Německé energetické podniky mohou požadovat vrácení zhruba 6,3 miliardy eur, které v uplynulých letech odvedly státu. Tamní Ústavní soud totiž označil daň z jaderného paliva za nezákonnou.
Švýcaři nové jaderné elektrárny nechtějí. Alespoň se tak vyjádřili voliči v nedělním referendu, ve kterém 58,2 procenta hlasujících podpořilo vládní zákon o nové energetické strategii do roku 2050. Stávající jaderné elektrárny budou moci zůstat v provozu, dokud budou bezpečné. Ve Švýcarsku je nyní pět jaderných elektráren, první z nich se má uzavírat v roce 2019. Zákon také například zpřísní normy pro emise oxidu uhličitého u aut a zvýší podporu obnovitelných zdrojů energie.
Ve druhém bloku nyní příznaky ukazují na možnou závadu ruční armatury. Stav ale nemá žádný vliv na bezpečnost provozu. Energetici tak blok odstavují, aby ho mohli zkontrolovat.
Bizonům u Černobylu se překvapivě daří dobře, přestože se pohybují v zóně radioaktivního spadu u bývalé jaderné elektrárny. Dlouhodobé účinky radiace na populaci těchto savců zatím nejsou prozkoumané. Ale na první pohled se zdá, že zvířata jsou zdravá a plná sil.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nesmí pokračovat v hledání míst vytipovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí, protože žádost o prodloužení průzkumu nebyla doručena v dostatečném předstihu. To znamená, že správa úložišť musí požadavek vznést znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území. Průzkum tak musí být pozastaven, protože platnost předchozího rozhodnutí ministerstva skončila koncem loňského roku. Platforma proti hlubinnému úložišti, společenství obcí a spolků, kterým se plánovaná výstavba úložiště nelíbí, zastavení průzkumu vítá.
Na internetu se v posledních dnech zejména po sociálních sítích šíří poplašná zpráva o radioaktivním mraku valícím se nad Evropou. Zprávu sdílely některé alternativní servery, které vyzývají lidi například k nákupu jódových tablet. Státní úřad pro jadernou bezpečnost varuje, že jde o naprostou dezinformaci a že občanům žádné nebezpečí nehrozí. Naopak na ně apeluje, aby žádné jódové tablety neužívali, neboť by si tím mohli poškodit zdraví.
V jaderné elektrárně na západě Francie u města Flamanville vybuchl větrák. K úniku jaderného materiálu nedošlo, pět lidí ale utrpělo lehká zranění. Explozi zaznamenali kolem 10:00 střeodevropského času ve strojovně. Protože vyloučili riziko jaderného úniku, nespustili mimořádný bezpečnostní plán. Jeden ze dvou reaktorů byl po výbuchu odstaven.
Jaderná elektrárna Temelín loni opět vyrobila nejvíce elektřiny ze všech českých zdrojů, její produkce by vystačila tuzemským domácnostem na deset měsíců. Výroba však byla nižší, než ČEZ plánoval. Odstávky loni brzdily také Jadernou elektrárnu Dukovany.
Společnosti E.ON, RWE a Vattenfall, které požadují miliardové náhrady, se obrátily na ústavní kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Vláda podle nich porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku jim de facto vyvlastnila. Spolkový ústavní soud dal firmám částečně za pravdu, když upozornil na pochybení na straně vlády. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 změnil zákon o jaderné energetice.
Švýcaři ve všelidovém hlasování odmítli iniciativu zelených, kteří chtěli zkrátit životnost pěti jaderných elektráren v zemi na nejvýše 45 let a zároveň zakázat výstavbu nových. Aby iniciativu schválili podle švýcarských zákonů o referendu, musela odhlasovat většina hlasujících voličů (Volksmehr) a musela to schválit většina kantonů (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má dvacet celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním. Podle předběžných výsledků návrh odmítla většina všech hlasujících, zřejmě až 55 procent. Průzkumy před referendem přitom předpovídaly velmi těsný výsledek. Švýcarští zelení referendum prosazovali od zničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou tsunami v roce 2011.
Švýcaři budou v neděli v referendu hlasovat o zkrácení životnosti svých pěti jaderných elektráren. Pokud by iniciativu schválili, přestaly by první tři elektrárny fungovat již příští rok a poslední by se od sítě odpojila v roce 2029. Podle průzkumů mají zastánci i odpůrci zhruba stejnou podporu. Na jaderné elektrárny připadá více než třetina švýcarské výroby elektřiny.
