


Informační společnost? Dezinformační? Dělají z nás opičáky
Co je to ta informační společnost, co by se od ní čekalo, co by měla představovat? Můžeme si tak říkat? U nás těžko. Když o něco jde, nevíme.



Co je to ta informační společnost, co by se od ní čekalo, co by měla představovat? Můžeme si tak říkat? U nás těžko. Když o něco jde, nevíme.



Zatýkání, domovní prohlídky a výjezdy protiteroristických jednotek se zbraněmi se po islamistickém útoku ve Vídni odehrávají nejen v Rakousku, ale i Švýcarsku a Německu.



Francii nedávno šokoval čin osmnáctiletého muže původem z Čečenska, který na předměstí Paříže sťal učitele. Za to, že kantor studentům ve škole ukázal karikatury proroka Mohameda. Politici počínaje prezidentem Emmanuelem Macronem brutální vraždu odsuzují a znovu mluví o válce proti islámskému extremismu, islamismu či džihádismu.



Jednapadesátiletý Roman Mariančík, který se vydával za příslušníka Islámského státu a vyhrožoval odpálením náloží v několika ostravských obchodních centrech, si ve vězení odpyká 3,5 roku. K činu se přiznal, o vině a trestu se dohodl se státním zástupcem a soud v pátek tuto dohodu schválil.



Do Spojených států byly ve středu přepraveni dva bývalí britští občané, kteří čelí obvinění, že se jako členové teroristické organizace Islámský stát (IS) podíleli na vraždách amerických zajatců v Sýrii. S odvoláním na americké úřady o tom informovala agentura Reuters.



Turecký soud odsoudil k doživotnímu vězení bez možnosti propuštění Uzbeka, který při teroristickém útoku v roce 2017 postřílel v istanbulském nočním klubu 39 lidí. Informovala o tom agentura AP. Abdulgadir Mašaripov dostal 40 doživotních trestů za 39 vražd a pokus svrhnout ústavní pořádek, dalších 1368 let vězení mu soud vyměřil za 79 pokusů o vraždu.



Když jsem spoluvězňům řekl o podřezané křesťance a jejím muži, kterému byla sťata hlava, byl jejich odpovědí smích a jásavé výkřiky. To bylo mrazivé. Zprávu o teroristickém útoku v Paříži oslavovali několik minut, vzpomíná Petr Jašek, misionář vězněný v Súdánu. Slyšel jsem: Staň se muslimem a hned můžeš jít na svobodu. Jako křesťan bych ale něco takového nemohl udělat ani naoko, říká.



Nejméně tři lidé zemřeli a dalších 24 utrpělo zranění při nedělním výbuchu několika bomb u vězeňského komplexu v Dželálábádu na východě Afghánistánu. K odpovědnosti za útok, při kterém se údajně mnoha vězňům podařilo uprchnout, se podle své tiskové agentury Amak přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).



Unesli je džihádisté z teroristické organizace Islámský stát, která do roku 2017 ovládala velká území Iráku a Sýrie. Udělali z nich vojáky nebo sexuální otrokyně. Mnohým bylo teprve kolem deseti let. Ještě tři roky po osvobození mají jezídské děti v Iráku zdravotní a duševní problémy, se kterými jim nikdo nepomáhá.



Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 letech propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe, ale neuvědomila si, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na Facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc.



Když bylo Shamimě Begumové 15 let, odjela spolu se svými třemi spolužačkami do Sýrie připojit se k takzvanému Islámskému státu. Vdala se tam a tři roky žila pod nadvládou teroristické organizace. Loni se rozhodla vrátit se domů, do Británie. Soud teď rozhodl, že se může pokusit znovu získat britské občanství.



Bojovníci teroristické organizace Islámský stát (IS) unesli iráckou jezídku Lajlu Ajduovou, když jí bylo 11 let. Teď, po dlouhém odloučení a životu mezi teroristy, v odlišném jazykovém i náboženském prostředí, se jí podařilo ze Sýrie kontaktovat svou rodinu v Iráku. Dívka, jíž je nyní 17 let, by se chtěla vrátit domů, ale brání jí v tom epidemie koronaviru.