Česko vynaložilo na boj s pandemií koronaviru 308 miliard korun, tedy 28 800 korun na jednoho obyvatele. Více peněz na boj s pandemií utratilo například Maďarsko, a to v přepočtu 35 640 korun na obyvatele, naopak Polsko vydalo 25 577 korun na obyvatele a Slovensko 20 062 korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Moore Czech Republic, která vychází z březnových dat Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku nepřestávají zdražovat. Průměrná cena benzinu Natural 95 vzrostla v uplynulém týdnu o devět haléřů na 32,38 koruny za litr, nafta stála ve středu v průměru 30,32 Kč/l, tedy o 19 haléřů víc než o týden dřív. Benzin je tak nyní nejdražší od poloviny loňského ledna, nafta od poloviny loňského března.
Telekomunikační marketing asi bude do půl roku výrazně omezen. Reklamní operátoři by s telefonickými nabídkami služeb a výrobků mohli nově oslovovat jen ty, kteří si to výslovně přáli. Sněmovna to ve středu schválila v novele o elektronických komunikacích, která má mimo jiné urychlit zavádění vysokorychlostního internetu. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Firmy z holdingu Agrofert získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab.
Tržby v maloobchodě letos v dubnu meziročně stouply po očištění o sezonní vlivy o 7,4 procenta. Předtím tržby v březnu rostly podle revidovaných údajů o 7,5 procenta. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce si oproti loňskému dubnu polepšily obchody s oděvy a obuví, kterým tržby stouply o 80 procent.
Společnosti skupiny Agrofert mají dominantní postavení v zakázkách pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR), informoval Deník N. Pět firem z koncernu zásobuje, skladuje a obměňuje pro stát klíčové zásoby potravin pro případ nouze a inkasuje za to ročně 170 milionů korun.
Hrubý domácí produkt (HDP) Česka se v letošním roce zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta. Ve svém novém výhledu to v pondělí předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výrazně tak zlepšila svou prosincovou prognózu, podle které čekala na letošek růst HDP o 1,5 procenta a na příští rok o 3,3 procenta.
Dlouhou uzávěru ekonomiky způsobenou bojem proti koronaviru letos v maloobchodu nepřečkalo více než 2000 firem a 10 000 živnostníků. Aktuálně je podle statistik poradenské a analytické společnosti Dun & Bradstreet v Česku registrováno 34 000 společností a přes 173 000 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které podnikají v maloobchodu. Je to nejméně od roku 2016.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na dvě procenta, a po více než dvou letech je tak nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V březnu činila 1,7 procenta. Cenový vzestup je patrný v zemích Visegrádské skupiny (V4), včetně Česka, oznámil statistický úřad Eurostat. Zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 1,6 procenta z březnové hodnoty 1,3 procenta.
Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to ve středu uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta.
Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407.
Zastoupení žen v představenstvech českých firem se opět snížilo. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti PwC, podle které ženy tvoří 10,4 procenta jejich členů. Ještě v roce 2019 ženy zaujímaly 13,3 procenta pozic v představenstvech. V žebříčku 33 zemí tak obsazuje Česko 28. pozici.
Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Jde o předběžný odhad, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle Vladimíra Kermieta z ČSÚ vedla zpřísněná protiepidemická opatření vlády v mezičtvrtletním srovnání k dalšímu propadu spotřebních výdajů domácností.
Hospodářská komora chce s vládou jednat o podmínkách otevření obchodů a služeb, které by provoz chtěly obnovit od 1. května. Pomoci může například mobilní aplikace, kterou by zákazník prokazoval svou bezinfekčnost. Podnikatelé nabízejí pomoc s jejím vývojem, nezbytné ale je zapojení státu a navázání na jeho informační systémy. Prezident komory Vladimír Dlouhý to v pátek řekl na tiskové konferenci.
Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření. MF o tom informovalo v souvislosti s novou makroekonomickou prognózou.
Pandemie covidu-19 bude v letošním roce dál prohlubovat zadlužení globálního veřejného sektoru, vynakládání více peněz na urychlení očkování proti covidu je nicméně nejrychlejší cestou k normalizaci vládních financí. Ve své pravidelné zprávě, která se zabývá vývojem veřejných financí a fiskální politiky, to ve středu uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 procenta, je to druhý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie, uvedla ve středu na twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V únoru byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta.
Obce a kraje měly ke konci loňského roku na účtech 266,9 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta více. Obce měly na účtech 234,1 miliardy korun, meziročně o devět procent více. Kraje měly na účtech 32,8 miliardy korun, což je meziroční pokles o osm procent. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude po třináctileté pauze opět investovat v Česku. Na svém středečním zasedání o tom rozhodla správní rada banky, která tak vyhověla žádosti české vlády. EBRD se znovu zapojí do investičních projektů, aby pomohla zmírnit dopady pandemie na ekonomiku. Zaměří se přitom na soukromý sektor.