Společnost ČEZ podala žalobu na firmu Škoda JS o náhradu škody ve výši 611 milionů korun kvůli chybným kontrolám potrubí v jaderné elektrárně Dukovany. Částka nemusí být konečná, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Připomněl, že ČEZ odstávky vynucené chybnými kontrolami přišly loni asi na 2,5 miliardy korun. Důvodem odstávek většiny bloků Dukovan i kontrol bloků v další jaderné elektrárně v Temelíně bylo opětovné provedení prověrek potrubí kvůli nekvalitním rentgenovým snímkům svarů. Na potrubí tak byly praskliny, které na snímcích nebyly vidět. Správu zařízení elektráren měla na starosti Škoda JS, která si ale na kontroly najímala externího dodavatele. Škoda JS už dříve svou vinu odmítla.
Ukrajinští inženýři začali zakrývat zničený reaktor černobylské jaderné elektrárny 31 000 tun vážícím ocelovým krytem. Pod ním se schová reaktor i bortící se betonový sarkofág, vybudovaný krátce po černobylském neštěstí v roce 1986. Ukrajinská redakce Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda získala exkluzivní přístup k místům uvnitř kontaminované bývalé jaderné elektrárny.
Česko oslovilo kvůli dostavbě jaderných bloků deset společností, zájem poskytnout informace jich projevilo šest. Česko nyní se zájemci jedná. Ministerstvo průmyslu už dříve uvedlo, že čeká, že vláda rozhodne o modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.
Ve veřejné zakázce zadané podle zákona je mnoho omezení, říká ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský. Hospodářské noviny minulý týden uvedly, že slib po české vládě, aby některá z tamních firem dostala zakázku na dostavbu jádra v ČR bez výběrového řízení, požaduje Čína.
Co bude obsahem úterních Hospodářských novin?
V prostorné místnosti sedí u šesti stolů s počítači týmy IT expertů. V hektické atmosféře čelí stupňujícím se útokům hackerů. Hrozí, že piráti úplně ovládnou systémy sloužící k řízení železniční dopravy. Chtějí totiž vykolejit vlak s vyhořelým jaderným palivem a způsobit katastrofu. Cvičení s tímto scénářem se ve středu konalo v Brně, pořádalo jej Národní centrum kybernetické bezpečnosti spolu s Masarykovou univerzitou. A že takto masivní útok nemusí být jen sci-fi, dokazují údaje expertů: Hackerské útoky jsou častější a sofistikovanější. NBÚ, který má bezpečnost Česka na starosti, čelí desítkám nahlášených útoků denně.
Odstávka druhého bloku se prodlouží zhruba o čtrnáct dnů. Není to poprvé, co se odstávka na druhém výrobním bloku prodloužila. Mimo provoz tak stále zůstává celá elektrárna, protože i na prvním bloku je odstávka.
Írán v sobotu zahájil výstavbu další jaderné elektrárny. Stavba by měla trvat deset let a podle íránské státní televize je do projektu zapojeno Rusko. Írán má první jadernou elektrárnu v Búšehru. V provozu je od roku 2011 a také s jejím dokončením pomáhalo Rusko. Za dva roky pak začne stavba další elektrárny. Projekt za deset miliard dolarů (240 miliard korun) má umožnit výrobu 1057 megawattů elektřiny. Výstavba nové elektrárny je prvním projektem od loňska, kdy se šesti velmocím podařilo uzavřít s Íránem dohodu o jaderném programu. Vyjednávání trvala několik let a měla vyjasnit podezření, že Írán usiluje o jadernou zbraň. Teherán trval na tom, že vyvíjí výhradně mírovou technologii.
Pokud by měl být nový jaderný blok elektrárny v Dukovanech hotový podle plánu v roce 2035, mají přípravy na jeho stavbu zpoždění tři až čtyři roky, prohlásil Ján Štuller, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku. Proces by podle něj mohla urychlit změna legislativy. Návrhy by měla připravit pracovní skupina při Stálém výboru pro jadernou energetiku. Nyní se teprve uskutečňují jednání s možnými dodavateli technologie.Cena bloku s instalovaným výkonem kolem 1000 megawattů se pohybuje od 3,5 do 7 miliard eur.
