Do funkcionalistické vily v brněnských Černých Polích se podíval už mnohokrát. Poprvé do ní zavítal krátce po rozpadu Československa, o němž představitelé pozdějších samostatných států v budově vyjednávali. Nikdy ovšem neviděl, jak západ slunce zbarvuje její onyxovou stěnu do ohnivých tónů.
Poprvé se potkali 21. srpna 1968, když do Československa vtrhly tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vzájemně si vyfotili své ruce s hodinkami a pak se přes 20 let neviděli. Josef Koudelka cestoval po svobodném světě, zatímco Milan Jílek zůstával za ostnatým drátem. S rukou ze svého slavného snímku si fotograf Koudelka znovu potřásl, až když padla železná opona, která oba muže od sebe dělila.
Jeho ikonické fotografie ze srpna 1968 obletěly svět. Slavný český fotograf Josef Koudelka na nich zachytil tváře Čechoslováků, kteří v pražských ulicích protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. S většinou hrdinů svých fotek se Koudelka už znovu neviděl.
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.
Konzervativní ruský politolog Stanislav Smagin popisuje československou historii ve zvlášť černých barvách.
Před 56 lety vtrhli do Československa vojáci pěti armád zemí Varšavské smlouvy. Připomeňte si tehdejší události očima pamětníků, unikátními fotografiemi a videi ve speciálu Aktuálně.cz, který jsme připravili před šesti lety k 50. výročí invaze.
Na židli v bunkru podzemního města sedí polský komunistický vůdce Wojciech Jaruzelski. Plány ve štábní místnosti naznačují, kam by Varšavská smlouva shodila atomové bomby. Vítejte v tajném armádním bunkru Polské lidové armády poblíž města Svinoústí. Z jeho chodeb na návštěvníka společně s vlhkem a zimou zavane i chladný dech studené války.
Jiří Stuchlík v srpnu 1968 působil na Vojenské technické akademii v Brně. Ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy podepsal Vojenské memorandum, které požadovalo vytyčení vlastních zájmů Československa. Dokument rozlítil sovětské maršály a historikové jej nyní označují za jeden z hlavních důvodů okupace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Stuchlík tvrdí, že nejvyšší vedení země o chystaném potlačení pražského jara vědělo. "Jediný, kdo mohl věřit, že se to vyjedná, byl Alexander Dubček. Byl spojený mateřským mlékem se Sovětským svazem," myslí si Stuchlík, který se v období normalizace stal nepohodlným. Byl vyhozen z práce a jeho děti nemohly studovat.
Hledání postav z ikonických fotografií Josefa Koudelky z roku 1968 jsme oficiálně spustili koncem června. Pátráme nejen doma, ale i na východě.
Rodinný film z dovolené v jižních Čechách přeruší po pár minutách záběry vojáků, vojenských aut a tanků. Invaze vojsk Varšavské smlouvy zastihla Čechoslováky na sklonku srpna roku 1968 v době prázdnin a dovolených. Jako tuhle rodinu, jejíž příbuzné společně s Národním filmovým archivem hledáme.
Při příležitosti padesátého výročí "pražského jara" je veřejnosti otevřena výstava Praga 1968, která představuje události onoho roku na více než 100 snímcích, které pořídil český fotograf Pavel Šticha, Švéd Sune Jonsson a italští fotografové Carlo Leidi a Alfonso Modonesi. Výstava je zdarma přístupná až do 8. června 2018 v barokní kapli Italského kulturního institutu v Praze. Odtud následně poputuje do Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Výstava se koná pod záštitou Ministerstva kultury České republiky.
Web ruského armádního televizního kanálu Zvezda, který vyvolal pobouření svým článkem oslavujícím srpnovou okupaci ČSSR v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy, prudce otočil. Svůj původní text, který kritizoval prezident Zeman a ve středu se od něj distancoval i ruský premiér Dmitrij Medveděv, ze svého webu stáhl. A nahradil ho novou publikací, která invazi do Československa odsuzuje jako "nesmyslnou". Českého prezidenta Miloše Zemana naopak oslavuje jako "odvážného" a "principiálního" člověka, který se už tehdy dokázal sovětské okupaci postavit.
V noci na 21. srpna 1968 vstoupila na území tehdejší Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy. Byla to reakce na nesouhlas Sovětského svazu s reformními plány Alexandera Dubčeka, který si přál stvořit "socialismus s lidskou tváří". Sovětské jednotky do republiky dorazily na základě oficiální žádosti pětice vysokých představitelů KSČ. Čtenářům odpovídal historik Prokop Tomek, který v letech 1996-2007 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Chtělo by to jednou za rok zařídit, aby se Češi vrátili třeba jen na jeden týden do poměrů roku 1970 nebo 1987. Méně by nadávali.
Palba sovětských vojáků zapálila 21. srpna 1968 na pražské Vinohradské třídě několik domů. "Plameny uvěznily obyvatele jejich bytů. Někteří se pokusili uniknout žáru skokem z okna. Jan Baborovský ve svém bytě uhořel," konstatují historici Ivo Pejčoch s Prokopem Tomkem. Výsledkem jejich bádání jsou nové počty obětí okupace. Zabito bilo 137 civilistů. Ne tedy 108, jak se až donedávna uváděno.
Ústav pro studium totalitních režimů spustil nový webový portál Socialism Realised, který má cizincům žijícím v Česku přiblížit život v Československu v období invaze sovětských vojsk. Na stránkách návštěvníci objeví zatím 38 různých příspěvků. Jsou to dobové dokumenty, dopisy, fotografie, videa či audia. Zaměřují se především na osobní příběhy lidí a jejich vzpomínky. Podle Českého statistického úřadu žilo loni v Česku 465 tisíc cizinců, z toho 260 tisíc s trvalým pobytem.
Ruští ideologové se už dlouho snaží zkreslit pohled na okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968. Nejnověji to podle Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zkoušejí komunističtí poslanci ruské Státní dumy. "Trvá to již od nástupu ruského prezidenta Vladimira Putina. Sovětské a ruské vedení neoznačilo nicméně nikdy po pádu železné opony Pražské jaro za kontrarevoluci. Jestli to tak ale půjde dál, tak se toho zřejmě ještě dočkáme," reaguje v rozhovoru s Aktuálně.cz na iniciativu ruských poslanců, podle níž sovětští vojáci zachránili při invazi v roce 1968 Československo před okupací armád NATO.
Tři poslanci ruské komunistické strany navrhli změnu zákona o veteránech. Chtějí, aby se vztahoval i na účastníky "internacionální pomoci" ze srpna 1968. Argumentují tím, že sovětští vojáci zabránili rozpadu sovětského bloku - i za cenu vlastních životů.
Okrádání válečných veteránů o bojové řády a medaile se v Česku stává výnosným "řemeslem". Zloději se cíleně zaměřují na vyznamenání i s jejich dekrety, z nichž je patrné, za jaké skutky byl veterán oceněn. V tom případě vzroste cena medaile až čtyřnásobně. A o to zlodějům podle expertů jde. O vyznamenání i s dekrety tak naposledy přišel i třiadevadesátiletý hrdina od Dunkerque Jiří Pavel.
Viktor Fajnberg říká, že Zeman dospěl ke stejné diagnóze jako psychiatři sovětské tajné policie KGB, když ho zkoumali po zatčení na Rudém náměstí v roce 1968.
