Mohou dobré známky ve škole předpovídat, jak dlouho budete žít? Zní to jako přehnané tvrzení, ale věda naznačuje, že na tom může být kus pravdy. Nový průlomový výzkum z Edinburské univerzity poprvé přinesl přímý biologický důvod, proč tomu tak je. Vědci analyzovali geny statisíců lidí a zjistili, že inteligence je geneticky propojena s odolností.
Zvířecí říše je plná překvapivě bystrých hlav. Od šimpanzů přes chobotnice až po vrány - mnohá zvířata zvládají řešit problémy, plánovat do budoucna nebo používat nástroje. Přinášíme přehled 20 nejinteligentnějších tvorů planety a odhalíme fascinující detaily, které ukazují, jak moc se některé z nich podobají nám.
Mít takzvaně "shůry dáno" nemusí být vždycky jenom výhra. Pro lidi, kteří se pyšní vysokým IQ, to platí dvojnásob. Někteří dokázali svůj mimořádný intelekt řádně zpeněžit, jiné kvůli němu soudili nebo chtěli rovnou upálit. V galerii přinášíme životní osudy těch, kteří svým nadáním formovali vědecký pokrok lidstva napříč vědou, uměním nebo literaturou.
Osmadvacetiletá Anna je herečka, modelka a posluchačka doktorského programu anglická filologie na Ostravské univerzitě. Na jedné straně ji baví fotbal a formule, v oblibě má ale i módu a umění. Jasně si také stojí za feministickými názory a konfrontuje s nimi často udivené okolí. "Jiné ženy se někdy diví, proč do toho sporu s muži jdu," říká v podcastu Co z tebe bude?! o genderových stereotypech.
Po komunistické revoluci v roce 1917 musela ruská elita opustit svou rodnou zemi. V Evropě je mnohdy nechtěli přijmout, ale Československo migrantům štědře pomáhalo. Byli to vědci, profesoři i umělci a dostali možnost nadále studovat, učit nebo tvořit. Ti, kteří v Rusku zůstali nebo se vrátili, většinou nepřežili. Osudy emigrantů sleduje nový výzkum historiků z Masarykovy univerzity.
U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci.
Mensu si leckdo může představovat jako elitní klub plný světoznámých vědců a inovátorů. Od letošního května do něj ovšem patří i teprve dvouletá Kashe Questová, která se stala její vůbec nejmladší americkou členkou. V testech inteligence získala neuvěřitelných 146 bodů.
Školy ani školská poradenská zařízení nestíhají plnit potřeby žáků s poruchami učení. Na ty mimořádně nadané už nemají čas vůbec. Ve škole se nudí, doma si ale mohou uspořádat výuku mnohem efektivněji a zajímavěji. Jenže ti podprůměrní v distančním vzdělávání plavou. Většinou jim nepomohou ani rodiče. Nůžky mezi žáky se ještě více rozevírají.
Rozmazlení, ufňukaní jedináčci? To je podle dostupných výzkumů, které shrnuje americký magazín Inverse, jen stereotypní nálepka. Srovnání mezi jedináčky a lidmi pocházející z rodin s více potomky totiž ukazují, že jedináčci nemají větší tendenci k osamělosti, nesamostatnosti ani nezralosti. Naopak bývají ambicióznější, což jim prospívá ve škole i v práci.
Když chci, tak jsem velmi rychlý - při psaní knih, když skládám hudbu nebo maluju, tak to dělám násobně rychleji, říká Karel Kostka, muž s IQ 206 a mimo jiné zakladatel jedné z prvních soukromých středních škol v Česku. O světě toho my lidé víme málo. To, v čem žijeme, je jen nehmotná energie, nevíme, jak funguje vědomí, míní Kostka. Umělá inteligence je podle něj jen marketingový tah. Nikdo ji nemá k dispozici a jen si namlouváme, že něco takového existuje, tvrdí.
IQ dětí klesá, jsou horší v testech a mají úzkosti, může za to používání obrazovky a moderních technologií, říká neurolog Martin Jan Stránský. Pokud děti používají technologie víc než sedm hodin denně, struktury a procesy v mozku odpadávají, nebo dokonce mizí. Co považujeme za vývoj, je podle něj spíše brzda, jelikož lidé přestávají umět řešit problémy a mezilidská komunikace klesá. Mazat problémy pomocí technologií není správné, dodává.
