


Trump sliboval "vyčistit bažinu" Washingtonu. Po roce je v ní naložený až po uši
Prezident Donald Trump dělá všechno pro to, aby byl v roce 2020 v podstatě znovu nezvolitelný. Pokud do té doby vydrží v Bílém domě.



Prezident Donald Trump dělá všechno pro to, aby byl v roce 2020 v podstatě znovu nezvolitelný. Pokud do té doby vydrží v Bílém domě.



Bývalý bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn čelí obvinění, že vědomě poskytl Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) chybné informace o svém kontaktu s ruským velvyslancem. Podle agentury Reuters se už vydal do rukou FBI a vzápětí se i přiznal.



Americký prezident Donald Trump a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron se v Paříži shodli na společném boji proti terorismu i spolupráci v obraně. Trump dokonce mluvil o nutnosti bojovat proti klimatickým změnám, což dosud zpochybňoval. Média si ale všímají i údajně nevhodných Trumpových poznámek vůči Macronově ženě.



Podle amerických médií se Bílý dům a osobně i prezident Donald Trump ocitli v krajním ohrožení. Pokud by se prokázalo, že americký prezident měl o komunikaci svého týmu s Rusy povědomí, nebo že ji dokonce sám inicioval, mohlo by vše vyústit až v pokus Kongresu o prezidentovo odvolání. Republikáni obecně zatím stojí za Donaldem Trumpem a vyšetřování ve výborech dosud spíše brzdili. Právě na pevnosti této podpory může do budoucna záviset prezidentský osud Donalda Trumpa.



Donald Trump čelí největší krizi od nástupu do funkce prezidenta USA. O jeho údajném zasahování do vyšetřování tzv. ruské kauzy - kontaktu Trumpova předvolebního týmu s Kremlem - vypovídal před americkým Kongresem už bývalý ředitel FBI James Comey. Jeho předchůdce Robert Mueller teď vede zvláštní vyšetřování celé aféry a zkoumá podezření, že se Rusové snažili ovlivnit loňské prezidentské volby v USA. Podle deníku Washington Post už Mueller vyšetřuje i samotného Trumpa kvůli možné obstrukci spravedlnosti neboli ovlivňování justice. Může to vést až k odvolání amerického prezidenta? Projděte si nejdůležitější otázky a odpovědi k případu.



Nejnovější dění kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa až nápadně připomíná pětačtyřicet let starou aféru Watergate. Nahrávka s někdejším prezidentem Richardem Nixonem rozpoutala aféru nevídaných rozměrů. Stejně skandální je teď podle médií záznam z únorové schůzky, na které se měl Donald Trump snažit přesvědčit šéfa FBI Jamese Comeyho, aby přestal vyšetřovat vazby tehdejšího poradce Michaela Flynna na Rusko. V druhé kauze pak Trump údajně předal Rusům citlivé informace o islamistech. Kreml to odmítl a nabídl, že záznam schůzky zveřejní. Spojené státy si mezitím znovu kladou otázku: Porušil prezident zákon a hrozí mu odvolání Kongresem, tzv. impeachment?



Jihokorejský parlament v tajném hlasování sesadil prezidentku Pak Kun-hje, která čelí korupčnímu skandálu. O jejím dalším setrvání ve funkci hlavy státu definitivně rozhodne až ústavní soud, který na to má 180 dní. V zákonodárném sboru se podle očekávání našla dvoutřetinová většina nutná pro odvolání. Za problémy Pak Kun-hje mohla také její přítelkyně a "Rasputin v sukni" Čche Son-sil. Tato žena vybírala prezidentce Jižní Koreje oblečení, upravovala projevy a hlavně ovlivňovala domácí i zahraniční politiku země.



Opozice v Jižní Koreji předložila návrh na sesazení prezidentky Pak Kun-hje. Hlasovat o tom by se mohlo již v pátek 9. prosince. Pak Kun-hje podle opozice porušila ústavu a trestní zákon, když zneužila prezidentskou moc. Korupční skandál se týká hlavně prezidentčiny důvěrnice Čche Son-sil, která je podezřelá, že blízký vztah k Pak zneužila k vlastnímu obohacení. Kvůli skandálu v Soulu protestovaly statisíce Korejců.



Dočasně odvolaná brazilská prezidentka Dilma Roussefová v pondělí zahájila svou obhajovací řeč před Senátem. "Vím, že budu souzena, ale mé svědomí je čisté. Nespáchala jsem zločin, řekla Roussefové podle agentury AP s tím, že vždy dodržovala ústavu a dělala to nejlepší pro svou zemi. "Nemohu si pomoct, ale cítím hořkost nespravedlnosti," dodala na adresu svých žalobců. Roussefovou podle agentury AFP doprovázel její spojenec, exprezident Luiz Inácio Lula da Silva a několik bývalých ministrů. Rousseffová je viněna z manipulací se státním rozpočtem. Senát o jejím odvolání definitivně rozhodne již v úterý či ve středu.



