Organizace Ciocia Czesia, která polským ženám pomáhá se zařízením potratu v Česku, oslavila rok své existence. "Na odmítání českými klinikami narážíme čím dál méně i přesto, že výklad českého práva není vždy jasný," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz jedna ze zakladatelek organizace Katarzyna Byrteková. "V začátcích mě motivovalo ohromné naštvání, u ostatních to ale byla beznaděj," dodává.
Od slovenské přes polskou až k americké ambasádě prošly zhruba tři stovky lidí při protestu za práva žen na bezpečné potraty. Skandovali hesla jako "Moje tělo, moje volba!", nesli přitom vařečky a ramínka, jako symbol boje žen za práva na bezpečné potraty. Cílem pondělní akce bylo upozornit na praktické zákazy potratů v Polsku, v americkém Texasu i snahu části slovenských zákonodárců o totéž.
Slovensko směřuje k částečnému zpřísnění pravidel provádění umělého přerušení těhotenství i k vyšší peněžité pomoci rodičům při narození dítěte se zdravotním postižením. Návrh zmíněných změn ve středu v prvním čtení schválil parlament. Loni sněmovna prakticky stejnou předlohu odmítla, poslanci v minulosti nepodpořili ani výrazné ztížení přístupu žen k umělému přerušení těhotenství.
Počátkem září začal v Texasu platit nejpřísnější zákaz interrupcí ze všech amerických států. Zakazuje umělé ukončení těhotenství od šestého týdne. Kromě toho ale každý může zažalovat kohokoliv, kdo ženě s ukončením těhotenství pomůže. Ať už jde o zdravotní sestru, taxikáře, nebo třeba souseda, který jí jen poradil.
"Byl to horor," vzpomíná na noc z 27. na 28. ledna Krystyna Kacpurová. "Budu si na ni pamatovat do konce života," dodává Polka, která vede neziskovou organizaci Federace pro ženy a plánované rodičovství. Následující ráno v Polsku začal platit přísný zákon omezující potraty. Na linky organizace volalo více a více žen a často v pláči se ptaly: co teď mají dělat, pokud chtějí podstoupit interrupci?
Nový polský zákon, který prakticky zakazuje všechny interrupce, nebudí emoce jen na polských ulicích, kde proti němu posledních pár měsíců protestují tisíce lidí, ale také na půdě Evropského parlamentu. Zatímco většina europoslanců volá po právních krocích proti Polsku a obviňuje jeho vládu z porušování základních lidských práv, ti polští oponují, že jde o vnitřní záležitost státu.
Silnici vedoucí od stanice metra v centru Varšavy k hlavnímu vlakovému nádraží lemovaly v pondělí odpoledne desítky modře blikajících policejních vozů. Kolem nich procházeli převážně mladí lidé s červenými blesky na obličejích nebo rouškách. Mířili na protest proti zákazu potratů v Polsku. Setkali se ale s mnohonásobnou policejní převahou.
Několik týdnů demonstrují v polských ulicích lidé, kteří nesouhlasí se zpřísněním už tak tvrdého protipotratového zákona. Redakce Aktuálně.cz vyzpovídala čtveřici Čechů, kteří už roky žijí ve Varšavě, někteří z nich se do protestů přímo zapojili, další je podporují. Popisují vyhrocenou atmosféru demonstrací nebo problematický přístup k antikoncepci, která by mohla počet umělých potratů snížit.
Dokumentární cyklus Tajná historie - Sexuální dějiny českých zemí odpovídá na otázku, jak moc se změnily sexuální aktivity Čechů v průběhu dvou staletí. Poslední díl odvysílala Česká televize ve středu večer. Odráží nově nabytou sexuální svobodu a nastiňuje budoucnost sexuálních praktik Čechů.
Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku.
Předlistopadový režim, který v Československu udupal politická práva, zároveň výrazně přispěl k rovnoprávnosti žen. Ty od 50. let mohly legálně chodit k interrupcím nebo se mohly nechat rozvést. Jako důvod rozvodu navíc ženy čím dál častěji zmiňovaly neuspokojivý sex. Komunismus totiž nečekaně osvobodil také lidskou sexualitu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví socioložka Kateřina Lišková.
Touha po větší regulaci může vyvolat nesmyslný dojem, že interrupce je nějaká legrace, rozmar nebo ilegální substance.
Německým lékařům, kteří informují o tom, že provádějí potraty, už nebude hrozit trestní postih. Spolkový sněm ve čtvrtek totiž schválil novelu paragrafu 219a trestního zákoníku, podle kterého mohou lékaři například na svých internetových stránkách uvádět, že se u nich lze umělému přerušení těhotenství podrobit. Podrobnosti ale dál nebudou smět zveřejňovat. Také reklama na potraty zůstává nadále zakázaná, informovala agentura DPA.
Když americký prezident Donald Trump přednášel minulý týden v Kongresu Zprávu o stavu unie, šlo zároveň o první hlasitý výstřel jeho kampaně před obhajobou Bílého domu ve volbách v roce 2020. Trump ukázal, že jedním z témat, na která chce mobilizovat svoji voličskou základnu, bude tradičně vyhrocená otázka americké politiky a společnosti – postoj k umělému přerušení těhotenství.
Papež František ve středu přirovnal dobrovolný potrat k nájemné vraždě. Učinil tak při kázání na téma pátého přikázání "Nezabiješ" během generální audience na Svatopetrském náměstí. Informovala o tom agentura AFP. "Přerušit těhotenství je jako někoho zabít. Je správné ukončit lidský život, aby se vyřešil problém?" položil František shromážděným věřícím řečnickou otázku. "Je správné uchýlit se k nájemnému vrahovi, aby se vyřešil problém?" pokračoval. "Zbavit se lidské bytosti se rovná tomu, když se někdo rozhodne najmout si vraha," dodal. František během kázání kritizoval také "ztrátu hodnoty lidského života", kterou způsobují i války, zneužívání lidí a jejich vyloučení ze společnosti.
Od návratu Argentiny k demokracii v roce 1983 hlasovali o návrhu na legalizaci potratů poslanci osmkrát a schválili ho až letos v červnu.
