Reklama
Reklama

Infografika


Záchranáři na místě laviny u Finsterkopfu v oblasti Pongau, Rakousko, kde zahynuli čtyři lyžaři, 17. ledna 2026.
Záchranáři na místě laviny u Finsterkopfu v oblasti Pongau, Rakousko, kde zahynuli čtyři lyžaři, 17. ledna 2026.
Záchranáři na místě laviny u Finsterkopfu v oblasti Pongau, Rakousko, kde zahynuli čtyři lyžaři, 17. ledna 2026.

Horor v bílé tmě: největší lavinové katastrofy, které zasáhly svět

Lavina v sobotu 17. ledna 2026 zasypala v rakouském Štýrsku skupinu sedmi českých skialpinistů. Tři zemřeli. Incident se stal součástí nejčernějšího víkendu v rakouských Alpách – během jediného dne zahynulo osm lyžařů. Za posledních dvacet let pohřbily laviny po celém světě stovky životů – od afghánského Panjšíru po italské Alpy, od Siachenského ledovce po Everest.

Kožní forma antraxu v třech stadiích vývoje na tváři pacientky. Historická lékařská fotografie, archiv Wellcome Collection, Londýn. Ilustrační snímek
Kožní forma antraxu v třech stadiích vývoje na tváři pacientky. Historická lékařská fotografie, archiv Wellcome Collection, Londýn. Ilustrační snímek
Kožní forma antraxu v třech stadiích vývoje na tváři pacientky. Historická lékařská fotografie, archiv Wellcome Collection, Londýn. Ilustrační snímek

Smrt přišla po větru. Sověti 13 let tajili masakr, který způsobil chybějící filtr

Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek

Houby žeroucí radiaci a černé žáby. Když evoluce poráží jadernou katastrofu

Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.

Reklama
Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.
Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.
Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.

Přízrak z kolejí. Jak jeden muž se sekerou děsil Ameriku a unikal spravedlnosti

Osm lidí ubitých ve spánku, včetně šesti dětí. Masakr v městečku Villisca z roku 1912 zůstává jednou z nejčernějších kapitol americké kriminalistiky. Dlouho se věřilo, že jde o izolovaný čin. Moderní vyšetřovatelé ale po sto letech přišli s odhalením: vraždilo se podle stejného scénáře v desítkách dalších domů podél železničních tratí. Kdo byl tajemný „Muž z vlaku“, který za sebou nechával zkázu?

Američtí vojáci vytahují bedny s dokumenty z rokle Dušno u Štěchovic (únor 1946). Tajná mise zajistila archiv K. H. Franka.
Američtí vojáci vytahují bedny s dokumenty z rokle Dušno u Štěchovic (únor 1946). Tajná mise zajistila archiv K. H. Franka.
Američtí vojáci vytahují bedny s dokumenty z rokle Dušno u Štěchovic (únor 1946). Tajná mise zajistila archiv K. H. Franka.

Štěchovický poklad. Proč jsme desítky let věřili lži jednoho vězně?

Američané, nacisté, československé úřady, touha po zlatě i ulhaný vězeň. Příběh štěchovického „pokladu“ začal jako archiv válečných zločinů, ale desítky let žil jako legenda o nevyčíslitelném bohatství. Teprve po mnoha letech vyšlo najevo, jak a proč tento mýtus vznikl – a komu zničil život. Jak to, že lidé tak dlouho věřili lži jednoho muže?

Reklama
Jiří Straka, Spartakiádní vrah, Bestie s dětskou tváří: Skutečný příběh spartakiádního vraha Jiřího Straky, Magazín, truecrime, codagalerie
Jiří Straka, Spartakiádní vrah, Bestie s dětskou tváří: Skutečný příběh spartakiádního vraha Jiřího Straky, Magazín, truecrime, codagalerie
Jiří Straka, Spartakiádní vrah, Bestie s dětskou tváří: Skutečný příběh spartakiádního vraha Jiřího Straky, Magazín, truecrime, codagalerie

Bestie s dětskou tváří. Skutečný příběh spartakiádního vraha Jiřího Straky

Jeden z nejhorších kriminálních případů znovu ožívá v druhé řadě seriálu Metoda Markovič: Straka. Šestnáctiletý mladík Jiří Straka v Praze v roce 1985 znásilnil a zavraždil tři ženy, další napadl. Pro Straku, který zločiny spáchal v době příprav na tehdejší monstr podnik Spartakiádu, se vžilo označení spartakiádní vrah.