Makedonský parlament v úterý odmítl odvolat prezidenta Ďorgeho Ivanova kvůli jeho rozhodnutí omilostnit 56 lidí podezřelých z účasti na skandálu s odposlechy a zpronevěry velké sumy státních peněz. Prezident už koncem května vzal zpět milosti pro 22 politiků, na začátku června zrušil i ty zbylé. Prezidentovy kroky ještě zhoršily již rok trvající politickou krizi v zemi. Impeachment iniciovala hlavní opoziční strana Sociálnědemokratický svaz (SDSM). Ta Ivanovovo dubnové rozhodnutí udělit milosti ostře kritizovala, do ulic tehdy vyšly desítky tisíc lidí a Ivanov se ocitl pod tlakem i ze strany EU a USA. I když prezident nakonec vzal milosti zpět, skandál tím neutichl.



Brazílii čeká horké léto. Nejenže země v srpnu hostí ostře sledované olympijské hry, které zatím vyvolávají spíše obavy, ale dozví se i verdikt nad prezidentkou Dilmou Rousseffovou, která čelí ústavní žalobě kvůli manipulacím se státním rozpočtem. Ironií je, že stejný osud hrozí i jejímu nástupci Michelu Temerovi. Kvůli korupci.



Brazilský senát podle očekávání posvětil ústavní žalobu proti prezidentce Dilmě Rousseffové, a to hlasováním v poměru 55 ku 22. Ta nyní bude muset kvůli impeachmentu na 180 dnů odstoupit z funkce. V té Rousseffovou nyní nahradí viceprezident Michel Temer, který sám čelí podezření z braní úplatků. Výsledek ostře sledovaného hlasování byl de facto znám dopředu, protože už během mnohahodinové debaty se většina senátorů vyjádřila pro ústavní žalobu, a to kvůli údajné manipulaci s výsledky státního rozpočtu.



Úřadující předseda dolní komory brazilského parlamentu Waldir Maranhao zrušil rozhodnutí poslanců o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Vyhověl tak žádosti generálního prokurátora, který žádal opakování hlasování v dolní komoře kvůli procedurálním chybám. Stalo se tak ale jen na pár hodin a Maranhao posléze své rozhodnutí odvolal.



Neoblíbené brazilské prezidentce Dilmě Rousseffové reálně hrozí ústavní žaloba a nedobrovolný konec ve funkci. Ona sama mluví o puči. Její stoupenci pak poukazují na to, že ji mají nahradit politici, kteří čelí podezření z braní mnohamilionových úplatků. "Rousseffová nic neukradla, soudí ji ale banda zlodějů," napsal rovnou sloupkař Mario Sergio Conti. Podle organizace Transparency International je současný stav takový, že velmi vážným obviněním čelí až 60 procent brazilských zákonodárců. Mnohdy vážnějším než prezidentka.



Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová prohrála v dolní komoře parlamentu hlasování o ústavní žalobě. Pro její sesazení se vyslovila potřebná dvoutřetinová většina, tedy 342 z 513 poslanců. Debata by se z Poslanecké sněmovny nyní měla přesunout do Senátu, který o dalším politickém osudu první prezidentky v dějinách země rozhodne s konečnou platností. Rousseffová je podezřelá z manipulace rozpočtovou statistikou v roce 2014, která měla umožnit její znovuzvolení. Prezidentka tvrdí, že se ničeho špatného nedopustila a nebyla z ničeho obviněna. Nynější tažení za své odvolání označuje za "puč".



Před budovou parlamentu v brazilské metropoli se scházejí jak odpůrci, tak i přívrženci prezidentky Dilmy Rousseffové, o jejímž osudu v neděli rozhodne hlasování v Senátu. Oba tábory se chystají zaplnit ulice. V hlavním městě na prostranství před parlamentem policisté vztyčili ocelové zábrany, policie je v pohotovosti i v dalších městech.



Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová je po úterý opět o něco blíže možnému nedobrovolnému konci ve funkci. Strana brazilského demokratického hnutí (PMDB), největší partaj v zemi, totiž oznámila, že vystupuje z vládní koalice. To prezidentce nehraje do karet, jelikož ji už příští měsíc čeká v parlamentu takzvaný impeachment, tedy proces odvolání. Vedení PMDB rozhodlo, že všech šest zbývajících ministrů musí do 12. dubna vystoupit z vlády, nebo bude čelit etické proceduře. Ministr turistiky Henrique Eduardo Alves podal demisi už v pondělí. Rousseffovou by v čele státu chtěl nahradit pětasedmdesátiletý šéf (PMDB) a viceprezident Michel Temer.



Brazilci se bouří proti rozhodnutí prezidentky Dilmy Rousseffové jmenovat exprezidenta Lulu da Silvu šéfem své vlády. Tomu hrozí zatčení v souvislosti s korupčním skandálem. Tento krok má podle opozice rovněž pomoci Rousseffové předejít odvolání z funkce, které jí hrozí kvůli chystané ústavní žalobě. Někdejší charismatický lídr země Lula da Silva se díky nové funkci stává druhou nejmocnější politickou postavou v zemi.



Ukrajinská opozice útočí na prezidenta Porošenka. Vytýká mu diktátorské sklony, potírání svobody slova a korupci. Vyhrocení politické debaty dokonce vedlo ke zrušení populární politické talkshow na jednom z nejsledovanějších ukrajinských kanálů. Nervozita a radikalizace opozice navíc přihrává ruské propagandě. Vládní koalice se fakticky rozpadla kvůli nedávnému hlasování o ústavních reformách a prezident má co dělat, aby si v parlamentu zajistil potřebný počet hlasů.



Jsme ochotni se bavit také o návrzích opozice, cílem je širší než třípětinová většina, říká ministr, který je za novelu základního zákona odpovědný.