Ukrajinští lékaři začali dokumentovat případy plynaté gangrény - závažné bakteriální infekce, která byla postrachem vojáků v první světové válce. Návrat této téměř zapomenuté nemoci doktoři přičítají moderním válečným technologiím, zejména dronům, které komplikují rychlou evakuaci raněných z bojiště.
Rakovina úst a krku je zrádná: zraje plíživě až 10 let. Jakmile se na ni přijde, pacient už mívá metastázy. Podle lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny Mariána Hajdúcha by se přitom dalo rozvoji těchto tumorů zabránit. Spouští je totiž papilomaviry (HPV), které se dají detekovat. Hajdůch proto vyvíjí kloktací testy, které by spolu s vyšetřením krve pacienty v riziku zachytily.
Skoro všichni se s ním během života setkáme. Třem tisícům Čechů ale nadobro změní život: vyvolá u nich rakovinotvorné bujení. Řeč je o takzvaném papilomaviru (HPV), který může za nádory na děložním čípku, penisu nebo hltanu. "Celá tato skupina zhoubných tumorů by přitom nemusela vůbec existovat. Stačilo by, aby se lidé nechali proti těmto virům naočkovat," upozorňuje lékař Marián Hajdúch.
Měli jsme je za vymýcené, ony se ale vracejí. Řeč je o chorobách, jako je černý kašel či žloutenka. Česko každoročně sevře jedna nová epidemie. "Nejprve jsme tady měli RS viry a dětské zápaly plic, pak černý kašel a mykoplazmové infekce. Letos je tu hepatitida," říká epidemiolog Roman Prymula. Všímá si přitom toho, že se tyto vlny začaly častěji objevovat až po pandemii. "Může to souviset," míní.
Žloutenka, tedy virová hepatitida A, letos udeřila s nebývalou silou. „Nevím, kde jsem se nakazil. S nikým, kdo by měl žloutenku, jsem do kontaktu nepřišel. S lékařkou jsme se shodli, že asi v MHD, ale s jistotou to samozřejmě nevím,“ říká Honza z Prahy. Jeho případ potvrzuje, že už dávno neplatí, že se týká jen rizikových skupin. Jak se nákaze vyhnout?
Pacienty můžou připravit o život, pojišťovny zase o peníze. Řeč je o sepsích, které vznikají po operacích. V Česku jich nemocnice každoročně nahlásí až 5,5 tisíce, ukazují data Kanceláře zdravotního pojištění. To je víc než v jiných zemích Evropy. Mezi jednotlivými špitály jsou navíc obrovské rozdíly - rekordman jich vykázal sedminásobek oproti průměru. Odborníci proto chtějí data zveřejňovat.
Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Počty nakažených žloutenkou trhají rekordy. Do konce srpna jich lékaři napočítali 1348. To je víc než osminásobek oproti běžným letům, hlásí pracovníci Státního zdravotního ústavu. Celkem už na nemoc zemřelo 15 lidí. Jak se proti hepatitidě typu A chránit? Podívejte se na další díl pravidelného videoseriálu "Doktore, poraďte!" s lékařem Petrem Šonkou.
Její larvy požírají živou tkáň teplokrevných živočichů. Obvykle jsou oběťmi hospodářská zvířata v tropech. Teď ale Spojené státy potvrdily první případ masožravého parazita u člověka. Stalo se tak po víc než čtyřiceti letech – a odborníci znovu zpozorněli.
Začne to nenápadně: skvrnou v místě přisátí klíštěte. Pokud se ale lymeská borrelióza neléčí, může vyústit až v zápal mozkových blan či obrnu části obličeje. O to varovněji znějí data Státního zdravotního ústavu, podle kterých jsou počty nakažených rekordní. Jen za posledních pět let nabobtnaly o třetinu - zatímco v roce 2021 lékaři napočítali 1014 případů za pololetí, letos už jich odhalili 3057.
Meningitida nebyla prokázaná u žádného z 97 lidí v ubytovacím zařízení v Roztokách u Prahy, které záchranáři v pondělí v noci vyšetřili. Šlo o preventivní opatření kvůli potvrzené nákaze meningitidou u jednoho z ubytovaných zahraničních studentů. Tři lidé jsou jako bezprostřední kontakty v péči nemocnice Motol, řekla mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.
Jedna seniorka leží v nemocnici, dalších 20 lidí je v karanténě. Všichni kvůli choleře. Na severozápadě Polska nyní řeší, jak se tato nemoc mezi tamní obyvatelstvo dostala. Nikdo z nakažených totiž nikam necestoval. Podle místopředsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly si s podobnou záhadou lámali hlavu i českoslovenští epidemiologové, a to v roce 1970. Případ dodnes halí tajemství.
Česko obchází nová hrozba - houbové infekce. Počet úmrtí na tyto nemoci se jen za posledních deset let zvedl skoro na trojnásobek. A bude hůř. Plísním totiž svědčí změna klimatu a stále teplejší počasí. Nemocnice to stojí miliony korun navíc, protože léčba je zdlouhavá a drahá. Přesto tyto nákazy stále nepodléhají povinnému hlášení orgánu ochrany veřejného zdraví. Změňme to, vyzývají experti.
