Státní zástupce Marek Bodlák navrhl potrestat bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha deseti lety vězení. Podle něj se podařilo prokázat, že Shehadeh pomohl svému bratrovi Omarovi a jeho družce Fátimě Hudkové odejít do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci an-Nusra. Zároveň skupině poslal finance vybrané na sbírkách v Česku. Shehadeh se přiznal, jednání však nepovažuje za trestné.
Filozofovi, který před revolucí strávil 40 let v emigraci, bylo 86 let. O jeho úmrtí informoval Deník Referendum. “Dovedete si představit, jaká by to byla nuda, kdybychom tady byli jenom samí Češi? Otázka je, jestli umíme žít s mnohotvárností, nebo jsme tak omezení, že potřebujeme společenství, kde je každý na jedno brdo,” řekl v rozhovoru pro DVTV v souvislosti s tehdejší uprchlickou krizí.
Učitelské noviny, které odebírá řada veřejných škol v celém Česku, dávají v posledních týdnech stále častěji prostor kontroverzním názorům i dezinformacím. Naposledy zveřejnily například rozhovor se sociologem a protimuslimským aktivistou Petrem Hamplem nebo článek popírající klimatické změny, který odborník označuje za "souhrn všech nesmyslů". Upozornil na to odborný server o vzdělávání EDUin.cz.
Loni na podzim uplynulo čtyřicet let od dramatické změny režimu v Íránu. Šáh Muhammad Rezá Pahlaví padl a opustil zemi, triumfovala islámská revoluce pod vedením ajatolláha Ruholláha Chomejního. Ze spojence Západu a USA se naopak stal nepřítel, kterého Spojené státy označovaly za velkého Satana. Vztahy mezi oběma zeměmi se navíc ještě více vyhrotily v posledních dnech.
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh v úterý u Městského soudu v Praze přiznal, že pomohl svému bratrovi a jeho ženě vycestovat do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Fronta dobytí Sýrie. Nepovažuje to však za trestné, protože neuznává syrskou vládu a organizaci nevnímá jako teroristickou. Dále prohlásil, že pro něj rozhodnutí českých soudů není podstatné, nerozhodují podle práva šaría.
Brněnskou mešitu ve Vídeňské ulici někdo posprejoval nenávistným nápisem, který místním muslimům vyhrožuje zabitím. "Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme," objevilo se na mešitě černým písmem. Případ vyšetřuje policie.
Nejvyšší soud se zastal somálské dívky, která chtěla na střední zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud.
Ukazovat Ježíše znásilňujícího muslimku není svoboda, tu jsme získali díky křesťanství, nemůžu být pronásledován za svoji víru. Soudy musí být schopny zabezpečit, abychom k sobě měli respekt. kdyby šlo o jiné náboženství, omluva by přišla, říká právník Ronald Němec k rozhodnutí soudu, že se brněnská divadla nemusí omluvit za uvedení dvou kontroverzních her, v jedné z nich Ježíš znásilňuje muslimku
Státní zástupce Martin Bílý navrhl pro pětadvacetiletého Dominika Kobulnického devítiletý trest vězení za přípravu teroristického útoku a propagaci Islámského státu a Kavkazského emirátu. V závěrečné řeči u pražského městského soudu uvedl, že se muž k trestnému činu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka víceméně přiznal. Slovák vinu odmítá.
“Neměňte se kvůli pravidlům. Změňte pravidla.” Tak zní jedno z hesel, která se objevují na reklamách s boxerkou Zeinou Nassarovou. Jednadvacetiletá Němka se stala symbolem boje za právo nosit muslimskou pokrývku hlavy během sportovního zápolení.
Po bezmála čtyřech dekádách striktního zákazu přichází zlom. 3500 íránských žen si zakoupilo vstupenku na dnešní kvalifikační fotbalový zápas mezi Íránem a Kambodžou.
O svou praxi může v krajním případě přijít advokát Leonid Kušnarenko, který letos na jaře vyzval tuzemské muslimy k ozbrojení. Předseda Kontrolní rady České advokátní komory na něj podal kárnou žalobu. Svými výroky měl Kušnarenko porušit zákon o advokacii. Advokát nabídl svou pomoc všem muslimům, kteří by chtěli získat zbrojní průkaz. Svou výzvou reagoval na teroristický útok na Novém Zélandu.
Pražská muslimská komunita přišla o modlitebnu v ulici Na Košince v Praze 8. Nemovitost za miliony korun vydražil exekutor kvůli dluhu za plyn ve výši 22 tisíc korun. Muslimové se proto s žádostí o pomoc obrátili na premiéra Andreje Babiše (ANO), ve sporu o dům chtějí jít až k Ústavnímu soudu. Napsal to server Deníku N.
Téměř dva miliony věřících dorazily z ciziny do saúdskoarabské Mekky, aby vykonaly letošní muslimskou pouť. Obřady v pátek začínají oblečením poutníků do bílého bezešvého oděvu, obcházením svatyně Kaaby a přecházením nebo přebíháním mezi pahorky Safá a Marva. Pouť do Mekky patří vedle vyznání víry, modlitby, udělování almužny a půstu o ramadánu k pěti pilířům islámu a má ji nejméně jednou za život vykonat každý věřící, jemuž to zdravotní stav dovolí.
Maročany pobouřila skupina mladých belgických dobrovolníků, která na jihu země pracovala na opravě silnice v šortkách. Dobrovolnickou práci u města Tarúdant vykonávaly v krátkých kalhotách převážně dívky, uvedla v úterý agentura AFP. Kvůli nenávistným komentářům na adresu Belgičanů marocká policie zatkla jednoho muže, na oděv si stěžoval i člen vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (PJD).
Je omyl, že může za teroristické útoky, s něčím takovým by nesouhlasil, zvrtlo se to až po jeho smrti, míní cestovatelka a spisovatelka Milena Holcová, která vydala knihu Já nic, já Mohamed. Není to propagace islámu, chtěla jsem ale prolomit schémata. Jako Češi jsme experti na to, že o tom nic nevíme, ale je nám všechno jasné, vysvětluje žena, která ve třiceti letech opustila právnickou praxi a začala cestovat. Dnes je čím dál obtížnější uniknout turistice, všude se na vás vrhají průvodci, destinace, kde ještě pořádně nikdo nebyl, jsou tak tři čtyři, lituje Holcová.
Bosna a Hercegovina je velice nestabilní země a do jisté míry ji převzali lidé, kteří mají vazby s Íránem a teroristickými organizacemi. Podle deníku The Jerusalem Post to prohlásila chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová u příležitosti státní návštěvy Izraele. Členové kolektivní hlavy bosenského státu označili výrok za propagandu a fašismus.
Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci v čínských převýchovných táborech sinolog Ondřej Klimeš. Dochází i k fyzickému násilí, mučení je podle svědků v čínských věznicích na denním pořádku. Ujguři nejsou jediným etnikem, které je považováno za problematické, jde i o Tibeťany nebo Kazachy, říká Klimeš. Běžní Číňané si dost často nejsou vědomi existence těchto táborů, systém domácí propagandy je poměrně výkonný, dodává.
Na území indonéské autonomní oblasti Ačeh, kde žije více než čtyři a půl milionu lidí, už ve 13. století vzniklo první islámské království v jihovýchodní Asii. Dnes jde o jediný indonéský region, který reálně prosazuje některé aspekty islámského trestního práva šaría. Důsledkem toho se ačežské ženy musely například začít zahalovat. Nyní protestují proti návrhu nového místního předpisu, který by jejich manželům dovolil oženit se až se čtyřmi ženami.
