Společnost stojící za hrou Cards Against Humanity sdělila, že koupila pozemek na americko-mexické hranici a najala si právníky na to, aby se stavba "Trumpovy zdi" pokud možno co nejvíce protáhla a prodražila. Za příspěvek 15 dolarů se až 150 tisíc lidí mohlo zapojit do boje na "záchranu Spojených států od nespravedlnosti, lží, rasismu a celozrnné enchilady (plněné kukuřičné placky)".
Německá vláda rozhodla, že prodlouží pohraniční kontroly o dalších šest měsíců. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere v písemném prohlášení uvedl, že úřady budou pokračovat v kontrolách na hranici Německa s Rakouskem a také u leteckých spojů z Řecka. Informovala o tom agentura AP. Podle de Maiziera budou kontroly nadále prováděny vzhledem ke "značnému rozsahu nelegální migrace" a k problematické bezpečnostní situaci v Evropě po několika teroristických útocích v posledních letech. Německo zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem v září 2015, tedy v době, kdy příval žadatelů o azyl do Německa vrcholil. Pohraniční kontroly prodlužuje o další půlrok také Dánsko.
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal Evropskou unii o uhrazení poloviny nákladů na stavbu plotu, který Maďarsko vybudovalo na svých jižních hranicích, aby zabránilo ilegálnímu pronikání migrantů na své území. Podle úřadů výdaje činily kolem 800 milionů eur (21 miliard korun). V pátek to napsala agentura AP. Orbán tvrdí, že ploty postavené v roce 2015 chrání nejen Maďarsko, "nýbrž celou Evropskou unii proti záplavě ilegálních migrantů". Evropa podle něj potřebuje projevit solidaritu s maďarským úsilím ochránit hranice, a ne jen s Řeckem a Itálií.
Fyzická hranice mezi Irskem a Severním Irskem je podle britské vlády nepřijatelná. Navzdory dlouhodobé snaze Evropské unie o zklidnění tamější situace považují mnozí diplomaté takový požadavek za příliš idealistický. Další dokumenty týkající se brexitu budou zveřejněny nejpozději na začátku příštího týdne.
Rusko je jedním z mála států světa, které uznávají samostatnost Jižní Osetie a Abcházie. Dvojici území, která před devíti lety vyhlásila nezávislost na Gruzii, ale mnoho zemí považuje spíše za protektoráty. Ruský vliv na ně navíc postupně sílí. Vojáci Jižní Osetie například spadají pod ruskou armádu a obě oblasti jsou závislé na miliardových finančních příspěvcích z Moskvy. "Partnerství" s těmito regiony se snažil ještě více utvrdit sám ruský prezident Vladimir Putin, když toto úterý navštívil přímořské město Picunda v Abcházii.
Částí hranice mezi Finskem a Norskem se již roky táhne horskými a bažinatými pustinami plot. Každoročně ho obnovuje a spravuje padesátka zaměstnanců. Ještě zajímavější je, že zde slouží proti živelné migraci. Nutno však dodat, že proti migraci sobů, kterých tu na úplném severu Evropy, v oblasti Laponska, žijí tisíce.
Německá policie postupně spouští nárazové hraniční kontroly na dálnicích do Polska a České republiky. Děje se tak v souvislosti s červencovým summitem zemí velkých ekonomik G20 v Hamburku. Dneškem počínaje se zavádějí například kontroly na dálnici A4 v pohraniční oblasti s Polskem. Spolková republika hovořila o chystaných dočasných kontrolách už dříve. Během summitu se totiž očekávají rozsáhlé demonstrace a Německo chce zabránit tomu, aby se na ně dostali násilní radikálové.
Německý investigativní novinář Robin Alexander zmapoval pozadí uprchlické krize – rozhodování německé kancléřky Angely Merkelové i ty nejdůležitější okamžiky v následném dění. Jeho kniha Die Getriebenen se stala ve Spolkové republice bestsellerem. "Německá vláda nikdy neměla v plánu nechat hranice zcela otevřené pro všechny," vysvětluje Alexander v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Merkelová na podzim usiluje o znovuzvolení kancléřkou a průzkumy jí dávají velkou šanci počtvrté zvítězit. Jak se jí celoněmecké volby vydaří, nastíní už tuto neděli zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku.
Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Opatření, zavedené v souvislosti s migrační krizí, mají skončit do šesti měsíců. Komise zároveň vyzvala k zavedení "alternativních opatření".
