V píscích starověkého města Džanet - asi 160 kilometrů severovýchodně od Káhiry - narazili archeologové na nález, který nemá v moderní egyptologii obdoby. V jedné z královských hrobek totiž objevili 225 dokonale vypracovaných a zachovalých pohřebních figurek. Objev okamžitě získal status senzace - a to nejen kvůli rozsahu nálezu, ale i kvůli záhadám, kterým může pomoci přijít na kloub.
Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem. Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.
Na pražském Žižkově najdete unikát - dvoupodlažní kaplovou hrobku v klasicistním stylu. Hrobka, která je nyní na prodej, po kompletní renovaci dosahuje výšky pěti metrů a 26 metrů čtverečních. I přes historický vzhled je vybavena moderním solárním systémem. Jedná se o jedinou hrobku s elektřinou na Olšanských hřbitovech.
Když šéf archeologického týmu Piers Litherland prošel úzkým průchodem do nově objevené hrobky, ještě netušil, jak úchvatný pohled ho čeká. Před jeho očima se rozzářil modrý strop posetý zlatými hvězdami – nepochybné znamení, že vkročil do místa posledního odpočinku egyptského panovníka.
Třetí místo obsadili na mezinárodní soutěži v kopání hrobů v maďarské Pécsi mladí hrobníci z Hřbitovů města Olomouce. V mezinárodní konkurenci uspěli díky precizně vykopaným, vyzdobeným a následně úhledně zaházeným hrobům.
Ten prsten se v bájné hrobce Petra Voka v podzemí kláštera ve Vyšším Brodě objevil zázrakem v roce 2011. Patřil Vokově ženě, Kateřině z Ludanic, a není to obyčejný šperk. Druhý má na ruce sám Petr Vok. Oba se dají k sobě přesně přiložit a tvoří jedinečný celek. Odborníci nyní zrekonstruovali podobu obou šperků a vytvořili jejich kopie.
Čeští odborníci učinili další významný objev v egyptské archeologické lokalitě v Abúsíru. Nalezli dosud neprozkoumanou hrobku královského písaře Džehutiemhata, která je bohatá na výzdobu v podobě mnoha hieroglyfických textů a vyobrazení. Sestávají především z rituálních a náboženských textů, které měly duši zemřelého zajistit věčný život na onom světě.
Celá staletí nikdo netušil, kde se doopravdy nachází. Badatelé existenci rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě potvrdili až v roce 2011. Místo odpočinku Petra Voka, dosud nerozluštěnou nápisovou kartuš i nalezený záhadný prsten si budou moci zcela výjimečně virtuálně prohlédnout návštěvníci kláštera. Jedinečná akce má pro zájemce jen omezený počet míst.
V cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě si mohou lidé poprvé prohlédnout věrnou kopii záhadného snubního prstenu Kateřiny z Ludanic, ženy posledního Rožmberka Petra Voka. Prsten ze čtrnáctikarátového zlata je osazený smaragdy a rubíny. Originál leží ve stejném klášteře, na Vokově cínovém sarkofágu v rožmberské hrobce, kde se objevil před necelými 15 lety.
V polovině 16. století byl Jan IV. Popel z Lobkowicz nejvýznamnějším šlechticem českého království na dvoře Ferdinanda I. V případě nepřítomnosti panovníka jej zastupoval. Jeho hrobku sice objevili už v roce 1911, zapomněli však zaznamenat, kde přesně leží. Při rekonstrukci podlahy byl vchod do podzemí zazděn. Až letos v únoru ji archeologové znovu objevili. V pondělí začal její podrobný průzkum.
Britský egyptolog Howard Carter narazil v roce 1922 v Údolí králů na schod v podlaze, který vedl k místu posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Objev hrobky plné zlatých předmětů, vycpaných zvířat a hlavně s nádherně zdobeným sarkofágem vládce starověkého Egypta nakonec změnil dějiny archeologie. Od Carterova úmrtí uplynulo 85 let. Podívejte se na obarvené historické snímky z jeho expedice.
Dokonce i po sto letech přináší Tutanchamonova hrobka nové informace o životě a době známého faraona. Čeští egyptologové díky ní například objevili "recept" na mumii. Teď hrozí, že kvůli snížení příspěvků od státu ztratí povolení k výzkumu. "Mělo by to devastující vliv na naši práci," říká Renata Landgráfová, která bude od ledna novou ředitelkou Českého egyptologického ústavu.
