OSN v neděli obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem.
Rada bezpečnosti OSN v pátek zamítla další pozastavení sankcí uvalených na Írán kvůli jadernému programu. Proti návrhu, který zmrazení sankcí prodlužoval, bylo devět z 15 členů, informuje OSN na sociálních sítích.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že uran, který Írán obohacoval, se nachází pod troskami zařízení zasažených při válce s Izraelem. Píše to agentura AFP. Podle Arakčího íránská atomová agentura vyhodnotí, v jakém je materiál stavu a jak je možné se k němu dostat.
Británie, Francie a Německo, známé pod označením E3, v pátek na půdě OSN předložily Íránu požadavky, po jejichž splnění jsou ochotny odložit proces obnovení protiíránských sankcí OSN. Zároveň by se tak uvolnil prostor pro jednání o dohodě, která by řešila obavy Evropanů ohledně jaderného programu Teheránu.
Australský premiér Anthony Albanese obvinil v noci na úterý Írán z provedení dvou antisemitských útoků v Sydney a Melbourne. Albanese zároveň oznámil, že Canberra vyhostí íránského velvyslance a přeruší diplomatické styky s Teheránem.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán kvůli jeho jadernému programu. Učinil tak podle agentury Reuters na jednání s britským premiérem Keirem Starmerem, se kterým debatoval o situaci v Pásmu Gazy, ruské válce na Ukrajině nebo obchodu. Oba státníci se rovněž shodli na možné spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů.
Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění íránského hlavního města.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se dohodl se svými protějšky z Británie, Francie a Německa na konci srpna jako na de facto konečném termínu pro dosažení jaderné dohody s Íránem. Pokud do té doby žádná dohoda s Teheránem nevznikne, spustí trojice evropských zemí mechanismus, který automaticky obnoví všechny sankce Rady bezpečnosti OSN.
Dánský občan zadržený kvůli podezření ze špionáže pro Írán v Německu je už v německé vazbě. Informovalo o tom v úterý německé generální státní zastupitelství, které se zabývá stíháním nejzávažnější trestné činnosti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Netanjahu to oznámil v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že Írán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Teherán to ale v úterý popřel. Trump také řekl, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že se ho Izrael pokusil zabít. V rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem řekl, že izraelské letectvo se pokusilo udeřit na oblast, kde měl Pezeškján jednání. Neupřesnil ale, zda se tak stalo při červnové válce mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Írán nesouhlasí s inspekcemi svého jaderného programu ani s tím, že by se vzdal obohacování uranu. Trump má za to, že jaderný program Teheránu byl zastaven natrvalo, Írán by jej však podle něj mohl znovu zahájit na jiném místě. Šéf Bílého domu novinářům také řekl, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy by mohla být hotova už příští týden.
Mlčení prolomeno. Vladimir Putin si opět promluvil se svým přítelem na telefonu.
Rozhodně si nemyslím, že první věc, kterou by Írán udělal – pokud by získal jaderné zbraně – by bylo jejich použití proti Izraeli. Spíš by šlo o jakousi bezpečnostní pojistku – variantu odstrašení možných útoků nebo invaze, říká expert na jaderné zbraně Michal Smetana. "Chápu ale, že pokud žijete v Izraeli, tak to rozhodně není něco, na co se chcete spoléhat," dodává.
Po amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení se v zemi znovu rozvířila diskuse o roli Západu a o budoucnosti samotné islámské republiky. Spojené státy se připojily k izraelské ofenzivě, jež tvrdí, že jejím cílem je zamezit íránským ambicím na poli jaderných zbraní. Reakce íránské veřejnosti však nejsou jednoznačné – oscilují mezi nadějí na změnu a obavami z ještě většího utrpení.
Navzdory nedávno uzavřenému „strategickému partnerství“ zůstává Rusko k íránským prosbám o vojenskou pomoc po izraelských a amerických úderech chladné. Z Teheránu přitom zaznívá frustrace. Moskva totiž setrvává u prázdných prohlášení – a to i ve chvíli, kdy je Írán vystaven největšímu ohrožení za poslední dekádu.
Ačkoliv Írán v úterý prohlásil, že 12denní válka s Izraelem skončila, obavy z další eskalace v regionu zůstávají. Do popředí se dostalo téma případného uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Nejblíž k tomu bylo začátkem týdne, kdy blokaci podle íránských médií schválil parlament Teheránu. Nakonec k tomu ale nedošlo. A Írán pro to má své důvody.
Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že mu volal jeho ruský protějšek Vladimir Putin s nabídkou pomoci při řešení konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Informovala o tom stanice Fox News.
