém rozhodnutí české vlády z minulého týdne znovu otevřít hranice.
Slovinské i chorvatské pobřeží je za námi. Ve třetím díle leteckého videoseriálu se proletíte nad pobřežím rovnou tří států. Z nádherného, na seznam UNESCO zapsaného černohorského zálivu Kotor, přes hory v Albánii, na řecký ostrov Korfu.
K nehodě došlo v noci na sobotu na frekventované rakouské dálnici A10 mezi Salcburkem a Villachem v tunelu pod Alpami. Kolona se rozjížděla až do sobotního dopoledne.
Pět eur zaplatí turisté, kteří se chtějí podívat do historického centra Polignana a Mare, jež se nachází na špičce útesu nad Jaderským mořem. U vstupu do pitoreskního města, jehož historie údajně sahá až do starověku, tak byly nainstalovány turnikety. Kritici namítají, že placení za vstup je nepřijatelnou komercializací veřejného prostoru. Starosta si od akce slibuje vyšší příliv turistů i mimo letní sezonu.
Silný jižní vítr o rychlosti 120 kilometrů za hodinu, který během uplynulého víkendu vál na Dalmátském pobřeží, změnil tvar vyhledávané oblázkové pláže Zlatý roh (Zlatni rat). Bouřlivé počasí rovněž vytvořilo vlny, které dosahovaly až devíti metrů a způsobilo značné materiální škody.
Ve Slovinsku, Chorvatsku, ale i v Německu či Rakousku se v sobotu naplnily předpovědi, upozorňující řidiče na mimořádně hustý provoz. Kolony se o kritickém víkendu tvořily hlavně na hraničních přechodech a u mýtných stanic.
Místo autobusů a řízků drahá auta i večeře v restauraci. Obrázek Čechů v Chorvatsku se v posledních letech změnil.
Chorvatské pobřeží včetně ostrovů měří více než šest tisíc kilometrů. Kromě pevninských pláží si lze užívat dovolenou i na některém z tisíců větších či menších ostrůvků. Prozkoumali jsme proto žebříčky nejlepších pláží v zemi a vybrali ty, které stojí za návštěvu. Ať už se jedná o místa pro dobrodruhy, milovníky lenošení nebo rodiny s dětmi, na své si přijde každý.
Teplický developer Jaroslav Třešňák patří mezi největší dárce v kampani Miloše Zemana. Nechal vytisknout letáky s životním příběhem prezidenta, které se objevily v poštovních schránkách po celém Česku. Rozhodl se tak krátce poté, co Zeman podpořil Třešňákův miliardový projekt v Chorvatsku.
Hasiči v Chorvatsku a v Černé Hoře pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry na pobřeží. Dramatická situace zavládla podle chorvatských médií v pondělí pozdě večer v bezprostřední blízkosti Splitu, k němuž oheň dospěl hnán silným větrem. Ohroženy byly tři městské čtvrti, hasiči museli celou noc bránit domy v předměstských obcích Strožanac a Podstrana. Oběti na životech nejsou zatím hlášené, ale několik lidí bylo hospitalizováno kvůli otravě z hustého dýmu. Podle informací českého konzula ve Splitu mezi nimi nejsou žádní Češi.
Hasiči v Chorvatsku a Černé hoře na pobřeží Jadranu bojují s lesními požáry. Hašení ztěžuje silný vítr. Požáry jsou hlášeny v okolí Puly na severu země, i z okolí Šibeniku a Splitu na jihu Chorvatska a z ostrovů Pag a Vir. Na některých místech museli být tamější obyvatelé evakuováni. Úřady varovaly veřejnost, aby se vyvarovala rozdělávání ohně ve volné přírodě.