Většina z nás si jazyk uvědomí jen ve chvíli, kdy si ho omylem spálíme horkým nápojem nebo se do něj kousneme. Přitom hraje v našem životě zásadní roli – bez něj bychom nemohli mluvit ani vnímat chuť. Víte, co všechno o vás může jazyk prozradit?
Íránskému pacientovi, který se léčil s tuberkulózu, začala v plicích růst houba. Když jí vědci prozkoumali, zjistili, že jde o nový druh houby Aspergillus, česky kropidlák. Rozhodli se ji pojmenovat po českém vědci, 38letém mykologovi Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. "Když je člověk imunitně oslabený, můžou se i plíce stát substrátem pro výživu houby," říká v rozhovoru.
Mezi nejznámější sexuálně přenosné choroby se řadí chlamydie, kapavka či syfilis. Jejich výskyt v posledních letech celosvětově stoupá. Jen v Česku přijde každý rok k lékaři přes tisícovku lidí nakažených syfilidou. Jak se choroby projevují? A jaká rizika s sebou přinášejí, pokud se včas nezaléčí? Podívejte se na čtvrtý díl druhé série videopořadu První příznaky.
Počty případů žádné z infekcí, které se v současné době více šíří, jako je černý kašel, záškrt nebo tuberkulóza, se neblíží epidemické hranici. Potřebných léků a vakcín je dostatek, další pro děti se dovážejí z Velké Británie, řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).
Tropických nemocí, které si lidé přivezou z dovolené, v Česku přibývá. Teplejší a vlhčí klima způsobilo, že je Evropa přívětivější pro přenašeče oslabujících a někdy i smrtelných patogenů. V šíření exotických chorob jsou však stále na vině hlavně cestovatelé, kteří k prevenci nepřistupují zodpovědně. "Občas se bojí víc léku než nemoci," říká infektolog z motolské nemocnice Milan Trojánek.
Začínají slábnout, v ranách na těle se jim šíří infekce. Nakonec vylétají z úlu zemřít ven, aby ostatním nepřidělaly práci s odklízením těla. Postupně se úl vyprazdňuje, až v něm žádné včely nezbydou. Jejich chovatel tak pozná napadení kleštíkem včelím. Právě tento roztoč je jedním z hlavních důvodů, proč letos v Česku uhynulo nejméně čtvrt milionu včelstev.
V Česku přibývá lidí, kteří trpí odolnou formou tuberkulózy. Běžné léky proti ní nezabírají a trvá i dva roky, než se pacient z nemoci dostane. V roce 2021 tuto formu mělo deset lidí, loni jich už bylo 19. Jediné zařízení, které se o tyto pacienty stará, už naráží na svou kapacitu. Lékaři proto žádají budování dalších center. Zároveň ale uklidňují, že běžný člověk se téměř nemůže nakazit.
Epidemie chřipky a dalších akutních respiračních infekcí v Česku zatím není na ústupu. Nemocniční lůžka a pohotovosti i v lednu plní pacienti, ohroženi jsou hlavně senioři či lidé s jinými chorobami. V nemocnicích leží také mnoho dětí nakažených RS viry. Některá zařízení kvůli epidemii omezila návštěvy. Pohotovosti mají rekordní počty dětských pacientů, často je však rodiče vodí zbytečně.
Osobně nejsem příznivcem dramatických lockdownů. Nová varianta omikron a i virus obecně se zkrátka šíří a šířit se budou. Na začátku pandemie, kdy populace byla ještě naivní, čili neměla protilátky a nebyla očkovaná, samozřejmě opatření směřovala k tomu, aby výbuch nakažených byl co nejmenší. Myslím si, že ale teď už v takové situaci nejsme, uvádí pro Aktuálně.cz primářka Hana Roháčová.
Počet Čechů, kteří se během druhé vlny epidemie nakazili a následně si vyvinuli protilátky, je mnohem vyšší, než tvrdí oficiální data ministerstva zdravotnictví. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje imunolog z Masarykovy univerzity Vojtěch Thon. Češi už jsou podle něj z velké části imunní, situace na podzim by tak nemusela být dramatická. “Je ale třeba co nejdříve doočkovat seniory," říká.
U varianty delta viru SARS-CoV-2 jsou příznaky podobné jako u základního onemocnění. Objevují se zvýšené teploty nebo kašel. Ne tak často se ale popisují poruchy chuti nebo čichu. Navíc se u této varianty častěji objevuje rýma, která také k původnímu onemocnění nepatří, uvádí pro Aktuálně.cz Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.
Léčba nemoci covid-19 se nadále posouvá. Do závěrečné fáze testování se dostává nový lék molnupiravir, který prokazatelně zastavuje množení viru v těle a zabraňuje tak těžkému průběhu onemocnění. Lékaři přípravek považují za průlomový, mohli by jím totiž začít léčit ambulantní pacienty s lehčími příznaky, pro které doteď nemají lék. Nadějné je také to, že má lék fungovat i proti mutacím.
Pořadatelé zkušebního hudebního festivalu, který se konal v barcelonském klubu, aby otestoval šíření nemoci covid-19 na podobných akcích, podle předběžných výsledků neregistrují žádné nakažené mezi účastníky.
