Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko by mělo mít k dispozici jaderné zbraně a jedná proto o formě jaderného sdílení s Francií. Francouzi jsou skutečně schopni poskytnout Evropě jaderný deštník, uznává bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl by ale o hodně menší než ten americký.
"Je čas, abychom se odvážně podívali na naše možnosti disponovat nejmodernějšími zbraněmi a prozkoumali možnosti jaderných a moderních nekonvenčních zbraní," řekl Donald Tusk včera v polském parlamentu při jednání o bezpečnostní situaci.
Za hrozbu pro Rusko označil ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku.
V pátek to řekl v rozhovoru pro portugalskou televizi a zopakoval v rozhovoru pro Le Monde. Prezident Macron je připraven jednat s evropskými partnery o sdílení francouzského jaderného deštníku. Byla to původně myšlenka vítěze německých voleb Friedricha Merze - vytvořit evropský jaderný deštník. A jaderné zbraně má v EU pouze Francie, v Evropě pak ještě Velká Británie, která ale není členem unie.
Ruský program mezikontinentálních balistických raket (ICBM) stále nedokáže zprovoznit novou raketou RS-28 Sarmat, kterou se opakovaně chlubí prezident Vladimir Putin. Podle expertů je jedním z důvodů fakt, že program byl desetiletí závislý na firmách a odbornících z Ukrajiny.
Svět se v příštím roce za prezidentství Donalda Trumpa změní. Podle Vlastislava Břízy, bezpečnostního analytika z Univerzity Karlovy, budou USA tlačit na ukončení války na Ukrajině a rozhodněji čelit ekonomické a mocenské expanzi Číny. Nevylučuje ani společný americko-izraelský útok na jaderná zařízení Íránu.
Rusko má sice největší arzenál jaderných zbraní na světě, postrádá ale moderní raketu, která by je ve velkém množství dopravila na velkou vzdálenost. Po selháních vychvalované RS-28 Sarmat musí spoléhat na mezikontinentální balistické rakety ze sovětské éry.
Čínský prezident Si Ťin-pching ubezpečil v novoročním poselství Vladimira Putina, že jejich země postupují "ruku v ruce". Podle končícího ministra zahraničí USA ale nastala situace, kdy Si ruskému prezidentovi ruku podat nehodlal.
V úterý Rusové stvrdili agresivnější doktrínu jaderného odstrašování a hned ve čtvrtek odpálili na Ukrajinu balistickou raketu se schopností nést atomovou hlavici. Nenesla ji, ale mohla. Situace je dramatická a podle politologa Zdeňka Kříže z Masarykovy univerzity v Brně už Kreml nyní zřejmě nemá další možnosti, jak válku eskalovat a zároveň zůstat pod takzvaným jaderným prahem.
Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v reakci na článek deníku The Times. Ten napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki.
Ruský prezident Vladimir Putin snížil práh pro použití jaderných zbraní a jeho zásadní spojenec je jen krok od zařazení se mezi jaderné mocnosti. "Írán se nachází v jednotkách týdnů od toho, že bude mít dostatek obohaceného uranu na výrobu jednotek jaderných zbraní," říká v rozhovoru pro Spotlight analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana.
Po testovacím odpalu střely Sarmat zůstal v Rusku jen velký kráter. Neúspěch vývoje rakety, která by měla být nejničivější atomovou zbraní na světě, to ale neznačí. "Stejně jako v minulosti to Rusové překonají a Sarmat do výzbroje zařadí," říká pro Aktuálně.cz odborník na jaderný arzenál Vlastislav Bříza.
V ruské státní televizi zazněly spekulace o tom, že Ukrajina dostala od Západu taktické jaderné zbraně. "Jsem si jistý, že taktické jaderné zbraně už na Ukrajině jsou," řekl bez jediného důkazu šéf prokremelského think-tanku Centrum politických informací Alexej Muchin. V uplynulém týdnu nejde o jedinou událost, která stupňuje jaderné dusno ze strany Kremlu.
Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada.
S téměř třičtvrtěročním zpožděním oproti zbytku světa začala film Oppenheimer tento pátek promítat kina v Japonsku, zemi, kde dvě města před 79 lety vyhladila právě atomová bomba vynalezená americkým vědcem, o němž oscarový snímek vypráví. Reakce místních jsou podle agentury AP plné emocí, převažují ale ty kladné.
Vladimir Putin začal opět vyhrožovat jadernými zbraněmi. "Máme je. A můžeme je použít," prohlásil. Podle předního amerického odborníka, profesora Scotta Sagana ze Stanfordovy univerzity, nejsou hrozby ruského vládce prázdné. Naopak. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč je riziko atomové války nyní tak vysoké, a vysvětluje, jak se Západu Putina daří od použití jaderných zbraní odradit.
Západním zpravodajským službám se podařilo získat přísně tajné ruské dokumenty o instrukcích k použití taktických jaderných zbraní. Informoval o tom britský deník Financial Times, známý tím, že publikuje hodnověrné informace.
Spojené státy informovaly Kongres a spojence v Evropě o nových zpravodajských informacích ohledně ruských jaderných schopností, které by mohly představovat mezinárodní hrozbu, napsal ve středu list The New York Times s odvoláním na nejmenované činitele.
Válka na Ukrajině se ani po více než roce a půl neblíží konci. Armády postupují pomaleji, fronta zastavuje, svědky zamrzlého konfliktu ale nebudeme, myslí si expertka na jaderné odzbrojení Mariana Budjerynová. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co konflikt bude znamenat pro budoucnost jaderných zbraní i v čem musí své chování změnit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Každý druhý Čech má obavy z toho, že Rusko použije jadernou zbraň. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro institut CEDMO. Větší strach mají ženy, jaderného útoku se obává 55 procent z nich, zatímco mužů jen 42 procent. Každý pátý muž se ho neobává vůbec.
