V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo půl deváté hodiny večerní, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost.
V sobotu nastane vzácný černý Měsíc - třetí nov ze čtyř v letní sezoně. Jev sice nebude vidět, neosvětlená strana Měsíce totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost. Někteří ji spojují s koncem světa a odkazují na slova z evangelia podle Marka: "Slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého." Svit Měsíce neovlivní pozorování hvězd a planet, takže noční obloha se otevře v celé své kráse.
Oceánem vesmírného prostoru pluje hlava delfína a obří oliheň. V dalekých souhvězdích spolu bojují draci. Mlhoviny, které se podle těchto zvířat jmenují, jsou zachyceny na některých ze snímků roku 2023 vyhlášených Českou astronomickou společností. Fotografie zachycují vzdálené galaxie, hlubiny vesmíru i blízko letící komety. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na ty nejlepší z nich.
Předáním cen hercům Russellu Croweovi a Alicii Vikander vyvrcholilo páteční slavnostní zahájení karlovarského filmového festivalu. Pršet přestalo akorát včas, aby lidé na červeném koberci pozdravili největší hvězdy. Přijeli Jiřina Bohdalová, Jitka Čvančarová, Ivan Trojan a nečekaně také Michael Fassbender.
„Pokud vyšleme další sondu za hranice sluneční soustavy způsobem, jakým to udělala NASA, bude mi 100 let, než tam dorazí. Musíme dělat věci rychleji. Přímo ze Země můžeme pohánět malou sondu mimořádně silným laserem a dostat se na pětinu rychlosti světla,” líčí Pete Worden, bývalý šéf výzkumného střediska NASA Ames a dnes vedoucí první mise, která bude pátrat po mimozemské inteligenci.
Hvězdy lze ve městech pozorovat o poznání hůř než na venkově, často nejsou vidět vůbec. Může za to jev zvaný světelné znečištění. Ten s sebou podle vědců nese i závažnější důsledky. V ohrožení je nejen lidské zdraví, ale především příroda, varuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Téma chce ministerstvo životního prostředí zvednout během předsednictví Rady Evropské unie.
Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.
Po městu Žebrák na Berounsku je nově nese jméno planetka Sluneční soustavy, která obíhá na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Planetku s číslem 131181 objevili čeští astronomové Petr Pravec a Lenka Kotková, jméno navrhl Jan Florian z Hvězdárny Žebrák. Mezinárodní astronomická unie návrh jména přijala.
"Tak jsem to přežil!" vyhrkl na mě Karel Pacner před pár dny do telefonu a všechno vypadalo, že je na dobré cestě. Chystal se napsat ještě řadu knih a se svým doktorem, kardiologem Petrem Neužilem, byl domluvený, že ho dotáhne do stovky. Jenže stehenní krček je "sviňa" a jeho srdce nebylo ze železa. Ani fakticky, ani obrazně. Neúnavný publicista ve středu zemřel. Bylo mu pětaosmdesát let.
Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva, zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který 24. dubna 1990 vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií.
Mezi 5. a 6. květnem by měl vrcholit meteoritický roj Éta Aquarid, viditelný těsně před svítáním i v Česku. Fotograf Fergus Kennedy, který má s podobnými jevy bohaté zkušenosti, radí, jak pořídit co nejlepší snímky.
Země v těchto dnech prochází na své dráze skrze ledoprachový proud částic rozptýlených za kometou Swift-Tuttle. Mimochodem, zatímco nyní se střetáváme pouze s jejími nepatrnými částečkami, podle některých vědců se za 2400 let může kometa ocitnout tak blízko Zemi, že by mohla lidstvo ohrozit. Zatím nám však Swift-Tuttle přináší jen radost - v podobě stovek zářících meteorů, zvaných Perseidy. To je patrné i z těchto snímků z nejrůznějších koutů Evropy.
Čím dál více lidí se při cestách vydává za pozorováním krás noční oblohy na odlehlejší místa, kde výhledy nekazí světelný smog. Na chuť astroturistickému trendu přišli už i hotely a poskytovatelé ubytování, kteří lidem nabízí speciální zážitkové pobyty. Na 27. července navíc připadá nejdelší pozorovatelné zatmění Měsíce v tomto století.
Vědci objevili gravitační vlny předpovězené Albertem Einsteinem. Ve stejnou dobu jako světlo ze stejné vesmírné události.
Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Objev rovněž poskytuje dosud nejsilnější důkazy, že krátké záblesky záření gama způsobuje právě spojení dvou neutronových hvězd.
Největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už padesát roků provozu. Je však stále ve skvělé technické kondici. Perkův dalekohled spustil provoz 23. srpna 1967. Od té doby byl už několikrát modernizován. Řídicí systém dalekohledu byl celkem třikrát modernizován (1982-1987, 1996-1998, 2007). Na jeho poslední modernizaci a automatizaci se podílela česká firma ProjectSoft z Hradce Králové. Pozorování Perkovým dalekohledem vedla k řadě významných vědeckých výsledků, které byly zveřejněny ve formě článků v mezinárodních astronomických časopisech.
Radioteleskop ALMA vyfotil ve vysokém rozlišení souhvězdí Orion. A astronomové se při přiblížení fotografie nestačili divit. Teleskop zachytil působivé záběry exploze při zrodu hvězd před 500 lety. Souhvězdí Orion se nachází asi 1350 světelných let od nás. Jedná se o velmi aktivní oblast, kde v současnosti vznikají nové hvězdy. Exploze vytvořila stovky mohutných výtrysků plynu a prachu odlétajících do mezihvězdného prostoru rychlostí až 150 kilometrů za sekundu.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Astrolog Jiří Kubík sestavil prezidentovi Miloši Zemanovi horoskop až do roku 2019. Z něj vyplývá, že od září ještě poroste Zemanova síla a popularita, od příštího roku však přijdou komplikace a konstelace pro volební rok 2018 na 99 procent nevypadají vůbec oslavně. V roce 2018 mu navíc předpovídá zásadní zdravotní problém.
Jsou to paradoxy. Zatímco pozorování Perseid bývá hitem léta, možná ještě zajímavější meteorický roj Geminidy laickou veřejnost netáhne. Za hodinu pozorování lze přitom vidět dvojnásobný počet meteorů, mezi nimi i výrazně vyšší množství bolidů, tedy velmi jasných meteorů, a celá podívaná trvá dvakrát déle. "Může se zdát, že Geminidy jsou opomíjeným rojem, ale to platí pouze pro laickou veřejnost. Vědci se jejich sledování nejrůznější technikou věnují pravidelně celá desetiletí," říkají v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronomové Jiří Srba a Sylvie Gorková z Hvězdárny Valašské Meziříčí.