Spletl se kronikář, nebo autor nápisu na sarkofágu Petra Voka? Zemřel poslední z Rožmberků šestého listopadu 1611 v Třeboni, nebo o den dříve, jak zdánlivě stojí na kartuši v hrobce? Badatelé našli odpověď nejen na tyto otázky díky podrobnému 3D modelu. Nové objevy zveřejnili v den 412. výročí smrti Petra Voka.
Čeští egyptologové odkryli v egyptském Abúsíru pohřební komoru hrobky označované jako AW6. Ačkoli k ní přiléhal mumifikační depozit nevídaných rozměrů, samotné místo posledního odpočinku majitele hrobky Vahibre-meri-Neita překvapilo archeology svou strohostí a nedokončeností, ale i netradiční dispozicí. Nový objev popisuje v rozhovoru pro Aktuálně ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák.
Čeští egyptologové odkryli pohřební komoru staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. Právě k jeho hrobce patřil také objev největšího dochovaného pohřebního depozitu, který byl dosud v Egyptě odhalen. Nyní se egyptologům podařilo odkrýt místo posledního odpočinku jeho majitele a dozvědět se o něm více, navzdory tomu, že pohřební komora neunikla řádění starověkých vykradačů hrobů.
Českým egyptologům se povedlo odkrýt v Egyptě dosud největší nalezený mumifikační depozit. Jedná se o místo, kde se rituálně uchovávaly předměty po balzamování, jako jsou zbytky použitých materiálů, nádob či textilií. O nejnovějším objevu, ale i náboženském smýšlení starověkých Egypťanů hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Českého egyptologického ústavu a religionista Jiří Janák.
Experti se na dlouhá léta naposledy vrátili do legendami opředené rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě. Před jejím definitivním zapečetím provedli podrobný kamerový průzkum. Objevili snubní prsten posledního Rožmberka Petra Voka a masivní zlaté řetězy patřící nejspíš jeho manželce. Záhadou zůstává neoznačený cínový sarkofág.
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
Speciální teleskopickou kamerou vědci ve čtvrtek nahlédli do hrobky královského hofmistra Vojtěcha z Pernštejna. Objevili zdobenou rakev zemřelého i osobní růženec a kříž Žofie Těšínské - Vojtěchovy příbuzné. Hrobka, která je v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích, je prý chráněna smrtelnou kletbou.
Vědci speciální kamerou podrobně prozkoumají hrobku významného šlechtice Vojtěcha z Pernštejna. Muže, který k smrti odsoudil masovou vražedkyni a vysloužil si za to její prokletí. Také samotné místo jeho odpočinku - v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích - je prý chráněno smrtelnou kletbou. Tentokrát od Vojtěchovy vdovy. Dozvíme se po půl tisíciletí, zda byl Vojtěch otráven?
Co dokázal Tomáš Baťa ve Zlíně, to o půl století dříve vybudoval Carl Dittrich v Krásné Lípě u Rumburka. Továrník a mecenáš nechal v obci zřídit nemocnici, městské lázně, sirotčinec, park a nejkrásnější mauzoleum v Čechách. Hrobka je však dnes dokladem toho, jak rychle se na továrníka zapomnělo. Od odsunu Němců nikdo neměl zájem mauzoleum zachránit a opravit. Až do nedávna.
Zapomenuté místo odpočinku jednoho z nejvýznamnějších šlechticů českých dějin, Jana Jiřího ze Švamberka, objevili vědci v roce 2017, po celých 400 letech od jeho smrti. Následný průzkum kamerou však přinesl nové otázky. Letos se proto odborníci vydali místo podrobněji prozkoumat.
Ondrej Jajcaj je známým vykradačem hrobů, samozvaným umělcem a především vášnivým sběratelem protéz lidských chrupů. Až do loňského roku vlastnil také exempláře skladatelů Johanna Strausse a Johannese Brahmse. Ty se však po šestnácti letech od jejich získání z vídeňské hrobky rozhodl vrátit rakouskému hlavnímu městu. O cestě zubních protéz do Vídně natočil český režisér Petr Šprincl doku-fikci s názvem Vienna Calling. V rozhovoru přiznává, že štáb chtěl zuby vrátit v rakouské televizi. Tam je však odmítli s tím, ať jim napíšou e-mail. Experimentální road movie se tento týden představí také na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Elbe Dock v Ústí nad Labem.
Hrobka snad nejznámějšího egyptského faraona Tutanchamona byla zrestaurována. Cílem devítiletého projektu bylo zabránit novým škodám způsobeným náporem návštěvníků. Napsal o tom britský zpravodajský web BBC.