Petr Zelenka v poutech u Vrchního soudu v Praze, 11. června 2008. Soud tento den potvrdil doživotní trest za sedm vražd a deset pokusů o vraždu pacientů
Petr Zelenka v poutech u Vrchního soudu v Praze, 11. června 2008. Soud tento den potvrdil doživotní trest za sedm vražd a deset pokusů o vraždu pacientů
Petr Zelenka v poutech u Vrchního soudu v Praze, 11. června 2008. Soud tento den potvrdil doživotní trest za sedm vražd a deset pokusů o vraždu pacientů

Heparinový vrah, který šokoval celé Česko. Jak Petr Zelenka zabíjel na ARO

Psal se rok 2006 a v Havlíčkově Brodě pacienti na ARO náhle masivně krváceli a umírali. Po čase primář odhalil vzorec, který vedl k vedoucímu směny Petru Zelenkovi – zdravotníkovi, jenž zneužil heparin jako smrtící zbraň. Co ho pohánělo a jak dlouho mohl vraždit v systému, který si ničeho nevšiml? V lednu 2008 s ním začal soudní proces.

Reklama
grafika - závažnost dopravních nehod
grafika - závažnost dopravních nehod
grafika - závažnost dopravních nehod

Nehodovost jako Brno. Víme, v jakých městech jsou nejnebezpečnější ulice v Česku

Na brněnských ulicích vloni vyhaslo osm životů, dalších 58 účastníků dopravních nehod skončilo s těžkými zraněními v nemocnici. Pro řidiče a zejména pro cyklisty či chodce je tak druhé největší české město osmkrát rizikovější než Hradec Králové, kde tragicky končí méně než pět nehod z tisíce. Vyplývá to z posledního indexu dopravních nehod Generali České pojišťovny (GČP index).

Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.
Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.
Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.

Peklo v Moravském krasu? Věda po 150 letech přepisuje krvavou záhadu Býčí skály

Uťaté ženské ruce se zlatými prsteny, rozsekaní koně a desítky těl bez hlavy. Když Jindřich Wankel v roce 1872 vstoupil do útrob Býčí skály, věřil, že našel důkaz nejbrutálnějšího masakru v našich dějinách. Jenže po 150 letech moderní věda jeho hororovou vizi přepisuje. Co se v hlubinách Moravského krasu skutečně dělo?

Reklama
Billboard rodiny Sodderových s fotografiemi pěti pohřešovaných dětí a odměnou 5 000 dolarů, umístěný podél State Route 16, Fayetteville, Západní Virginie.
Billboard rodiny Sodderových s fotografiemi pěti pohřešovaných dětí a odměnou 5 000 dolarů, umístěný podél State Route 16, Fayetteville, Západní Virginie.
Billboard rodiny Sodderových s fotografiemi pěti pohřešovaných dětí a odměnou 5 000 dolarů, umístěný podél State Route 16, Fayetteville, Západní Virginie.

Zmizeli v kouři. Vánoční záhada dětí Sodderových, která děsí i po letech

Štědrý večer 1945. Dům v plamenech, pět dětí pryč. V popelu se však nenašla jediná kost. Byla to nehoda, nebo únos maskovaný jako požár? Přeřezané linky, výhrůžky kvůli Mussolinimu a falešné důkazy v krabici od dynamitu naznačují temnější scénář. Přečtěte si mrazivý příběh záhady, která nedala rodině spát celá desetiletí a dodnes zůstává jednou z nejpodivnějších událostí americké historie.

Ilustrační foto - tsunami
Ilustrační foto - tsunami
Ilustrační foto - tsunami

Dívka, která zachránila celou pláž před tsunami. Hodina zeměpisu změnila osud stovky lidí

Tilly Smithové bylo deset let, když světu ukázala, že vzdělání může zachraňovat životy. Vše začalo ráno 26. prosince 2004, když si se svými rodiči užívala první společnou dovolenou v zahraničí a procházela po pláži Mai Khao na thajském ostrově Phuket. Okolí bylo nádherné, obloha jasná a moře na první pohled klidné. Přesto si Tilly všimla, že něco není v pořádku. Jako jediná.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama