Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že v posledních týdnech klesl počet běženců přicházejících do Německa. Situace v Řecku se naopak zhoršuje. Rakousko nabídlo Makedonii další pomoc s ostrahou jižní hranice s Řeckem. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká tento týden na summitu Evropské unie rozhodující průlom.
Iráčané z města Taza museli vyhledat lékařské ošetření poté, co na ně zaútočili chemickými zbraněmi bojovníci Islámského státu. Irácká vláda oznámila, že útok na město Taza se odehrál 12. března. Oficiálně to ještě nebylo potvrzeno, ale o lékařské ošetření zjevně požádalo velké množství lidí.
V Bruselu končí dvoudenní summit Evropské unie s Tureckem. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se shodli s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na dohodě, která umožní vracet do Turecka běžence z Řecka.
Po uzavření takzvané balkánské trasy se přes 44 tisíc běženců ocitlo uvězněných v Řecku. Na řecko-makedonské hranici u města Idomeni se jich tísní téměř 15 tisíc. Rozhodli se ignorovat uzavření přechodu a přejít hranici vlastní cestou.
Počet obětí nedělního bombového útoku v Ankaře stoupl na 37. Dalších sedm desítek zraněných lidí je stále v nemocnicích, stav 15 z nich je kritický. Ministr vnitra Efkan Ala uvedl, že explozi v centru metropole způsobil automobil naložený výbušninami. Úřady z činu podezřívají separatisty ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Zástupci PKK nicméně ještě v neděli atentát odsoudili. Mohutný výbuch otřásl čtvrtí Kizilay v neděli večer. Premiér Ahmet Davutoglu uvedl, že zadrženo bylo 11 lidí.
Tádžické úřady popírají, že by zahájily kampaň, v rámci níž si muži musejí stříhat své vousy. Stížnosti, podle kterých policie Tádžiky k této praxi skutečně nutí, se nicméně množí. Podobné zprávy přicházejí na pozadí narůstajících obav, že v této středoasijské zemi dochází k nárůstu islámského extremismu.
Ministři zahraničí v Paříži vyzvali k dodržení příměří v Sýrii a pokračování distribuce humanitární pomoci. Šéf americké diplomacie John Kerry obvinil syrskou vládu, že svými výroky zveřejněnými před zahájením ženevských jednání tyto rozhovory ohrozila. V sobotu podmínky Damašku vyjmenoval syrský ministr zahraničí Valíd Mualim.
Islamistická fronta An-Nusra, která se hlásí k Al-Káidě, v noci na neděli obsadila posty oponentů syrské vlády, kteří podporují Západ a dodržují příměří. Do rukou fronty zřejmě padly i protitankové rakety poskytnuté spojenci. Radikálové z organizace Islámský stát (IS) se mezitím v Iráku podle armády stáhli z Rutby. Město leží v provincii Anbár, kterou IS obsadil v roce 2014.
Ve stanovém městečku uprchlíků Idomeni u hranice Řecka s Makedonií se vyskytla žloutenka. Z tábora se stala vlivem dešťů bažina a lidé zde bojují o jídlo i dřevo. Řecko oznámilo, že přijme turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu.
V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.
Do Řecka připlulo od začátku roku po moři z Turecka už více než 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba 17 procent Iráčané; asi 60 procent z celkového počtu přitom byly ženy a děti. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček zároveň upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku.
Více než 10 000 civilistů evakuovaly irácké úřady během posledních několika dní z oblasti kolem města Zankurá, které leží západně od Ramádí. Oblast se jim podařilo na počátku týdne osvobodit z rukou radikální organizace Islámský stát (IS), informovala agentura AFP. Evakuovaní většinou zamíří do některého z uprchlických táborů v blízkosti Bagdádu. Vládní síly se nyní soustředí na vytlačení islamistů z údolí řeky Eufrat mezi Ramádím a městem Hít. Podle armádního mluvčího nyní vlaje na nejvyšší budově města Zankurá opět irácká vlajka. Během bojů o město zahynulo údajně 80 bojovníků IS a 56 dalších padlo do rukou armády.
Válečná jména, bývalé adresy v domovských zemích i zkušenosti s džihádem. To vše obsahuje podrobný seznam 22 000 bojovníků teroristické organizace Islámský stát, k němuž se dostaly německé úřady i některá západní média. Údaje jsou získané z dotazníků, které islamisté vyplňovali, či registračních formulářů vyhotovených po vstupu na území Sýrie. Radikálové na získaném výčtu pocházejí nejméně z 51 zemí.
Omar Šíšání byl nejvyšším velitelem operací Islámského státu, de facto náčelníkem generálního štábu organizace. Zřejmě je po americkém náletu těžce zraněn. Vymyslel taktiku, kterou IS nyní při ofenzívách používá. Jde o prolamování obranných linií pomocí takzvaných vozidlových bomb. Nákladních automobilů nebo cisteren naplněných výbušninami a řízených sebevražednými útočníky.
Zavření balkánské trasy vyvolává v Evropě rozporuplné reakce. Řecko tvrdí, že jde o jednostranný akt některých států, Italové se bojí obnovení starých migračních tras - například té z Albánie, odkud k ním před válkou prchail lidé v 90. letech. Ministři vnitra členských států EU by měli v Bruselu řešit vznik společné pohraniční stráže.
Útoky by směřovaly až na 40 cílů ve čtyřech různých oblastech Libye. Cílily by zejména na velitelství, výcviková centra a muniční sklady skupin, které jsou loajální k teroristickému hnutí Islámský stát (IS). Spojené státy nicméně před širším vojenským zapojením upřednostňují nejprve politické řešení. Boj proti džihádistům v Libyi komplikuje fakt, že Libye je rozdělená na dvě části, jejichž vlády jsou vůči sobě nepřátelské.
Muž byl zadržený už minulý měsíc, nyní informaci potvrdily irácké zpravodajské zdroje. Zadržený Iráčan je vysoce postavený představitel islamistů, který se na chemické zbraně specializoval už za dob Saddáma Husajna. Jde o první z úspěchů amerického tažení proti bojovníkům IS. Operace se uskutečnila na severu země poblíž města Tal Afar.
Lidé v syrském Aleppu si díky křehkému příměří mohou vyzkoušet, jaké je to žít "v takřka normálním městě". Méně bojů, méně ostřelování. Do ulic se dokonce vrátily i protivládní demonstrace, které před více než pěti lety odstartovaly povstání, které přerostlo v občanskou válku. Aleppo je od poloviny roku 2012 rozdělené do několika částí, podle toho, kdo kontroluje kterou čtvrť. Ani zde ale nynější příměří neplatí stoprocentně. A lidé mají strach, že brzy skončí úplně.
Hrozby politiků se naplnily a uprchlíkům se s úderem úterní půlnoci zavřela takzvaná balkánská trasa. Od hranic s Makedonií jsou postupně odváženi uprchlíci, a to do záchytných center v Soluni či Aténách. Maďarsko v reakci na zavření trasy vyhlásilo krizový stav a na hranici posílá další vojáky a policisty.
Milan Mojžíš je stavařem s titulem inženýra. Několikrát za rok ovšem i kapitánem aktivních armádních záloh a velitelem tankové roty. Jeho jednotka má právě za sebou desetidenní manévry ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku, kde cvičilo jedenáct set záložáků. "Zálohy se staly součástí pravidelné armády, zlepšilo se naše vybavení, takže si už nepřipadáme jako trhani," pochvaluje si Mojžíš v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
