Reklama
Reklama

Husité


František Šmahel, historik. 2006
František Šmahel, historik. 2006
František Šmahel, historik. 2006

Zemřel historik František Šmahel, uznávaný znalec husitství a reformace

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel, odborník na dějiny pozdního středověku, sdělila v pondělí Markéta Růžičková z Akademie věd ČR. Profesor Šmahel byl světově uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a reformace ve střední Evropě.

Martin Chadima
Martin Chadima
Martin Chadima

Podcast: Kacířská hnutí jsou detektivkou sama o sobě

Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.

Reklama
Nejdražší film české kinematografie Jan Žižka se stal propadákem
Nejdražší film české kinematografie Jan Žižka se stal propadákem
Nejdražší film české kinematografie Jan Žižka se stal propadákem

Filmový propadák Žižka měl obří ambice. Důvodů, proč je nenaplnil, bylo víc

Film Jan Žižka se stal nejdražším snímkem v historii české kinematografie. I když stál 450 milionů korun, vydělal v kinech jen zlomek částky – necelých 150 milionů. Spektákl režiséra a producenta Petra Jákla neuspěl ani u kritiků. Co filmu vyčítali? A jaké schopnosti režiséra naopak recenzenti vyzdvihovali? Podívejte se na Historky z placu.

Hradec Králové, Orlické nábřeží, vily
Hradec Králové, Orlické nábřeží, vily
Hradec Králové, Orlické nábřeží, vily

Hradec Králové, Morušovka: úžasné vily byly tak luxusní, že své majitele zruinovaly

Dříve řeka Orlice tvořila přirozenou obrannou překážku královéhradecké pevnosti. Když barokní hradby na konci 19. století zcela zmizely, na jejím břehu vznikla nejstarší vilová čtvrť ve městě. Ohromující jsou tu zejména honosné neorenesanční rodinné domy stavitele Václava Rejchla. Sekundují jim velkorysé funkcionalistické vily, které patřily ve své době k nejluxusnějším stavbám ve městě.

Reklama
Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej
Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej
Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej

Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej

Svatá válka byla krutá z obou stran, v historickém vědomí to zůstalo na dlouho a země tím utrpěla. I proto už nikdy k takovým událostem nedošlo, říká historik Petr Čornej, autor oceňované biografie Jana Žižky a také knižní novinky Husitská revoluce. Žižka je prý jeho osudem. První fotku v kočárku mám pod jeho sochou, nešlo to jinak. Neposuzuji ho podle kategorie dobra a zla, dodává.

Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej
Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej
Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej

Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej (2)

Svatá válka byla krutá z obou stran, v historickém vědomí to zůstalo na dlouho a země tím utrpěla. I proto už nikdy k takovým událostem nedošlo, říká historik Petr Čornej, autor oceňované biografie Jana Žižky a také knižní novinky Husitská revoluce. Žižka je prý jeho osudem. První fotku v kočárku mám pod jeho sochou, nešlo to jinak. Neposuzuji ho podle kategorie dobra a zla, dodává.

Petr Čornej
Petr Čornej
Petr Čornej

Čornej po úspěchu biografie o Žižkovi napsal Husitskou revoluci

Po úspěchu biografie o Janu Žižkovi napsal historik Petr Čornej, který se specializuje na dějiny pozdního středověku, novou knihu nazvanou Husitská revoluce: Stručná historie. V krátkých kapitolách vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad.

Reklama
Jan Kužník
Jan Kužník
Jan Kužník

Obrazem: Poklad z Milevska. Možná hřeb z Ježíšova kříže v tajných chodbách kláštera

Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.

Kostel svatého Jiljí (Milevsko)
Kostel svatého Jiljí (Milevsko)
Kostel svatého Jiljí (Milevsko)

Objev století: Čeští vědci nalezli hřeb, kterým mohl být Kristus přibit ke kříži

Archeologové v tajné chodbě Kláštera Milevsko objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Nálezové okolnosti, historické souvislosti a veškeré indicie zatím naznačují, že useknutý kus kovu s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době jejího ukrytí považovali řeholníci za část hřebu z Pravého kříže, kterým byl přibit Ježíš Kristus.

Reklama
Kostnice, Žehuň, kosti, lebka, Kolínsko
Kostnice, Žehuň, kosti, lebka, Kolínsko
Kostnice, Žehuň, kosti, lebka, Kolínsko

Vědci v kostnici v Žehuni odhalili zřejmě ostatky husitů padlých po bitvě u Lipan

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti, které mohou patřit husitským bojovníkům a účastníkům bitvy u Lipan. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.

Pražská defenestrace - 600. výročí
Pražská defenestrace - 600. výročí
Pražská defenestrace - 600. výročí

Foto: Radní letí z oken a ubíjí je dav. Praha si připomněla 600 let od defenestrace

Vedení Prahy 2 si připomnělo 600 let od okamžiku, kdy ozbrojenci vyhodili z oken radnice katolické radní, které pak následně ubil husitský dav. Tedy První pražskou defenestraci, kterou započaly husitské války. Karlovo náměstí se pro připomenutí této události na den obléklo do středověkého hávu a večer natěšený dav shlédl rekonstrukci této historické násilné scény.

600 let od defenestrace: Lidi bych z oken neházel, není na co být hrdý, říká historik
600 let od defenestrace: Lidi bych z oken neházel, není na co být hrdý, říká historik
600 let od defenestrace: Lidi bych z oken neházel, není na co být hrdý, říká historik

600 let od defenestrace: Lidi bych z oken neházel, není na co být hrdý, říká historik

Každý extrémní pohled na husitství škodí. Vynášet tu dobu a tvrdit, že každý husita byl skvělý, je stejný nesmysl, jako zatracovat hnutí jako celek, míní historik Pavel Soukup. 30. července uplyne 600 let od Pražské defenestrace. Vyhození několika konšelů z okna novoměstské radnice je považováno za začátek husitských válek. Husitství změnilo dějiny českých zemí, věděla o něm celá Evropa a měla potřebu se k němu vyjadřovat, vysvětluje historik.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama