


Zemřel historik umění Vojtěch Lahoda. Znalci avantgardy a modernismu bylo 63 let
Ve věku 63 let v pondělí zemřel historik umění a bývalý ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR Vojtěch Lahoda, oznámila Barbara Gajewská z Ústavu dějin umění AV ČR.



Ve věku 63 let v pondělí zemřel historik umění a bývalý ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR Vojtěch Lahoda, oznámila Barbara Gajewská z Ústavu dějin umění AV ČR.



Historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd chce vepsat uprchlíky zpátky do dějin středovýchodní Evropy 20. století. Pomoci mu může prestižní ERC konsolidační grant ve výši téměř dvou milionů eur, který Evropská výzkumná rada každoročně rozdává na ty nejnadějnější a nejzásadnější projekty napříč Evropou. Do Česka jich přijdou každoročně nižší jednotky, v minulosti jej získal například chemik Michal Otyepka z Univerzity Palackého v Olomouci a další špičkoví experti z oblasti přírodních věd. Frankl je zatím prvním českým badatelem z pole humanitních nebo sociálních věd, kterému Evropská rada grant svěřila.



V rozhovoru pro ukrajinské vysílání Rádia Svobody to řekl ukrajinský historik Oleh Bažan.



Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena do Londýna, kde již 19. května proběhne královská svatba. Monarchii leckdy s trochou závisti sledují i Češi a říkají si: Jak my se mohli mít, kdybychom zůstali mocnářstvím! Redakcí oslovení historikové oponují a připomínají, že i třeba Rumunsko, Bulharsko či Jugoslávie bývaly královstvími a jak dopadly.



"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.



Státní bezpečnost byla obsazena komunistickými kádry a na střet se velmi dlouho chystala, upozorňuje historik Jan Kalous. Převzetí moci komunisty v Československu vyvrcholilo přesně před 70 lety. Podle Kalouse je složité odhadovat, zda se země mohla nástupu totality vyhnout. Za hranicemi byla sovětská vojska a Stalin komunisty do střetu tlačil, říká. Role prezidenta Beneše, který 25. února přijal demisi nekomunistických ministrů, prý byla nešťastná. Dostal se do situace, která nebyla jednoduchá, navíc sám na sebe vztáhl velkou zodpovědnost, vysvětluje Kalous.



S českými korunovačními klenoty to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnoho lidí má zafixováno, že se jedná o korunu, žezlo a jablko z doby Karla IV. Jenže na pohled druhý se ukáže, že z doby Karlovy pochází jen koruna, zatímco žezlo a jablko jsou pozdější. Navíc se s nimi často vystavují i ostatkový (korunovační) kříž a Svatováclavský meč, ale ty přímo ke korunovačním klenotům nepatří. Můžeme si tedy jednou provždy ujasnit, jak to vlastně s českými korunovačními klenoty je? Zkusme si v tom udělat jasno s filozofem, historikem, pedagogem a autorem řady knih nejen o historii Prahy Vladislavem Dudákem.



Český historik Jaroslav Čechura se ve svých studiích a knihách specializuje na středověké a novověké sociální dějiny českých zemí. Působí také jako odborný poradce některých historických filmů. Učí na Katolické teologické fakultě UK. V rozhovoru o filmu Marie Terezie chválí výpravu a exteriéry. Vadí mu však, že snímek nevystihl ducha doby. "Některé promluvy tam jsou až nestravitelné. Neříkám, že by figury musely mluvit jazykem 18. století, ale tvůrci by měli mít na paměti, že se jednalo o jeden z předních vladařských rodů v Evropě, takže těžko mohli mluvit jako ženské od plotny," říká pro Aktuálně.cz.



Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.



Uznávaný historik a spisovatel František Emmert vydává k 80. výročí úmrtí TGM výpravnou publikaci "Tomáš Garrigue Masaryk - Myslitel a prezident". V rozhovoru pro Aktuálně.cz autor objasňuje, proč se Masaryk cítil být spíše Slovákem, proč se vyhýbal vojenské službě a jak by se zachoval v těžké válečné době, kdyby vládl místo Beneše. Podle historika by se zřejmě rovněž podvolil mnichovské dohodě, rozhodně by se však nepodřizoval Sovětskému svazu a komunistům do té míry, jako to činil jeho nástupce.



Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.



