Divočina švédského pohraničí ukrývá skutečnou "motoristickou" raritu. Båstnäs bilkyrkogård neboli hřbitov aut. A rovněž se tu uchovává tragický osud dvou bratrů, kteří chtěli zbohatnout, ale vůbec neodhadli, kdy se svým podnikáním přestat.
Pozemek na okraji malé rolnické obce na jihu Ruska se koncem loňského léta začal plnit desítkami nově vykopaných hrobů vojáků zabitých na Ukrajině. Místa odpočinku označují jednoduché dřevěné kříže a pestrobarevné věnce se znaky ruské Wagnerovy skupiny, obávané a utajované soukromé armády, píše agentura Reuters.
Otevřít starou stodolu nebo garáž a najít tam poklad. To je jistě sen nejednoho sběratele prakticky čehokoliv, ale zejména automobilů. Čas od času se někomu povede pod hromadou sena najít vzácné auto a následně ho prodat za miliony. Existují ale i místa, odkud už ani sebevzácnějšímu autu nikdo nepomůže. Podívejte se, jak vypadají ukryté automobilové poklady, ale i jejich hřbitovy.
„Hřbitov sloužil nejen pro vojáky z nedaleké Invalidovny, ale i pro vojáky s posádkou v Praze. V důstojnické části hřbitova, kde výzkum probíhá, bylo několik tisíc vojáků a jejich rodinných příslušníků. Celkem měl ale ten prostor 24 tisíc metrů čtverečních,” popisuje archeolog Martin Vyšohlíd oblast u Pernerovy ulice v pražském Karlíně.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
Moderní obřadní síň evokující loď Enterprise ze seriálu Star Trek vyroste ve středočeském Týnci nad Sázavou. Porotu, která vítězný návrh vybrala, si betonová konstrukce získala svým tvarem, přijatelnou cenou i prosklenými stěnami, ty se navíc v létě dají otevřít.
Pátrání po ostatcích sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, neustává ani po 82 letech od atentátu na tohoto vrcholného nacistického pohlavára.
Jak i po smrti co nejméně zatížit životní prostředí, řeší čím dál více Čechů. Zájemci o šetrný pohřeb mohou nechat popel svých blízkých uložit například v Lese vzpomínek na pražském Ďáblickém hřbitově, mnoho dalších možností ale na rozdíl od jiných zemí nemají. To by se mohlo v příštích letech změnit. Zelené pohřebnictví bude brzy běžné, věří expert ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý.
Na Ďáblickém hřbitově v Praze už sedm let funguje Les vzpomínek. Jde o dosud nejužívanější způsob ekologického pohřbívání v Česku - lidský popel zde umisťují ke stromům, a to buď v rozložitelné urně, nebo jen volně do hlíny. "Místo nabízí možnost pro lidi, kteří touží po šetrnějším, přírodě bližším způsobu pohřbení," uvádí Tereza Chmelařová, správkyně lesa a členka spolku Ke kořenům.
V anglickém městě Stockton-on-Tees vyvolal vlnu rozhořčení pivní festival pořádaný místním kostelem Panny Marie. Jeho návštěvníci totiž se sklenicemi zlatavého moku posedávali kolem náhrobků přilehlého hřbitova. Mnozí diskutující na sociálních sítích to považují za neúctu k zemřelým.
Na hřbitově v Thiais u Paříže byla dokončena renovace hrobu českého malíře Josefa Šímy. Slavnostní ceremonie za vydatného deště se zúčastnili český velvyslanec ve Francii Michal Fleischmann a zhruba dvě desítky hostů.
Památku obětí komunistického režimu uctili v sobotu na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.
Pětadvacátého března 1991 začal zkušebně vysílat 216 metrů vysoký televizní vysílač na pražském Žižkově. Už od počátku stavby v listopadu 1985 vyvolávala věž kontroverze. Dokonce byla před několika lety v mezinárodní anketě označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Nicméně mezitím se vysílač s restaurací a vyhlídkou stal neodmyslitelnou součástí panoramatu Prahy. Podívejte se, jak se stavěl.
Legenda české fotografie Jindřich Štreit vydal novou knihu, nazvanou Village People. Anglický název je namístě, publikace zobrazující život na vesnici v letech 1965 až 1990 je totiž několikajazyčná a vydalo ji zároveň německé nakladatelství Buchkunst a český Kant. Kniha objevuje mnoho dosud nepublikovaných Štreitových fotografií.
Zdena Mašínová mladší byla desítky let přesvědčená, že ví, kde komunisté pohřbili její matku. Spoléhala na informace, které obdržela v roce 1956 od hrobníka. Archeologická sonda však nyní ukázala, že nebyly přesné. Archeolog Jan Havrda, který vedl průzkum na ďáblickém hřbitově v Praze, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že nyní je už málo pravděpodobné, že se ostatky Mašínové ještě někdy najdou.
Situace byla komplikovanější. Objevili jsme dvě hrobové jámy a odkryli 12 rakví. V jedné z nich byly pozůstatky starší ženy, nálezy ale nekorespondovaly s údaji, které o Zdeně Mašínové starší máme k dispozici, oznámili archeologové. Praha chce místo na ďáblickém hřbitově upravit. Mělo by být svědectvím o režimech, které si nevážily lidí a podle toho s nimi zacházely, řekla radní Milena Johnová.
Co dokázal Tomáš Baťa ve Zlíně, to o půl století dříve vybudoval Carl Dittrich v Krásné Lípě u Rumburka. Továrník a mecenáš nechal v obci zřídit nemocnici, městské lázně, sirotčinec, park a nejkrásnější mauzoleum v Čechách. Hrobka je však dnes dokladem toho, jak rychle se na továrníka zapomnělo. Od odsunu Němců nikdo neměl zájem mauzoleum zachránit a opravit. Až do nedávna.
Občas srovnáváme nynější pandemii se španělskou chřipkou. Jenže to byla jiná nemoc i jiný svět. Na snímcích to vypadá občas podobně jako dnes: roušky, plné nemocnice, zavřené školy a divadla. Jenže tehdy to bylo mnohem horší. Končila světová válka, mnohde panoval hlad, neexistovala antibiotika, a úmrtnost byla velmi vysoká. Unikátní snímky dovolují nahlédnout do ulic a nemocnic v letech 1918-1920
Když ujgurskému básníkovi Azizi Isovi Elkunovi zemřel v roce 2017 otec, nemohl se jeho pohřbu v čínské provincii Sin-ťiang z bezpečnostních důvodů zúčastnit. Proto si našel jiný způsob, jak jeho hrob navštívit alespoň virtuálně. Začal sledovat satelitní snímky hřbitova.
K hrobu Karla Gotta na pražských Malvazinkách přicházely na Štědrý den už od rána desítky lidí. Fanoušci zpěváka, který zemřel 1. října v 80 letech, na něj na místě v tichosti vzpomínali, k hrobu dávali hořící svíčky a mnozí z nich místo fotili.
