Hluboko v čínské provincii se otvírá brána do hlubin Země. Xiaozhai Tiankeng, přezdívaná „nebeská jáma“, je největší a nejhlubší krasovou propadlinou na světě. Obří díra, která uchvacuje vědce, dobrodruhy i turisty z celého světa, je tak rozlehlá, že ukrývá samostatný ekosystém, který si žije vlastním životem. A vešly by se do ní dvě Eiffelovy věže.
Nedočkala se hollywoodského trháku jako Titanic. Její příběh zůstal ve stínu. Měla se stát další perlou flotily společnosti White Star Line. Místo zaoceánských výletů však během první světové války zachraňovala životy. Už více než sto let leží její vrak na dně Egejského moře. Díky unikátní misi se podařilo vylovit předměty, které byly dosud ukryty v hloubce 120 metrů. Britannic znovu promlouvá.
Mořským biologům se před několika dny v zálivu Monterey na pobřeží Kalifornie podařilo spatřit vzácný druh medúzy. Talířovku bájnou za posledních 34 let vědci v hlubinách kalifornské zátoky zpozorovali pouze devětkrát. Disk medúzy mívá v průměru až jeden metr a její chapadla sahají do délky deseti metrů. Podívejte se na unikátní záběry tajemného mořského žahavce.
V Dubaji na konci června otevřeli nejhlubší bazén na světě. Sahá do hloubky téměř 60 metrů a objemem vody se vyrovná až šesti olympijským bazénům. Pod jeho hladinou na návštěvníky čekají neobvyklé atrakce. V plavkách a s dýchací maskou si mohou zahrát na herních automatech nebo objevovat ruiny uměle vytvořeného města. Podívejte se na záběry z nevšedního zážitku.
Třem druhům mořských ryb umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle pomocí čípků. Neobvyklý mechanismus by rybám mohl usnadňovat lovení kořisti a výběr partnerů k rozmnožování. Řekla to v rozhovoru pro ČTK Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Její mezinárodní tým se zaměřuje na výzkum zraku ryb. Studie byla publikována ve vědeckém časopise Science.
Francouzská loď, která pátrá ve Středozemním moři po troskách zříceného egyptského airbusu, zachytila poprvé signály z černé skříňky. Oznámily to egyptské úřady, Paříž informaci o dvě hodiny později potvrdila. Stroj se zřítil do moře 19. května za letu z Paříže do Káhiry, všech 66 lidí na palubě zahynulo. Bez letových záznamníků nebude možné určit, zda za katastrofou je selhání pilotů, technická závada, nebo teroristický útok. Do týdne by měla podle vyšetřovacího týmu do oblasti dorazit loď schopná černé skříňky se záznamy o letu a konverzaci v kabině vylovit z velké hloubky.