Na Univerzitu Palackého v Olomouci dorazil první pronásledovaný vysokoškolský učitel z Turecka, který přišel o místo po rozsáhlých čistkách v souvislosti s pokusem o puč proti prezidentu Erdoganovi. V Česku je od minulého čtvrtka a na filozofické fakultě už přednáší. Olomoucká univerzita je první z českých vysokých škol, která turecké pedagogy zaměstnala. Kromě historika, experta na novověkou Osmanskou říši, má do Olomouce přicestovat i politolog. Další akademické instituce příchod profesorů z Turecka plánují. Od ledna má další z Turků vyhozených z práce působit na Masarykově univerzitě.



Kritika předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského za diktátorské sklony je neoprávněná, tyto sklony měl naopak bývalý premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk. "Za tehdejší vlády jsem byl vyhozen, výzkum byl pozastaven," vzpomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Slawomir Cenckiewicz. "Premiér vyhrožoval Institutu národní paměti, že pokud se bude zabývat takovými tématy, bude odříznut od státního financování," dodává ředitel Ústředního vojenského archivu ve Varšavě a spoluautor knihy Lech Walesa a Státní bezpečnost. Do Prahy přijel představit svoji knihu o výrazné osobnosti odborového hnutí Solidarita ze začátku 80. let Anně Walentynowiczové.



Historik a spisovatel František Emmert se věnuje především české historii 20. století. Napsal výpravnou publikaci "Václav Havel 1936–2011", s Českou televizí pak připravil knihu "Sametová revoluce. Kronika pádu komunismu 1989". Osobnost Václava Havla a i listopad 89 probouzí v lidech nejrůznější emoce i konspirace. Jak se však na to dívá historik, jehož zajímají fakta? "Byl Havel naivní se svými ideály nenásilí, lidských práv či prozápadní orientace? Říkal, že pokud je toto utopismus, rád se k němu hlásí. Fakt, že se svými vizemi nakonec v zásadě uspěl jako disident i jako prezident, dokazuje, že až tak strašně naivní nebyl," říká pro Aktuálně.cz Emmert.



Příběhy o Sherlocku Holmesovi a jeho pomocníkovi doktoru Watsonovi jsou oblíbené už sto dvacet let. Když jej sir Arthur Conan Doyle v příběhu Poslední případ zabil, přes dvacet tisíc lidí si zrušilo předplatné časopisu, kde povídky o podivínském vyšetřovateli vycházely. BBC se domnívá, že Arthur Conan Doyle položil základy moderního fanouškovství.



Neohrožený agent britské tajné služby, který je pojmem už více jak 50 let, je ve skutečnosti směsicí vlastností samotného autora a čtyř skutečných pracovníků tajné služby. Tvrdí to ve své publikaci historik Brian Lett. V období druhé světové války se agenti měli za tichého souhlasu britské vlády účastnit tajné operace s názvem Postmaster, která později inspirovala spisovatele Iana Fleminga k psaní příběhů o agentu Jamesi Bondovi. Akce tehdy probíhala za hranou zákona a povolení zabíjet bylo samozřejmostí. Dnešní agenti tajných služeb ale tvrdí, že akční scény, výbuchy i honičky jsou čistou fikcí, jejich hlavní pracovní náplní je zůstat ve stínu.



Nová řada televizního cyklu Tajemství rodu opět probouzí v mnoha Češích touhu pátrat po svých předcích. Noří se do matrik a hledají kusé informace o jejich jménech, datech narození či úmrtí. Možná netuší, že vojenské archivy skrývají podstatně bohatší poklady. O životě dědečků, pradědečků či prapradědečků lze získat zcela detailní informace, pakliže dotyčný prošel vojnou a nejlépe pak první či druhou světovou válkou. "Jste schopni vysledovat, kdy a kde se ten člověk pohyboval, je to opravdu na dny. Na předka, který prošel ve 20. století armádou, můžete najít zcela unikátní materiál," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz vojenský historik Eduard Stehlík.



Významný americký historik Timothy Snyder v pondělí převzal Cenu VIZE 97. V projevu vyzval k solidaritě a zdůraznil nutnost přijetí pravdivého příběhu vlastní historie. Přistoupit na lživou interpretaci konfliktu na Ukrajině přirovnal k postoji západních zemí během Mnichovské dohody v roce 1938. "Je to stejný druh báchorky, jakou si západní demokracie namlouvaly, když zradily Československo. Pro Čechy přijetí takových lží znamená totéž, co být na straně Západu během Mnichova," řekl.



Muž se k ubodání dvou seniorů přiznal. Nejprve k nim docházel kvůli svému zájmu o architekturu a židovskou otázku. Později chtěl peníze.



Rozhovor s historikem Robertem Antonínem o osobnosti Karla IV. a mediálním humbuku kolem jeho výročí.