Proslavil se knihou Konec prokrastinace o tom, jak vyzrát na chorobné odkládání povinností. Na pozdějším bestselleru přitom paradoxně začal pracovat v době, kdy se měl ještě jako student práv místo psaní učit na zkoušky. Kromě toho, jak se mají lidé konečně pustit do úkolů, které jim leží na stole, ale dnes Petr Ludwig přednáší také o kritickém myšlení a v půlce září pořádá konferenci o tom, jak má správný leader ostatní přesvědčit o své vizi. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o diskusích mezi zdánlivě nesmiřitelnými názorovými tábory, nebo o pesimismu, který si podle něj česká společnost předává z generace na generaci.
Vysoké nadání a inteligence mohou být i handicapem, říká lektorka Monika Stehlíková a dodává, že nadaní jsou citliví a vnímaví lidé, kteří ale někdy komunikují pro většinovou společnost nesrozumitelně. Inteligentním dětem podle ní nestačí jen přidat úkoly, ale je třeba myslet i na jejich emoce. Cítí se totiž často šikanované a jiné.
Inteligentní lidé nejsou imunní vůči rozptýlení při práci. Pravděpodobně je tomu přesně naopak. Čím výkonnější mozek člověk má, tím hůře se dokáže soustředit. Od práce ho může snadno vyrušit bezpočet myšlenek, které jeho kolegy s nižší inteligencí netrápí.
Profesor Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky Akademie věd je věčným optimistou. Nevěří ani scénáři, že vládu nad světem převezmou roboti. Přesto připouští, že jednou lidé mohou opravdu vyvinout super inteligenci, která překoná tu lidskou. "Nikdo zatím nevymyslel, jak mít takovou inteligenci plně pod kontrolou. Za předpokladu, že super inteligence předčí tu lidskou, může opravdu nastat to, že stroje dojdou k závěru zbavit se lidí," říká Wiedermann.
Muži sice touží po inteligentní partnerce, ve skutečnosti se ale vztahu s ní obávají a dávají tak přednost ženě, která je méně chytřejší. Uvádí to britský The Independent s odkazem na výsledky studie psychologů z amerických univerzit v Kalifornii a Texasu zveřejněné v Personality and Social Psychology Bulletin. Stovka studentů totiž v průzkumu potvrdila, že dívku, která prokázala lepší studijní výsledky v některém z předmětů, považují za atraktivní. Na druhou stranu ale žena s prokazatelně lepšími výsledky neodpovídá jejich představám o ideálu. "Muži se cítí být ohroženi. Chytřejší žena tak pro ně přestává být atraktivní," uvedli autoři studie.
Významný objev na poli neurologie zaznamenal tým amerických vědců. Pomocí analýzy spojů v mozku lze údajně změřit lidskou inteligenci. Stačí k tomu pouhý snímek zkoumaného mozku. Je to možné díky tomu, že schéma mozkových spojů je u každého člověka naprosto jedinečné. Vědci proto porovnali naskenované mozky s výsledky jejich majitelů v nejrůznějších testech, aby dokázali, že inteligenci lze předpovědět.
Devětačtyřicetiletý Alfredo Prieto, původem ze Salvadoru, dostal smrtící injekci a stal se prvním popraveným člověkem ve Virginii za poslední tři roky. Podle obhájců měl IQ 66, z čehož prý plyne, že patří do skupiny osob, jejichž popravu zakazuje ústava. Muž byl nejprve usvědčen ze znásilnění a vraždy patnáctileté dívky v Kalifornii. Zatímco už tam čekal v cele smrti na popravu, prostřednictvím vzorku jeho DNA jej vyšetřovatelé v roce 2010 spojili i s více než dvě desetiletí starou vraždou mladého páru ve Virginii.
Do výzkumu brazilských vědců bylo zahrnuto na 3500 dětí z různých sociálních prostředí, které byly kojeny po dobu od několika týdnů až po více než jeden rok.
Rozhovor s primánem Kryštofem Pravdou, geniálním matematikem, jenž poráží starší děti. Soutěžit s vrstevníky by ho nebavilo.
Učitelé rádi říkají, že se děti neučí pro školu, ale pro život. Jenže pro život v 21. století je potřeba ovládat i něco víc - komunikaci, spolupráci, empatii, motivaci. Kdo to ale žáky naučí?
Vědci zkoumají dosud nevídané schopnosti papoušků, kakadu Goffinův například dokáže vyrobit a následně i používat nástroj.
Mimořádní chytrost dítěte nemusí znamenat přímou a snadnou cestou k úspěchu, ale neporozumění společnosti a problémy ve škole.
Pátek 11. července: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Geny, které umožnily její rozvoj, mohou způsobovat také mozkové poruchy
Lidstvo platí těžkou daň za blahobyt, naši předci byli chytřejší
