"Tak to můžeme rovnou po našem, ne?" směje se číšník v restauraci Zov Homolja, jednom z řady balkánských podniků ve vídeňské čtvrti Ottakring. Reaguje tak na objednávku ćevapů a lepinje, jak se zejména v Srbsku a Bosně říká špalíčkům mletého masa zabaleným do nadýchaného bílého chleba. V jídelním lístku totiž najdeme názvy jiné, ovlivněné rakouskou němčinou.
Velké lidské hlavy z textilu vypadají trochu dětinsky. Mají udivené výrazy a místo těl jen pár svršků zhroucených na podivné konstrukci, která je částečně zavrtaná do betonové podlahy pražské galerie MeetFactory. Kontrast dětinského a vyšinutého vyzývá k prozkoumání.
"Zvládneme to," prohlásila na sklonku léta roku 2015 kancléřka Angela Merkelová. Během několika týdnů tehdy do Německa přišlo deset tisíc lidí hlavně z válkou sužované Sýrie, severní Afriky, Iráku nebo Afghánistánu. Merkelová jim slíbila, že mohou v zemi požádat o azyl. Čtyři uprchlíci, kteří díky tomu úspěšně začali nový život, se nyní ohlíží za posledními pěti roky života.
Díky fiktivním sňatkům, které se svou partnerkou pomáhal organizovat, běženci dostali v Itálii povolení k pobytu.
Ve Švédsku to vypadá jako idyla, ale na předměstích je to někdy drsné. Přistěhovalci ničí okolí i zapalují auta, říká zástupce protiimigrační strany Karl Robbjens, paradoxně sám potomek uprchlíků z Libye.
Německé vládní strany se přou, zda umožnit v zemi zůstat odmítnutým žadatelům o azyl, kteří se dobře začlenili. Kancléřka Merkelová v televizním vystoupení varovala před smazáním rozdílu mezi uprchlíky a migranty.
Nechal se vyfotit s tureckým prezidentem Erdoganem, po měsících mlčení končí v německém národním týmu. Mesut Özil obviňuje fotbalové funkcionáře z rasismu.
Prvního srpna se v Břevnovském klášteře v Praze rozezní varhany. Převor požehná třem stovkám cyklistů před startem 5. ročníku Metrostav Handy Cyklo Maratonu okolo Česka. Jedná se o nejdelší cyklistický podnik u nás, pětidenní nonstop štafetu týmů, 2222 km bez zastavení, výjezd do Německa, tři vložené prémie, časový limit 111 hodin. Akce je unikátní svou otevřeností, týmy tvoří profesionálové i amatéři, muži i ženy, dvacetiletí kluci i šedesátiletí veteráni, zcela zdraví spolu s nevidomými, vozíčkáři, amputáři či s lidmi po mozkové obrně. Autorem podniku je vozíčkář Heřman Volf. Po úrazu na lyžích objel Evropu na handbiku. Pak zrealizoval svůj sen, cyklistický projekt pro všechny.
2222 km na kole za 111 hodin štafetovým způsobem. V týmu musí být dohromady zdraví s handicapovanými. "Pro někoho může být těžké překonat počáteční ostych. Pak ale zjistí, že lidé s handicapem jsou stejní jako oni. Že mohou být kamarádi, že nepotřebují lítost," líčí zkušenosti organizátor, handicapovaný sportovec Heřman Volf.
Odbornice na sociální začleňování Monique Fletcherová je přesvědčená, že pro úspěšné zvládnutí studia je klíčové, aby se do školních aktivit zapojili i rodiče. "Když vzděláváním nejsou nadšení jejich rodiče, je těžké, aby se nadchly děti," vysvětluje svou filozofii. Fletcherová nyní na pozvání nadace Open Society Fund přijela do Česka, aby se podělila o své zkušenosti, které bychom mohli využít při zapojování romských rodičů do vzdělávání jejich dětí. Přečtěte si rozhovor pro Aktuálně.cz.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. "Rozvod" Velké Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Česko podpoří společnou deklaraci, která má v sobotu nastínit budoucnost Evropské unie. EU se má podle dokumentu soustředit na zajištění bezpečnosti a prosperity svých občanů. Zároveň se evropští lídři shodnou na kompromisu v otázce tzv. vícerychlostní Unie. Země, které budou chtít, můžou v integraci postupovat rychleji. Podle deklarace ale "musí nechat otevřené dveře těm státům, které se budou chtít přidat později". Prohlášení mají podepsat premiéři či prezidenti na slavnostním summitu v Římě. EU zde oslaví 60 let od svého vzniku.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker představil na začátku března Bílou knihu s pěti scénáři možného budoucího vývoje evropské integrace. Ty se dají shrnout následovně: 1. pokračujme v tom, co EU dělá doposud, 2. zachovejme pouze jednotný trh, 3. vícerychlostní Evropa, 4. dělat méně věcí, ale efektivněji (užší spolupráce v některých oblastech typu obrana či jednotný trh), 5. federalizace EU. O budoucím směřování EU budou debatovat prezidenti a premiéři evropských zemí na slavnostním summitu v Římě 25. března. Jak se političtí hráči v EU a ČR ke scénářům Evropské komise staví?
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Policie používá zkratku pro Severoafričany, kteří „intenzivně porušují pravidla“. Ale přece nejde o to, jak vypadají, ale co tropí, píše v komentáři Jaroslav Šonka.
Státu koncem týdne vyprší smlouva s Charitou ČR o poskytování integračních služeb pro cizince. O zakázku na příští rok za 520 milionů korun však nikdo zájem neprojevil. Charita ČR smlouvu prodloužit nechce, neboť podle ní nebylo ani letos uvolněno dost finančních prostředků a rozdíl musela spolufinancovat. Ministerstvo vnitra tak chce příští rok integraci cizinců zajišťovat samo. Navrhuje, aby program převzala Správa uprchlických zařízení, která pod něj spadá.
Odborníci z magazínu prestižního britského listu Financial Times ocenili Brno. Spolu s Amsterdamem ho vyhodnotili jako nejlepší město v přístupu k začleňování cizinců. Mimoto experti Brno vyzdvihli i v péči o investory. Prvenství v oblasti začleňování cizinců město získalo díky fungování unikátního centra, které zahraničním odborníkům pomáhá najít práci, bydlení, poskytuje i překladatelské služby nebo pořádá kulturní akce. Expat Centre Brno ročně vyřídí víc než tisícovku dotazů od cizinců, kteří v Brně pracují.
Rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se citelně dotkne nejen Britů, ale bezesporu také místních přistěhovalců. Strach z mlhavé budoucnosti mají i romské komunity. Po léta diskriminované etnikum se obává, zdali se nebude muset s ostrovním královstvím nadobro rozloučit. Studie britského think-thanku proto apeluje hlavně na vládu i místní úřady, aby začaly situaci řešit.
Integrace lidí prchajících před válkou je účinná, pouze pokud začíná od lokální úrovně obcí a krajů a pokud ji pomocí vhodných opatření podporuje a kontroluje stát. Alespoň na tom se v pondělí odpoledne shodli aktivisté z neziskových organizací a odborníci na integraci. Pokud by stát dokázal efektivně zapojit obce do všech fází přesidlování, mohl by v případě potřeby bez problémů integrovat velké množství potřebných. Důležité je zlepšování povědomí veřejnosti, vysvětlování příchozím kulturní orientaci České republiky a následné vzdělávání a výuka místního jazyka. Jen tak by podle nich nevznikala ghetta a mohli by se tito lidé zapojit do normálního života.
