Severní Korea se nezbaví jaderných zbraní dříve, než pomine jaderná hrozba ze strany USA. Ve čtvrtek to oznámila severokorejská agentura KCNA. Agentura Reuters to označuje za první jasné vysvětlení toho, jak si KLDR představuje denuklearizaci Korejského poloostrova.
Americký zmocněnec pro Severní Koreu Stephen Biegun ve středu přiletí do Jižní Koreje na čtyřdenní jednání s cílem dosáhnout pokroku v otázce jaderného odzbrojení KLDR. S odvoláním na nejmenovaný diplomatický zdroj o tom informovala agentura Reuters.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyrazil na třídenní východoasijské turné.
Rusko, stejně jako ostatní stálí členové nejvyššího orgánu OSN, na zachování sankcí oficiálně trvá, dokud Pchjongjang nezahájí program denuklearizace.
Severní Korea odsoudila gangsterské metody, které údajně užívají Spojené státy při vyjednávání o jaderném odzbrojení na Korejském poloostrově. Severokorejská agentura KCNA se tak vyjádřila krátce poté, co severokorejskou metropoli navštívil americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Bílý dům tvrdí, že do konce roku 2020 bude Severní Korea bez jaderných zbraní. Podle většiny expertů je to nereálný scénář.
Analýza: V minulosti to byla KLDR, kdo lhal a podváděl. Jenže teď je i v Bílém domě muž, který je na štíru s fakty a pravdou.
Americký prezident Donald Trump summit s Kim Čong-unem zrušil po opakovaných výhrůžkách Pchjongjangu.
Totalitní Severní Korea v minulosti opakovaně porušila všechny dohody ohledně kontroly svého vojenského jaderného programu. A její vojenská hrozba rapidně roste. Podle Nicholase Burnse, bývalého vysoce postaveného amerického diplomata, je potřeba se chystat na konflikt s nebezpečným a nevyzpytatelným režimem diktátora Kim Čong-una, ale pokoušet se stále o diplomatické řešení.
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Jedná se o koalici 468 nevládních organizací ze stovky zemí světa. Nobelův výbor ocenil organizaci za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní". Organizace se sídlem v Ženevě vznikla před deseti lety a spolupracuje s vládami i OSN. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Reakce na vítězství ICAN jsou vlažné, Německo, USA i NATO spíše "skřípěly zuby".
Současná eskalace severokorejské krize ukázala, že prezident Trump a jeho tým nemají jednotnou politiku vůči KLDR. Ministr zahraničí Rex Tillerson se snaží jednat, zatímco prezident Trump hrotí hrozby silou. Odmítl však potvrdit vyjádření svého poradce pro národní bezpečnost generála McMastera, že USA jsou připraveny i k preventivnímu úderu. A není ani jasné, zda jde Washingtonu jen o severokorejské jaderné zbraně, nebo by chtěl odstranit celý režim Kim Čong-una.
V uplynulých desetiletích to byl Pchjongjang, kdo hrál ruskou ruletu se svým jaderným programem. Teď ale přibyl nový nepředvídatelný fenomén, americký prezident Donald Trump. A média, která se snaží naplnit jeho prázdná prohlášení vlastními interpretacemi, mohou nakonec zafungovat jako katalyzátor výbuchu. Teď už víme, co je to "eskalace konfliktu".
Celý týden mluvil Bílý dům o tom, že ke Korejskému poloostrovu směřuje americká letadlová loď. Byla to jasná výstraha vůči totalitnímu režimu v Severní Koreji, aby přestal se svými vojenskými provokacemi. Jenže později se ukázalo, že šlo o nepravdivou informaci. Letadlová loď USA, zmíněná Trumpem, ve skutečnosti mířila přesně na opačnou stranu. Podle Bílého domu šlo o chybu v komunikaci s námořnictvem USA. Podle některých amerických médií to ale prezident udělal schválně. Trumpův zvyk přestřelovat a upravovat informace se ale postupně obrací proti němu.
Už v předvolební kampani slíbil americký prezident Donald Trump, že nedopustí, aby Severní Korea získala schopnost zaútočit jadernými raketami proti USA. Podle analytiků už to ale Pchjongjang brzy dokáže. Po posledních raketových testech Severní Koreje vyslal Trump do regionu americké válečné námořnictvo. A znovu pohrozil vojenským úderem. Pchjongjang odpovídá, že by to znamenalo jaderný konflikt. Klíč k řešení tamní krize drží Čína, která má na Pchjongjang silné páky. Nejasné ale zůstává, zda je chce využít.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa kapacita americké jaderné výzbroje zaostává a arzenál USA je třeba vybudovat tak, aby byl "nejlepší ze všech". Zároveň obvinil Rusko, že rozmisťováním raket s plochou dráhou letu porušuje odzbrojovací smlouvy. Trump ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu Reuters také zopakoval své výhrady vůči smlouvě o omezení strategických jaderných zbraní, kterou USA a Rusko uzavřely v roce 2010 během summitu Baracka Obamy a tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze. Trump smlouvu označil za jednostrannou. "Je to jen další špatná dohoda, kterou tato země dojednala. My začneme dojednávat dobré dohody," řekl prezident.
Všechny jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny. V sídle OSN v Ženevě to ve středu řekl čínský prezident Si Ťin-pching, jehož země patří mezi jaderné velmoci. "Jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny s cílem vytvořit svět bez jaderných zbraní," prohlásil. Čína se v roce 1964 stala pátým členem "klubu jaderných velmocí" po boku Spojených států, Ruska, Británie a Francie. O dva roky později odpálila raketu s jadernou hlavicí a v roce 1967 otestovala i vodíkovou bombu o síle tří megatun. Poslední jaderný pokus Čína provedla 29. července 1996. Následující den začala uplatňovat moratorium na pokusné jaderné výbuchy.
Izrael a Spojené státy by mohli po zvolení Donalda Trumpa prezidentem zrušit dlouze vyjednanou dohodu s Íránem o jeho jaderném programu. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Trump i on jsou velkými kritiky dohody, díky které byly zrušeny sankce vůči Íránu. Smlouvu vyjednával dosluhující americký prezident Barack Obama. Donald Trump ji dříve označil za "nejhorší, jaká kdy byla vyjednána".
Americký ministr zahraničí hodlá položit květiny u památníku obětí amerického atomového útoku 2. světové války, během kterého zemřelo 80 tisíc lidí. V Japonsku se má setkat s ministry zahraničí skupiny G7 a budou projednávat otázky Severní Koreje, Ukrajiny nebo terorismu.
Duchovní vůdce rovněž odmítl umožnit inspekci íránských vojenských objektů.
Na mezinárodní konferenci ve Vídni o humanitárních dopadech jaderných zbraní to v úterý řekl americký zástupce Adam Scheinman.