Státy EU, které se nechtějí podílet na přerozdělování žadatelů o azyl, by se mohly ze svých závazků vyplatit. Jako kompromis v přípravě reformy dublinského systému to nyní navrhuje maltské předsednictví EU. Země, které odmítají kvóty, by podle návrhu mohly například finančně přispět k ochraně vnějších hranic nebo by na nejvíce zatížená místa vyslaly vlastní experty. Pokud by stát převzal migrantů více, než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh zmiňuje 60 000 eur (asi 1,62 milionu Kč) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl. O dokumentu by měli jednat ministři vnitra v Bruselu 18. května. Pokud se neshodnou, projedná věc summit EU v červnu.
Británie zrušila hraniční kontroly mezi Severním Irskem a Irskem před čtvrt stoletím, nyní však premiérka Theresa Mayová však nevylučuje jejich znovuzavedení po odchodu země z EU. "Nevrátíme se k hranicím z minulosti, nic takového nepodepíšu," prohlásil však irský premiér.
Slovenský soud otevřel cestu k odškodnění příbuzným Hartmuta Tautze v Německu i příbuzným všech dalších zavražděných. Komentář Luďka Navary.
Druhá řada plotu, kterou začalo Maďarsko stavět na své jižní hranici, bude hotová do 1. května. Uvedl to ve čtvrtek šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána János Lázár. Zopakoval rovněž, že se vláda rozhodla prodloužit krizový stav vyhlášený kvůli údajnému ohrožení masovou migrací. Platit bude až do 7. září. Testovací desetikilometrový úsek druhé řady plotu na hranici se Srbskem podle Lázára prokázal "působivou" účinnost ve svém úkolu zabránit migrantům ve vstupu do Maďarska. Elektrický plot má ve výbavě tepelná čidla, kamery a tlampače, které na hranici upozorňují v angličtině, arabštině a jazyce farsí.
Maďarská vláda se rozhodla postavit druhou řadu oplocení, které nechala loni vybudovat na hranicích se Srbskem ve snaze zastavit ilegální pronikání migrantů do Maďarska. Na čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti o tom informoval šéf úřadu vlády János Lázár. Vláda poskytne z rozpočtu ministerstvu vnitra na vybudování druhé linie hraničního plotu 38 miliard forintů (přes 3,3 miliardy korun). Kabinet premiéra Viktora Orbána dává od začátku roku najevo, že letos očekává možné opakování mohutného přívalu uprchlíků a migrantů z roku 2015. Předloni přes Maďarsko přešly za lepším životem v západní Evropě statisíce lidí.
Cizinecká policie má šest nových vozidel na kontrolu dokladů a cenin. Podle policie jsou vybavené nejmodernější technikou v Evropě. Jeden schengenbus, jak policie vozům přezdívá, stál pět a čtvrt milionu, z toho speciální zástavba vozidla přišla na přibližně dva miliony korun. Nejde přitom o novinku, jde už o čtvrtou generaci těchto vozidel. Byla pořízena z peněz vlády určených na boj s migrační krizí.
Výstavba zdi na hranici USA s Mexikem, která by měla zabránit přílivu nelegálních imigrantů do USA, byla jedním z hlavních bodů kampaně nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní vydal exekutivní příkaz k její výstavbě.
Mexický prezident Enrique Peňa Nieto ve čtvrtek zrušil schůzku s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Reagoval tak na Trumpa, který mu přes Twitter vzkázal, že v případě, že Mexiko zeď nezaplatí, neměl by Nieto do Washingtonu jezdit. K odvolání prezidentské návštěvy vyzval i šéf opoziční levice Andrés Manuel López Obrador, který je podle průzkumů favoritem prezidentských voleb plánovaných na příští rok.
"Národ bez hranic není národ. Spojené státy ode dneška získávají zpět kontrolu nad svými hranicemi," prohlásil ve středu americký prezident Donald Trump. A vzápětí podepsal příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Coby nová hlava Spojených států tím do světa poslal jasný vzkaz: sliby plním, zeď bude, a to co nejdříve. Kdo ji ale nakonec zaplatí? Kolik bude stát a co na to Mexičané? Projděte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Mexický prezident zvažuje, že zruší svou plánovanou cestu do Spojených států. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa postavit na mexicko-americké hranici zeď. V proslovu k národu zopakoval, že Mexiko za zeď v žádném případě nezaplatí. Trump dříve uvedl, že stavba sice začne za americké peníze, ty ale budou později stoprocentně refundovány ze strany Mexika.
Britská premiérka Theresa Mayová zatím nejjasněji naznačila, že její země po vystoupení z Evropské unie odejde i z jednotného evropského trhu. Její ministři přitom až dosud opakovali, že Británie si zachová výhody členství, i když přestane plnit některé povinnosti. Na jednotném trhu platí společná pravidla pro volný pohyb zboží nebo pracovní síly, což Británii vadí. Mayová však už podle médií pochopila, že vyjednání takové dohody není možné. Skotští politici proto hrozí, že budou požadovat nové referendum o nezávislosti.
